Nejsem pták, nechci vzlétnout do oblak … 2. část
A najednou je ticho, stojíme! Jsem šťasten. Vzít Ivanku do náručí a zmizet – jsem nejšťastnějším prodavačem aut na světě a v přilehlých galaxiích!
Jenže Ivanka už u stanu nestojí … místo ní potkávám Pepu. Tradiční úsměv od ucha k uchu … mává a cosi gestikuluje. Co pro mne asi má? Nejvíc by mě potěšil nějakým náhradníkem ... na ten seskok.
„Ahoj Michale! Jak bylo nahoře? Mám pro tebe dobrou zprávu: jedna hezká, blonďatá prodejkyně shání pro svého kolegu k narozkám dobráka, který by mu přenechal seskok padákem. Tak se mám zeptat, jestli bys nebyl tím dobrákem ty? A to já myslím, že docela rád budeš, ne? ... Tak co, jakej jsem?" tlemí se už zase Pepa a logicky čeká na zaslouženou pochvalu. Jistě by se jí byl i dočkal, kdyby ... kdyby se za ním právě nezjevila má víla Ivanka! Tak to je zapeklitá situace! Už, už jsem chtěl Pepovi dát svůj "padákovej" lístek, ale to teď prostě nejde - před vílou. Přece se neshodím.
Začínám rozpačitě vysvětlovat: "No, já nevím Pepo! Z toho asi nebude nic. Přece je to jen velká pocta a výjimečný okamžik ... a taky je to dost drahý…“ ale nenechá mě domluvit.
„Co blbneš pitomče, buď rád, že to chce…“ teď zase nenechám domluvit já jeho.
„Mohu ti představit svého strážného anděla, svoji letištní vílu?“ prozrazuji Pepovi důvod své neochoty přepustit mu padák. Snad mu to docvakne.
„Jééé! Vy jste moc hezká! No, víla!“ myslím, že Pepík pochopil důvod mého otálení, protože se jal Ivanku přemlouvat k tomu, aby přemluvila mě. A já se jen modlil, ať mají všichni dost síly a odvahy mě přemlouvat tak dlouho, dokud se nenechám ukecat!
„Vílo Ivanko, prosím, zapůsobte na jeho lepší já … ať věnuje svůj seskok kolegovi. Víte on má dneska narozeniny a moc by to chtěl jako dárek…“
„Ale pane Firlo,“ dívá se Ivanka na Pepíkovu vizitku, „ale to přece záleží jen na panu Čechovi … na Michalovi, zda svůj seskok někomu věnuje. Já bych si nedovolila ho k něčemu nutit…“ dovol si to, dovol si to, modlím se já, „třeba si chce skočit.“
„Nechce,“ zavrčí Pepa
„Tak si třeba chce něco dokázat, třeba chce někomu něco dokázat – ale to se musí rozhodnout sám.“
„Víte Ivanko, pokud chce tím seskokem něco někomu dokázat, tak jedině vám ... že se nebojí. Ale tím, že chce skočit, už vlastně dokázal, že se nebojí, a může svůj lístek na seskok poslat dál a udělat tak někomu dalšímu radost, ne?“ Zlatý Pepa! Jako kniha, mluví, jako kniha! Lépe bych to neřekl. Ještě počkáme na reakci víly a mám to z krku.
„Pane Firlo,“ … „Pepo, říkejte mi klidně Pepo,“ … „dobře tedy Pepo, ať je po vašem. Kvůli mně opravdu Michal skákat nemusí, já ho mám ráda, i kdyby nevylezl ani na židli. Jen se bojím, že on už brzy nebude mít rád mne.“
„Já myslím, že vás miluje … a to velmi … Michale, už potřebuju ten lístek!“
Podávám mu jej a obracím se na Ivanku: „Jak jsi to myslela, že tě nebudu mít rád? To ti snad musí být jasné, žes mne okouzlila už na parkovišti nebo ne?“
„Ano, vím, že se ti líbím, ale než ti to řeknu, tak mě prosím ještě polib, naposled,“ … a opravdu mi nečiní nejmenší potíž jejímu přání vyhovět.
„Tak povídej, milá.“
„Je to jednoduché, to nebyla náhoda, já jsem si na tebe na parkovišti počkala, strejdo!“
„Jak počkala? Jak strejdo? A co mi to dáváš? Občanku? Proč?
„Na jméno se podívej!“
„Jméno? Co je s ním? Ivana Ondrášková. A co má být? Ježíši! Ty jsi…? Tys…?“
„Ano. Vyženěná dcera tvého švagra!“
„Bum! Tak to jsem nečekal. I když, pokud nejsi jeho vlastní dcera, tak se o incest přece nejedná, ne?“ chytám se stébla.
„To jistě ne, ale těžko mohu své tetě, jedno zda vlastní či nevlastní, odloudit muže… Já měla vždy na kluky smůlu. No nic, bylo mi s tebou dnes moc hezky, ale už musíme jít do žlutého stanu, čeká tě vyhlídkový let na městem,“ nezapomene na své profesionální poslání tady Ivanka.
Ale já jsem jak pytlem praštěný. Potkal jsem vílu jen proto, abych ji zas hned ztratil?
„Tak strejdo!“
„Prosím, neříkej mi strejdo, pro tebe jsem Michal. Kolik ti je vůbec let? Vypadáš stěží na 16.“
„Je mi 19, včera jsem měla narozeniny a současně druhé rozvodové stání. Chtěla jsem to s tebou oslavit … jen dneska. Ale je mi jasné, že to nejde…“
„Mně je 39 Ivanko!“
„To já přece dávno vím, Michale. Pamatuji si tě na našich svatbě. Víš, proč jim v albu chybí fotky s tebou? Mám je já!“
„Na svatbě? To ti byly 4 roky, ne? Si pamatuji, že jsi sebou všude vláčela pejska na baterky. Odporně a furt štěkal.“
„Ještě ho mám. Někde. Už ti to startuje, musíš do stanu … jdi už!“
„Najdu tě tu, až se vrátím? Zajedeme pak někam na večeři, na víno, povykládáme, můžu tu i někde přespat, chceš?“
„Přespat můžeš u našich, v mém pokojíku. Já bydlím u přítele. Čekat tě tu nebudu, bylo by to všechno daleko, daleko horší! Ale nikdy na tebe nezapomenu. A teď už leť, můj krásný, milý ptáčku!“
V letadle jsme 4. Vpředu, vedle pilota, sedí mně povědomá a zjišťuji, že i velmi mluvná blondýna. Jasně, vždyť už mě zdravila ráno u kabria. Že je to nakonec ta, co sháněla ten tandemový seskok? Jenže jsem ji od žádosti odradil svým bručením! Mohl jsem mít skákací problém dávno vyřešen! Vzadu sedím s nemluvným chlapíkem. Ostatně nemluvný jsem i já. Sluchátka jsou nastavena tak, že v okamžiku, kdy promluví první, se ostatním vypne mikrofon. My vzadu, jsme ho měly vypnutý celý let.
Doufal jsem, že Ivanka přehodnotí své rozhodnutí. Věřil jsem, že ji dole najdu. Nepřemýšlel jsem, co bude dál, upnul jsem se jen k jedinému: ať tam dole na mne čeká! Dole na mne čekal jen Pepa. Je neskutečné, jak si dokonale rozumíme. Nemusí se ptát. Stačí mu pozvednout obočí – já pozvednu ramena … a je vymalováno. Víla tu není! Vlastně tu nikdy nebyla!!!
Milan Vít
37 / Dopis 16 leté dceři
Proč jí vzkaz z konce blogu nepředám osobně, tedy ústně, v úterý na slavnostním obědě. Důvody jsou dva: za prvé mi to přijde o fous slavnostnější a třeba někomu pomůžu vyjádřit i jeho pocity.
Milan Vít
35 / 100 let
Důležité termíny dnešního příběhu: bankomat, výročí, strategie, etika, etiketa, drtivá porážka ... u zubaře.
Milan Vít
34 / Už jsem i já prozřel...
... už i já pochopil, že to sprosté slovo, ta proradná "inflace", dorazila i do mé garsonky a usadila se mi v peněžence. Následující text vznikl jako mailík poslaný kamarádce k pobavení u ranní kávy. Uvidíme, třeba pobaví i vás.
Milan Vít
33 / Jak se nás moc nesešlo
Rád splknu u piva se „starými kámoši“ ... jsem ochotnej věnovat přípravě srazu čas, pár peněz, najít termín a místo, byť nikdy nevyhovím všem. Ale není to žádnej vědeckej úkol hodnej dizertační práce, na malej bločeg to snad dá.
Milan Vít
32 / Dvojím pohledem
1 příběh očima 2 postav. Málokdy se shodnou, takže ve výsledku tu jsou příběhy dva. Mým maximem byl pohled 6 ex-spolužáků na třídní sraz. Dnešní téma je obyčejné: začíná víkend nezletilé dcery trávený u otce.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní
Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...
Migranti přitvrdili, útočí na Poláky přes plot i klacky s noži, ukázalo video
Na polsko-běloruské hranici přituhuje. Migranti, kteří se pokoušejí proniknout do Polska, jsou...
Wagnerovci se zapojili do hromadné potyčky v Čeljabinsku, zněla i střelba
Na ruských sociálních platformách se během víkendu rozšířilo video, které ukazuje potyčku na ulici...
Parlament v Gruzii přehlasoval veto, zákon o zahraničním vlivu projde
Gruzínský parlament v úterý přehlasoval veto kontroverzního zákona o zahraničním vlivu. Prezidentka...
VIDEO: Francouzský poslanec mával palestinskou vlajkou, vykázali ho
Dolní komora francouzského parlamentu v úterý na patnáct dní vyloučila poslance z krajně levicové...
7 tipů, jak na citlivé zuby v těhotenství
Hladina hormonů v těle se v průběhu těhotenství mění stejně jako chutě a jídelníček. Mnoho těhotných také trápí časté nevolnosti. Následkem toho...
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 390x
A kdo jsem já? Zcela jistě:
Muž spíš starý - nežli mlád, spíše chorý - nežli zdráv! Spíš jsem těžší - nežli lehčí, spíše píši - nežli řečním! Spíš jsem zvíře - nežli kráska, všechno sním a ještě mlaskám! Chci být vtipný a ne smutný - předsevzetí: nebýt trapný! Dnes jsem tu a ... zítra? Kdo ví?