150| Konec dobrý, všechno dobré! (3/3)
A když už odvolávám, opravuji a přepisuji - dovolím si i slíbit: dnešní, jubilejní díl (o tématu spojení) bude i dílem posledním. Zaplať Bůh - i jeden by stačil ... ale popořadě. Už víme, že 1. pokus o mobilní spojení napříč republikou se nezdařil. Na vině bylo špatně udané číslo. Takže se stalo, že: jeden volal, neví komu ... a druhý (zpocený jak u maturit) hypnotizoval mobil, ať už sakra zazvoní. Pocit frustrace oboustranný. Nastala odmlka: mailů nět, na hrách se míjení - prostě šlus! Jakože konec? Anebo ne? Předevčírem otevřu e-mail a vyšplíchne na mě záplava nevyžádané pošty. 3 zprávy okamžitě upoutají mou pozornost. Důvod? Odesílatelem je ONA: sestřička Jaruška! První přináší informaci o autonehodě. Sice bez fatálních následků - ale i otlak od bezpečnostního pásu nemálo bolí! (což mohu z vlastní zkušenosti potvrdit). Druhá obsahuje pokárání: jak jsem si mohl myslet, že by na mne zanevřela kvůli takové blbině jako je popletené číslo a přidá 3 historky vlastních technických přešlapů. A svět je už zase najednou barevnej, veselej - no, prostě pěknej! Třetí zpráva obsahuje trojici neuro testů, mající mi potvrdit schopnost číst i porůznu přeskupená písmena ve slovech, slova ve větách a tudíž i její literární klokánky. Testy jsem zvládl i díky tomu, že žádný se netýkal manipulace s mobilem.
Než se dostanu k líčení 2. pokusu, musím krátce popsat svůj vztah k mobilům a telefonování vůbec: 'Můj vztah je velmi vlažný, spíše studený. A telefonuji? Nerad.' Moc stručné? OK, rozvinu... můj první mobil byl služební Alcatel (přezdívaný cihla). Ovládání jsem zřejmě pochopil, ostatně neměl snad víc jak dvě funkce. Pak následoval přestup k Finům - 4 další modely nesly hrdě značku Nokia. Měly vícero funkcí, přesto intuitivní ovládání (stejně jsem používal pouze trojku: telefon/ sms / budík). Poslední Nokii mám cirka 12 let. Typ po mně nechtějte, ale je kovová. V době, když začala haprovat, vrhli Fini na trh retro model 3310 (asi?). Zajásal jsem a neprodleně si jej pořídil. A také nepromyšleně. Jak velké bylo mé zklamání. I maximální řádkování je malé na psaní bez brýlí a především přidaný pás tlačítek rozmetal mé zažité automatismy natolik, že po týdnu jsem vrhnul i já - mobilem v dál. Proto jsem vzal za vděk, ženou věnovaným mi, Samsungem. Nečekal jsem snadné soužití s "korejcem". Po právu - nebylo. Po týdnu jsem ho vrátil. Koupil jsem si tentokrát přístroj "dědkovský". Bohužel tady zase pás tlačítek chyběl a protože jsem ani po měsíci nebyl schopen natáhnout si budíka, letěl z domu a já se vrátil ke kovové stařence. Po půl roce však už nejsem schopen odezírat zaslaný bankovní kód ani pod lupou. Přihlášení do banky připomínalo hádání z ruky a já se vrátil zkroušeně ke korejci! Můj kolega mě od té doby nenávidí - obden mi stále něco nastavuje a zbytečně vysvětluje, má dcera mě nenávidí, obden jí (místo zacvaknutí budíku) volám v půl 5 ráno. Lidé se diví, proč mé smsky, přijdou-li vůbec, obsahují maximálně 3 slova. Jestli mě bude zítra nenávidět i Jaruška, nevím. Co vím - jen, že zítřek bude dnem s velkým "dé". Dnem 2. pokusu o spojení... A byl. Ovšem nerodil se lehce.
Do 12 jsem mobil nevytáhl z kapsy. Až na oběd … po návratu zmeškaná smska. Ukládám a volám na udané číslo. Nelze! Není v adresáři. Znovu chci uložit - nelze, už je uloženo. Matně si vybavuji informaci o dvou pamětích a to je tak všechno. Tužka a papír, přepíši číslo a točím manuálně. Jenže na druhém konci nejsou doma - nikdo nebere. Po 10 minutách zvoní mobil! Zmáčknu hlavní tlačítko, čímž přerušuji ještě nepřijatý hovor. Sakra, co teď? … Smska: 'Volej, mám jenom pár minut'. Se snadno řekne, kde mám ten papírek s číslem. Vytáčím, klepe se mi ruka - špatně. Vynulovat a točit znova. Sláva , zvoní... A už ji slyším, usměvavý (fakt, ten úsměv je slyšet) hlas mé protihráčky, kamarádky Jarušky: "Ahoj Vítku, tak jsme to dokázali, ale nemám čas - musím na sál. Ulož si číslo! Ráda jsem tě slyšela. Měj se! Pá." … a je po spojení...
Co jsem to jenom měl udělat - říkám si v noci. Jo, uložit číslo! Vyletím z postele … jenže ze včerejška mám v historii cizí čísla tři! … Zklamaně uléhám. Než usnu - utěšuji se … třeba se potkáme na hrách nebo zavolá sama?! nebo...
Milan Vít
16 / Technika vs. já
Domácí technikou mohu nazývat téměř vše, počínaje budíkem, pračkou, kuchyňskými pomocníky ... dnes to však bude o technice kancelářské, konkrétně o písíčku, laptopu, notebooku – zkrátka počítači.
Milan Vít
15 / Nechtěným sponzorem
Už W+V zpívali: "Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře..." Nejsem horolezec, nemusím být úplně nejvýš, ale když chci dát někam své prašule, chtěl bych si zvolit adresáta sám!
Milan Vít
14 / Hokej vs. hokej
Jednou stačilo: 1x jsem hrál hokej na rybníku, 1x byl na tréninku žáků, 1x na ligovém utkání, 1x na mezistátním a mnohokrát byl přítomen na 1. třetině naší pralesní ligy.
Milan Vít
13 / Brečet nebo psát…
Nevím, jak to mají ostatní, ale já (pohlaví jednoznačně mužského) nedokáži dělat 2 věci najednou. Evidentní to je u vaření: když škrábu brambory – tak spálím maso.
Milan Vít
12 / Pevná vůle
„Čau kluci, dnes spěchám, dám jenom jedno!“ prohlásil vždy kamarád, když se přiřítil do hospody. „Líbí se mi, jak máš pevnou vůli,“ poškleboval se mu číšník, když si kámoš dával třetí.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Učitel/ka MŠ pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Praha
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 404x
A kdo jsem já? Zcela jistě:
Muž spíš starý - nežli mlád, spíše chorý - nežli zdráv! Spíš jsem těžší - nežli lehčí, spíše píši - nežli řečním! Spíš jsem zvíře - nežli kráska, všechno sním a ještě mlaskám! Chci být vtipný a ne smutný - předsevzetí: nebýt trapný! Dnes jsem tu a ... zítra? Kdo ví?