14 / Hokej vs. hokej

Jednou stačilo: 1x jsem hrál hokej na rybníku, 1x byl na tréninku žáků, 1x na ligovém utkání, 1x na mezistátním a mnohokrát byl přítomen na 1. třetině naší pralesní ligy.  

K ligovému zápasu Vítkovice vs. Sparta mám maličkou perličku: čerstvě přistěhovalej z Prahy sleduji zápas, když hosté dali branku. Vyskočím, křičím, jásám! Problém byl jen v tom, že jsem seděl v sektoru domácích! Ale byli hodní – nezabili mě.

V roce 2004 se konalo MS v Praze a Ostravě, šéf mi daroval protekční lístek v poslední řadě v rohu. Hráči (Švédi i Finové) byli z té dálky mrňaví, velmi vlažně bruslící – a padl jen 1 gól. No prostě nuda. O to větší bylo mé překvápko, když jsem se v hodnocení utkání dočetl: strhující, dramatické, skvělé.

A proč jsem chodil pouze na 1. třetiny hrané krajské (nebo okresní, fakt nevím) soutěže? Protože jsem tam byl na zimáku vedoucím. V každém případě vždy šlo o hokej mužský. Že existuje i hokej ženský – to většina z nás zaregistrovala teprve před pár týdny na turnaji (kvalifikace na ZOH) v Chomutově. Od té doby všichni (protože všichni jsme nejchytřejší trenéři a analytici – až na trenéra Pešána, který vlastně trenérem není) řešíme, zda mohou ženy hrát hokej respektive můžou, ale zda se na to dá koukat. Co chlap, to jiný názor, ale cítím to tak, že nadšení, elán, obětavost, odhodlání a touha žen po vítězství řadu nás, mužů téměř přesvědčila. Jasně, ženy jsou pomalejší i střely nedosahují rychlosti puků vystřelených hokejisty. A že nehrají do těla, nevadí, hra má větší spád.

Prohra s Dánskem byla průšvih, který padá na hlavu trenérovi: vítězná sestava se nemění, ale utkání s USA bylo skvělé. 12 minut před koncem holky vedly 1 : 0. Nedostat do minuty branku – mohli jsme snít o malém Naganu.

Ještě je tu jedna možnost: jenomže to by museli muži, hokejisté vyhrát kvalifikaci, čtvrtfinále, semifinále nakonec i finále. Což je asi stejná pravděpodobnost jako výhra hokejistek nad USA.

Co říci závěrem? Nic, mluvit méně, více fandit!