Co by nám přinesl výstup z jádra?

Českou veřejnou debatu ovládá tvrzení, že bez jádra se náš energetický systém nemůže obejít. Současné studie však dokazují, že je tomu přesně naopak: na výstupu z jádra můžeme jen vydělat.

V České republice je populární tvrzení, že jaderné zdroje jsou páteří současného moderního energetického systému, a že se po dlouhou dobu bez nich neobejdeme.  Jsou potřeba proto, abychom snížili emise oxidu uhličitého, a abychom v budoucnu mohli přejít na nový způsob získávání energie, například na toužebně očekávanou jadernou syntézu.  Již samotná skutečnost, že spoléháme na něco, co ještě není, je velmi špatně pochopitelná. Podle názoru odborníka na fyziku plazmatu Jana Horáčka  není příliš pravděpodobné, že by fúzní elektrárna mohla být komerčně dostupná před rokem 2090. I kdyby již k žádnému dalšímu zpoždění nedošlo (ač se tak již mnohonásobně v minulosti stalo), přišel by tento krok v každém případě pozdě. Problém emisí musíme zcela vyřešit desítky let před uvedeným datem.

V Evropské Unii provozuje jadernou energetiku pouze 14 z 28 členských zemí, přičemž tyto elektrárny pokrývají téměř 30% elektřiny vyrobené v EU. Jaderná energetika vyžaduje vysoké kapitálové investice a podle nejnovějších cenových analýz jsou její provozní náklady na úrovni celkových nákladů (provozních i investičních) větrné nebo sluneční energetiky. Současná výstavba jaderných elektráren v EU se vícenásobně prodražila (Flamanville i Olkiluoto zaznamenává prozatím trojnásobné zvýšení ceny) a prodloužila se o mnoho let. Na novou výstavbu anglické Hickley Point C i na novou maďarskou elektrárnu Paks  se plánuje státní podpora. Rozhodnutí EU o nesystémových podporách je předmětem žaloby Rakouska a Lichtenštejnska.

Vyzrálé technologie výroby obnovitelné elektřiny, jejich velmi nízká cena i zlepšující se ekonomika akumulace obnovitelné elektřiny do metanu (nedávno bylo dosaženo podstatného zvýšení účinnosti  celého cyklu) jsou vážným důvodem k přehodnocení ekonomických i technologických hledisek setrvávání na jaderných technologiích výroby elektřiny. S kapacitou podzemních zásobníků zemního plynu (především v ČR) pro syntetický metan mohou OZE pokrývat základní spotřebu (baseload).  Připočteme-li k těmto hlediskům ještě bezpečnostní aspekty - v současné době znásobené technologickými možnostmi i teroristickými útoky v Evropě - a stále ještě neexistující konečné úložiště vysoce radioaktivního odpadu v Evropě, pak nejsme daleko od seriózní úvahy o celoevropském odstoupení od jaderné energetiky.

Na počátku března navštívil Prahu, bohužel za nevelkého zájmu novinářů i veřejnosti, rada vlády Horního Rakouska pan Rudi Anschober, spolu s Dr.Fritzem Hinterbergerem ze SERI Sustainable Europe Research Institute. Rudi Anschober inicioval aktivitu bezjaderné regiony v Evropě a usiluje o celoevropský odstup z jádra.

Na přednášce byly prezentovány politické aktivity a výsledky rozšířené studie projektu POLFREE, jenž vytyčuje čtyři cíle trvalé udržitelnosti týkající se emisi, spotřeby abiotických zdrojů, spotřeby orné půdy a spotřeby vody. V uvedeném případě byl projekt rozšířen o odstoupení z jaderné energetiky v EU do roku 2050.  Předpokládá se odstavení jaderných elektráren po maximální době 45 let, s tím, že v některých zemích bylo dohodnuto odstavní z jádra již dříve – SRN, Belgie, Španělsko a mimo EU Švýcarsko. Nově zamýšlené stavby se nebudou v Evropě realizovat (Francie Polsko, ČR, Maďarsko, Litva, Turecko). Za tohoto předpokladu by bylo v roce 2030 odstaveno v Evropě již 60% všech jaderných elektráren.

Uvedená data jsou z přednášky, kterou pánové přednesli v Evropském domě v Jungmannově ulici.

Byly předneseny výsledky studie, která konstatovala, že výstup z jaderné energetiky může přinést řadu výhod oproti zbytku světa. V dalším jsou prezentovány výsledky, které srovnávají uvedené parametry v letech 2015 a 2050. Scénáře byly zpracovány pro EU27 (s UK a bez Chorvatska).

Hrubý domácí produkt by se měl zvýšit z původních 13,5 bilionů euro o 37% na 18,4 bilionu euro při zachování jaderné energetiky a o 42% na 19,2 bilionu euro v případě odstoupení od jaderné výroby

Od roku 2025 se v případě odstoupení od jádra zlepšuje obchodní bilance, co souvisí s vyššími náklady na výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Poté se začnou projevovat pozitivní důsledky, snižují se výrobní náklady racionálnějším využíváním energie. To posiluje vývozy a snižuje dovozy. Obchodní bilance se tedy zlepší o více jak 50%, z 360% na 605% oproti roku 2015, v případě zachování, resp. vystoupení z jádra, ve finančních tocích z původních 132 miliard euro na 611 miliard euro, resp. 933 miliard euro.

Zaměstnanost zůstává v obou dvou scénářích stejná, sníží se o 15% vzhledem k roku 2015 na úroveň 192 milionů osob.

Spotřeba primární energie,  vyjádřené  v jednotkách Mtoe poklesne od roku 2015 z 1500 MToe na 700 Mtoe, což představuje pokles o 54% v případě odstoupení z jádra a na 1100 Mtoe, tedy  pokles o 26%, v případě zachování jaderného scénáře.

Pokud se týče průměrné ceny elektrické energie a tepla, bude efekt odstoupení z jádra velmi výrazný. Ze základní ceny v roce 2015, z 19 eurocentů na kilowatthodinu, poklesne cena o 54% na cenu 9 euro centů, ale v případě zachování jaderných zdrojů naopak vzroste na 22 eurocentu/kWh.

Celoevropský výstup z jádra by se tedy vyplatil. Nejenom bezpečnostně, ale i ekonomicky. Přinesl by podle studie SERI sníženou cenu elektřiny, vyšší HDP, snížení spotřeby primární energie a zlepšení obchodní bilance EU. V době, kdy jsou ekonomický profit a konkurenční výhody vyzdvihovány jako významná kritéria, by zmíněná studie neměla být brána na lehkou váhu.