Příběhy roztomilek kap.5

Lidé jsou šťastní v čase nemyšlení. Když nemyslíme, jsme dětmi. Jen cítíme. Život je jednoduchý. Moje rada pro poslední dny zní : radostně nemyslete.

Povídání o vodních dětech  ( kapitola 5 )

 

U babičky se nasvačili a pak jeli na zahradu. Tam se Alžbětka těšila, protože na ni čekalo koupání v bazénu, který dědeček postavil. A protože chtěl, aby se v něm koupala i babička, udělal ohřívání vody sluníčkem, takže voda byla teplá a Alžbětka v ní mohla být dlouhou dobu.

"Roztomilko, můžeš se koupat?" , zeptala se Alžbětka své nové kamarádky. A protože Roztomilka vždy našla způsob řeči, aby jí Alžbětka rozuměla, uslyšela veselý, zvonivý smích.

"To víš, že se mohu koupat. Seznámím tě s vodními dětmi. To se ti bude líbit."

"Vodní děti?", zopakovala Alžbětka. "Ty jsem nikdy neviděla. Kdepak jsou?" A Roztomilka začala vyprávět:

"Vodní děti jsou všude tam, kde jsou lidé, co se radují z vody, když se koupou, když prší, prostě všude tam, kde mají radost, že vodu mají. Voda je úžasná, zázračná a lidé zatím vůbec netuší, co to voda je." 

Alžbětce se najednou zdálo, jako kdyby jí někdo pustil ještě jeden film. Mimo světa, který viděla očima svého těla z masa a kostí, najednou vnímala i svět, který tu byl vždycky. Připadala si jako pod vodou, kde bylo všude krásně vidět. Kolem ní bylo plno malých i větších bublinek, které se pohybovaly na všechny strany.

 

 

"Proč se jim říká vodní děti?", ptala se Roztomilky Alžbětka.

"Ty máš tatínka a maminku a jsi jejich dítě. Představ si, že vodní děti mají za rodiče Vodu. Jsou to děti vody, protože z ní pocházejí, tak jako ty pocházíš ze svých rodičů. Jsou to děti vody, tedy vodní děti."

"A co dělají?", ptala se znovu Alžbětka. "A proč tu jsou? Můžu si na ně sáhnout?", ptala se netrpělivě dál.

"Můžeš, asi tak jako kdyby sis chtěla sáhnout na vzduch, který je uvnitř nafouknutého balónku. Vzduch není vidět, ale nafouknutý balónek ano. Vodní děti nevidíš, ale vidíš to, co dělají."

"Ale já je teď vidím.", nesouhlasila Alžbětka, obklopená houfem pestrobarevných bublinek.

"Teď ano, ale předtím jsi je neviděla."

"A co tedy dělají vodní děti?"

"Jejich hlavní úkol je udržovat rovnováhu ve vodě. Když neseš sklenici s vodou, její hladina se houpe. Jakmile zastavíš, ustálí se do roviny. Vodní děti jsou tedy bytosti rovnováhy."

"A jak nám mohou pomoci?", vyzvídala Alžbětka dál.

"Oni vám pomáhají neustále. Pomáhají udržovat klid v přírodě, klid ve vašich srdcích, ve vašich myšlenkách a dokonce i ve vašich snech. Vy lidé jste skoro celí z vody."

"Jééé, to vím, to jsme se učili ve škole.", snaživě vyhrkla Alžbětka. Najednou se ozval hlas babičky:

 

 

"Alžbětko vylez už z té vody, ať se nenachladíš. Máš tu svačinu.!", volala babička lákavě a v ruce držela připravený jahodový jogurt. A s kým si to tam pořád povídáš?", dodala.

"S vodními dětmi, to jsou takové bublinky, které normálně nejsou vidět, ale já je vidím. Já ti o nich něco povím." Alžbětka věděla, že babička se bojí na tyto věci věřit. Říká totiž, že ani Bůh není, protože kdyby byl, nebylo by na světě tolik bolesti. Ale naše Alžbětka však na to vůbec nebrala ohled. Dobře věděla, že některé věci bude muset babičce říci ještě vícekrát. Možná, že až ji potká v životě tolik radosti, kolik viděla bolesti, pak uvěří, že jsou i věci, které nejsou vidět.

"Jdu si, babi, na chvíli lehnout do chaty, jsem z té vody nějaká unavená.", špitla Alžbětka a dlouze zívla.

…a za chvilku spala, jako když „ ji do vody hodí“.

 

Babička se ještě dívala, jak Alžbětka odchází do světa snů, pohladila ji po vláskách a v tom ji napadlo: malé děti jsou tak šťastné.

Všechno vidí tak jednoduše … ale život nás dospělých je nějaký složitý.

 

 

 

 

 

 

Autor: Milan Slanina | pátek 24.3.2017 20:38 | karma článku: 5,30 | přečteno: 95x

Další články autora

Milan Slanina

Odinova pečeť se objevila na zemi ...

Jednoho dne opět sestoupil na zem Všeotec, ÓDIN. Cítil nezměrnou bolest v srdcích lidí, která rostla a sílila ve stravující pocity naprosté bezmocnosti. Ódin to viděl a rozhodl se jim pomoci ...

1.4.2021 v 19:36 | Karma: 10,53 | Přečteno: 480x | Diskuse | Ostatní

Milan Slanina

Jak jsem fotil měsíc

Denně jsme až po uši v představení, které s námi hraje naše vrchnost. A pak si dáte voraz a všechno je jinak. Někdo jede za vnoučaty, jiný na chalupu a někdo jen tak do lesa na vandr ... já si vzal foťák a stativ a šel jsem se

25.3.2021 v 0:46 | Karma: 14,13 | Přečteno: 308x | Diskuse | Fotoblogy

Milan Slanina

Mým revírem je dálnice, moje tempo je vražedné

Moje milovaná žena konečně po roce dokončila autoškolu, dvacet dní po zkouškách dostala řidičský průkaz a pak jsme vyjeli vyzbrojeni čestnými prohlášeními o nutné veterinární péči a dokladem od soudu

21.3.2021 v 18:40 | Karma: 15,96 | Přečteno: 997x | Diskuse | Videoblogy

Milan Slanina

Vlhký sen o absolutní moci ...

Konečně začala ta pořádná sranda, říká si při čištění zoubků nejmenovaný ministr vnitra v nejmenované zemi po probuzení z vlhkého snu o dosažení absolutní moci. Protírá si vaky pod očima a nasazuje jasný pohled.

2.3.2021 v 9:57 | Karma: 15,40 | Přečteno: 560x | Diskuse | Ostatní

Milan Slanina

Smrt je bytost tak nádherná...

to jsem napsal v sedmnácti do slohové práce na gymplu v roce 1980. Soudružka učitelka na češtinu byla velice pintlich dáma, která mi říkala, že kdybych jen trochu chtěl, tak jsem mohl mít samé jedničky ...

24.2.2021 v 12:31 | Karma: 20,54 | Přečteno: 536x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě

14. dubna 2025  8:27,  aktualizováno  9:06

Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...

Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident

15. dubna 2025  8:30,  aktualizováno  16:35

Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...

Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu

14. dubna 2025

Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...

Dan Bárta si traumaticky poškodil sluch, J.A.R. přesouvají vyprodané koncerty v Lucerně

16. dubna 2025  19:27

Populární kapela J.A.R. musela přesunout na jiný termín dva vyprodané koncerty v Lucerna Music Baru...

Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty

15. dubna 2025  14:06

Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...

Malý provinilec rozhrnul železnou oponu. Poznáte kluka ze slavné fotky?

20. dubna 2025

Seriál Dnes by mu mohlo být něco přes sedmdesát a narodil se v Praze. Víc toho o klukovi z fotky ověnčené...

Čína v Západem opuštěné Africe změnila pravidla hry, říká slavný reportér Woods

20. dubna 2025

Premium Čínské investice přepsaly vztahy Afriky se světem. Miliardové projekty mění kontinent, ale...

Lidé chtějí umírat důstojně. Počet lůžek v hospicích roste, dost jich však není

20. dubna 2025

Premium Téma je to choulostivé a citlivé, ale poptávka po hospicech roste a nabídka lůžek v nich také. Lidé...

Střelec v Německu zabil dva lidi, z místa činu utekl. Policie po něm pátrá

19. dubna 2025  22:37

Útočník severně od Frankfurtu nad Mohanem zastřelil dva lidi. Nyní je na útěku, policie po něm...

  • Počet článků 143
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 518x
Žiji každý den tak, jako kdyby zítřek už nebyl. Bez afektu, v klidu s vědomím, že všechno, co právě potřebuji, je teď. A když se ráno probudím a zjistím s úzasem, že jsem dostal darem další den, poděkuji.  

Oblíbené čtení je - blog mojí ženy :

https://slaninova.blog.respekt.cz

 

Seznam rubrik