Je to nějaký divný.

Je to opravdu zvláštní. Musím vždy ty hodnotnější články s nízkou karmou, prostřídat  články mnohem méně náročnými, aby se ta karma trochu zvedla. Tak nalákat zas alespoň někoho, aby si čas od času přečetl i ty mé články, o kterých si myslím, že to jsou právě ty hodnotnější.

Tím vůbec nechci tvrdit, že by takový Matějka s karmou 44 byl jednoduchý, to bych si snad ani nedovolil. Ale všiml jsem si určitých zásad, jaké by měl dodržovat pisatel, pokud chce karmu někde přes třicet. Především musí nadávat. Na lotry v EU, na cikány, na politiky všeobecně. Musí se soustředit právě na tu jednodušší polovinu čtenářů, protože ti komplikovanější ve všem šťourají, na všem najdou mouchy a karmu nakonec většinou stejně nedají.

A tak rychle píšu, že Řecku nedat za žádnou cenu ani halíř a jak ten Brusel nás připravuje o suverenitu. Přitom sám žádnou vlastně nemá, protože o všem rozhodují stejně jenom Němci. A také třeba, jak zásadně nesouhlasím s tím zvýšením DPH za knihy.

Cítím náhle, jak ta karma rychle roste, nějak se to teď všechno zvedá, . . . . . . .teda Hani, co to děláš, vždyť vidíš že píšu . . . . . . . . Jo a taky ty kurvy cikánský, ty mi dávaj. . . . . . . . neblbni, pokračuj, to přece nebylo na tebe, to si jen mumlám jak píšu,. . . . . . . . . . Kde jsem to vlastně skončil?  Ano, Okamura na hrad. To už stačí. Kdybych měl karmu přes třicet, mohl bych ještě zpychnout.