Indiáni v amazonské džungli povstali se zbraní v ruce
proti peruánské vládě, protože chce povolit zahraničním společnostem těžbu
surovin v odlehlých částech pralesa. Při posledních střetech o víkendu
mělo podle oficiálního komuniké zahynout 22 policistů a 9 demonstrantů.
Indiánské prameny, ale uvádějí nejméně 30 obětí na straně civilistů, z toho tři
děti.
Indiáni blokují silnici u Bagua Grande v provincii UtcubambaAP
Spor se rozhořel už v dubnu, kdy peruánský parlament schválil zákony, které umožňují na základě mezivládní dohody americkým firmám těžbu ropy, dřeva, zlata a dalších surovin i v dosud nenarušených zónách deštného pralesa horní Amazonie. Indiánské požadavky na zrušení zákonů přitom podpořilo i devět peruánských biskupů, Úřad ombudsmana a Organizace na ochranu lidských práv. Předseda mezietnického sdružení pro rozvoj džungle Alberto Pizango - na něhož mezitím vláda v Limě vydala zatykač - obvinil prezidenta Garciu, že rozprodává indiánské pozemky v džungli, včetně vodních zdrojů. Prohlásil, že Indiáni nadále neuznávají svrchovanost vládních úřadů a budou se řídit zákony svých předků. Jakoukoliv přítomnost vládních bezpečnostních sil v oblasti budou nadále považovat za akt vnější agrese.
Vědci už desetiletí varují před ničením největšího deštného pralesa na zeměkouli, jehož největší část leží v Brazílii. Nejenže zde žije více než polovina všech rostlinných a živočišných druhů, ale džungle funguje také jako ohromný stabilizátor světového počasí. Za posledních 40 let zmizelo téměř 17 procent jeho rozlohy vinou kácení stromů a vypalování vegetace pro ornou půdu. Rány způsobené pralesnímu organismu lidskými aktivitami se zacelují stovky a v některých případech i tisíce let. Také proto vyvinuly mezinárodní organizace i státy v nedávné minulosti na brazilskou vládu značný tlak na omezení další exploatace území, což se v podstatě podařilo a velká část těžebních společností i latifundistů z oblasti odešla. Jak vidno, pochopení našli pro změnu u peruánských úřadů a chystají útok na prales z opačné strany.
Problém, z hlediska mezinárodního práva nezákonném záboru indiánských území vládou v Peru, přitom není nejnovějšího data. Nejde jen o tzv. civilizované kmeny, které povstaly proti úřadům v Limě. Podle britské nevládní organizace Survival International také jedna z posledních skupin Indiánů Murunahua, kteří nemají styk s vnějším světem, utekla z Peru do Brazílie před dřevorubci, kteří ilegálně kácejí prales. "Dřevorubci vnikli naprosto nezákonně na území těchto Indiánů při hledání posledních exemplářů ledvinovníků západních, jež by mohli zpeněžit," zdůraznila mluvčí Survival International. Už v roce 1996, kdy došlo k prvnímu „kontaktu" dřevařů s touto skupinou zahynula více než polovina Murunahů. Situaci bedlivě sleduje také brazilská vládní Národní nadace pro Indiány (FUNAI) a už několikrát intervenovala u peruánských činitelů. Bezvýsledně. Místo doporučení mezinárodních organizací - chránit území Indiánů, odsunout z jejich území dřevorubce a zakázat přístup cizincům do lokalit izolovaných Indiánů - chce legalizovat další ničení pralesů a vyvražďování zdejších obyvatel.
