„Zákon nemůže zrušit ten, koho se netýká…řeší pouze vztahy mezi veřejnými dopravci a ústavními činiteli“, prohlásil mluvčí Ústavního soudu k návrhu společnosti Student Agency na zrušení bezplatné dopravy poslancům a senátorům. Potvrdil tak v podstatě loňský verdikt Obvodního soudu pro Prahu 1, že ústavní činitelé mají právo zdarma využívat pouze služby státních dopravců, nikoli soukromých. Kámen úrazu je ale ve skutečnosti, že právně u nás žádní státní dopravci nejsou….
Podle znění platného obchodního zákoníku máme pouze obchodní společnosti, z nichž některé podnikají ve veřejné dopravě a zákon nerozlišuje, zda jejich zakladateli a majiteli jsou soukromé osoby či státní instituce, respektive kraje a obce. Stejně tak neřeší způsob jejich financování – jízdné, dotace státu, kraje, obce, či obě varianty. Takže k veřejným dopravcům patří Dopravní podniky a České dráhy, ale i Student Agency a další ryze soukromé dopravní firmy, protože přepravují na pravidelných linkách širokou veřejnost. Odhlédneme-li od morálně pochybné stránky kritizovaných výhod poslanců zděděných z minulého režimu, zákon 236/1995 Sb. hovoří jasně o „bezplatném používání prostředků veřejné hromadné dopravy, s výjimkou letecké“ všemi ústavními činiteli (včetně soudců ÚS), v daném případě by je proto měla zdarma vozit i Student Agency, což ale soudní verdikt popírá.
Oba uvedené soudy tak nastolily zajímavý precedens v budoucím posuzování, co je a co není veřejné. Nazval bych to „právní guláš“. Nejde totiž jen o dopravu, ale o značně širokou paletu podnikání v českém Kocourkově – například pohostinství a zdravotnictví.
Dočkat by se tak mohli majitelé restaurací, kterým se nelíbí, že musí pouštět do svých zařízení Romy, nebo naopak skiny, případně kohokoliv, kdo se jim nezamlouvá. Dosud jim hrozila minimálně citelná pokuta a ve zdůvodněních se uvádělo, že restaurace je určena pro širokou veřejnost. Stejně tak privátní zdravotnická zařízení (po Julínkově reformě vlastně všechny a.s.) nebudou muset ošetřovat bezdomovce, či pacienty odjinud. Jsou přece soukromé. A určitě by se našly i další oblasti podnikání, kde výklad slov „veřejné(ý) – soukromé(ý)“ by mohl dojít k novému zhodnocení…
