Vskutku se mi líbí diskuse, kdo všechno může za děsuplný výsledek Přemysla Sobotky v prezidentských volbách. Je opravdu krásné si poslechnout, že za tím stojí média, Karel Schwarzenberg, Jan Fischer, amnestie prezidenta republiky a bůh ví co ještě…
Sebereflexe? Nulová.
Nejlepší jsou takové věty, jako „Schwarzenberg nám vzal pravicové voliče“ a „Fischer nám vzal nejvíce voličů“. Opravdu si v ODS myslí, že pokud by tito dva nekandidovali, vyhrál by Přemysl Sobotka v prvním kole? Žít v sebeklamu je stejně špatné, jako žít ve lži. Navíc pokud by takový případ opravdu nastal, seděl by už nyní na Hradě Miloš Zeman. Avšak jen obrazně, protože skutečné střídání nastane až v březnu.
Moc pěkné je také tvrzení, že média preferovala jiné kandidáty a o Přemyslovi Sobotkovi se mlčelo. Potíž je v tom, že nebylo proč o něm mluvit i psát. Co „Přemek“ v minulosti vykonal a o co se zasloužil? Čím veřejnost zaujal? O co se v minulosti popral? O posty předsedy a místopředsedy Senátu? Trochu málo. Karel Schwarzenberg měl vtipnou, dynamickou kampaň zaměřenou na mladé voliče, dokázal brát sebe sama s nadhledem a jeho lidé věděli přesně, koho chtějí ulovit a přivést k volbám. Všimněme si grafiky, hesel – to je naprosto jiný svět. Kampaň Jana Fischera by fungovala, nebýt dynamického útoku na jeho politickou minulost v komunistické straně – kdyby jeho kreativci dokázali na tyto ataky odpovědět a vypořádat se s nimi, dopadlo by první kolo dost možná jinak. Ale to je vedlejší. Výstižným sdělením medií při charakteristice kandidátů bylo u Přemysla Sobotky – NUDA. Pokud se ODS chce z těchto šedých stojatých vod vynořit, měla by především přemýšlet o tom, že přístup jejich kreativců je zastaralý, nudný a tragicky neinvenční.
Všimli si ale v centrále ODS takových fenoménů jako např. facebooku, twitteru či instagramu? Osobně si Přemka velmi vážím a je přesně takový, jak o něm mluvila kampaň – nesporně pravicový, nesporně zásadový a nesporně rovný. Bohužel prostě nudný.
Ostatně už jenom výběr kandidáta (nehledě na primárky) byl tragický. Pokud by ODS vsadila například na jinak zmatenou Miroslavu Němcovou, pak její výsledek odhaduji na úrovni Vladimíra Franze a v lepším případě až do 10 procent. Což bych ještě považoval za solidní výsledek hodný nejsilnější vládní strany a ne tento propadák.
A co ta nešťastná amnestie, která prý také může za prohru stranického kandidáta? Já jsem na ni svůj názor napsal dříve (zde). Ale proč voliči amnestii odpustili knížeti, který měl jako vicepremiér k rozhodovacím procesům v této věci podstatně blíž než 1. místopředseda Senátu? Karel Schwarzenberg a jeho tým byli šikovní, Přemysl Sobotka a jeho tým zcela naopak.
Ale kampaň je jenom jedna složka volebního úspěchu. Ono totiž i při dnešní marketingové politice postavené na emocích pořád jde hodně i o ideje. Ve skutečnosti je propadák kandidáta ODS ještě větším výpraskem než fatální prohra v krajských volbách. Politici ODS by si již měli jednou provždy zakázat větu, že v této zemi je dvacet procent pravicových voličů – ve skutečnosti je v této zemi vyhraněných voličů, kteří dávají svůj hlas opravdu ideologicky, dosti málo. Ostatně jako ve většině zemí. Voliči si vybírají podle mnoha kritérií. Především si ale vybírají z těch kandidátů, kteří dokážou dát své kampani emoce i obsah.
Možná teď mnoho čtenářů pokrčí ramena i nos s tím, jaký obsah měla třeba kampaň Vladimíra Franze. Měla. Trocha recese, zkouška tolerance, provokace, ale také důraz na občana. Karel Schwarzenberg spojil sebeironii s noblesou, proevropskou rétoriku s umným odpoutáním se od vlády a její odpovědnosti. Miloš Zeman opakoval jednoduché poselství: znáte mne, víte, co ode mne můžete čekat, byl jsem a i nyní jsem konzistentní. A tak dále. Co bylo obsahem kampaně Přemysla Sobotky? Snad: Odpovědnost. Trocha důrazu na národní zájmy a nerozpouštění se v Evropě. Ale bylo to nemastné, neslané, nudné k uzoufání, bez vlastní aktivity, bez zdravé agresivity, bojovnosti.
Ostatní kandidáti dokázali dát svým kampaním něco, co mohlo zaujmout a zjevně i zaujalo. Obávám se, že štáb Přemysla Sobotky a ODS za jeho zády byly smrtícím koktejlem. Mohl třeba pravicový kandidát slíbit pravicovým voličům, že bude aktivně bojovat proti zákonům zvyšujícím daně, když ODS s TOP 09 prosadila zvýšení daní? Mohl říci, že se tvrdě postaví proti dopadům měnové krize na české bankovnictví, když česká vláda vedená ODS v této věci lavíruje? Mohl být vůbec Přemysl Sobotka pravicovým kandidátem na prezidenta, když strana, která ho navrhla, dělá obojakou politiku?
Průšvih, do kterého se ODS vmanévrovala, odnesl navenek její prezidentský kandidát, pro kterého je to velmi pravděpodobně začátek konce kariéry v nejvyšší politice (a byl bych velmi rád, kdybych se mýlil). Avšak ve skutečnosti je to jinak – voliči v této zemi řekli ODS, že není sexy, že to už s tou politikou odnikud nikam přehnala. Česká společnost má dost manželství s ODS a je to tak, jak to v podobných případech bývá. Volič je silnější než strana a při rozvodu to ten silnější většinou dává slabšímu hodně „sežrat“. Pokud ODS nenajde čím zaujmout, budou následovat další propadáky až ke smutnému konci na politické periferii.
„Petře“ je (Ne) čas na sebereflexi a rychlý odchod! Děkujeme, ale už toho bylo opravdu dost!
