Stane se někdy čeština jednacím jazykem OSN?
Docela často se setkávám s názorem, že čeština patří mezi malé jazyky. Jak počtem mluvčích, tak co do důležitosti. Jsem povahy nekonfliktní, pohříchu neprůbojné, a tak to většinou nechávám být. Člověka nepředěláš. Nepřesvědčíš. Alespoň mně se to doposud nikdy nepodařilo. Nevím tedy, proč bych měl prorazit právě s tímto.
Zazní-li ovšem podobný názor při výuce, to je pak dočista jiný kafe! To s očima planoucíma spravedlivým hněvem tasím pomyslný ohnivý meč a začínají se dít věci… Tak moment, milánkové! To bysme si tedy moc nerozuměli.
Pokusím se vám teď přiblížit aspoň zlomek toho, co se snažím těm nebohým duším vštípit. Zpočátku po dobrém.
Máte alespoň hrubou představu, kolik je na světě jazyků? Ano, mnoho. Nikdo neví, kolik přesně. Údaje o jejich počtu se totiž velmi liší. Odhad se v odborné literatuře pohybuje v rozmezí tří až osmi tisíc. Proč tak obrovský rozptyl? Důvodů je několik.
Předně je nesnadné stanovit rozdíl mezi jazykem a nářečím. Významnou roli hraje i jazyková politika. Některé řeči si jsou velmi blízké, třeba čeština a slovenština, a přesto jsou brány jako samostatné jazyky. V rámci jiných jazyků, například arabštiny nebo čínštiny, by bylo možné vyčlenit různé odstíny a nikoliv nepodstatné varianty, stále však navenek figurují jako jazyk jeden. Některé jazyky zanikají (v tomto století jich má podle odhadů nenávratně zmizet až 90%!), jiné se rozpadají (viz srbochorvatštinu), další jsou za jazyky oficiálně nově deklarovány (kupř. kašubština v Polsku – my jsme se ještě učili, že je to dialekt).
Početné skupiny málo rozšířených domorodých jazyků, např. v Amazonii, v jihovýchodní Asii, nejsou doposud uspokojivě prozkoumány a popsány; potíže jsou také se spolehlivým odlišením pidginů a kreolských jazyků.
Nevadí. Jazyků je zkrátka a dobře hodně. A považte ? v tom velikánském množství zaujímá naše čeština s 12,5 miliony mluvčích pozici někde v páté desítce! No není to báječné?
A co teprve ohlédnutí do minulosti! Vedle údobí, kdy to měla naše mateřština opravdu hodně nahnuté, vidíme rovněž epochy, kdy byla naopak na vrcholu rozkvětu a sil a kdy se té metě vyslovené v nadpisu tak trochu blížila. Nevěříte?
Pomineme slavnou Velkou Moravu a další velkolepé éry stejně jako tažení češtiny i daleko za stávající hranice Česka a zastavíme se v roce 1356. Na jeho sklonku, přesně 25. prosince, císař Karel IV. vyhlašuje ve francouzských Metách (Metz) Zlatou bulu. A v ní, v článku XXXI, ustanovuje češtinu vedle latiny, němčiny a italštiny úředním jazykem Svaté říše římské! Tento akt lze směle přirovnat k situaci, kdy by byla čeština prohlášena za jeden ze čtyř hlavních jednacích jazyků Evropské unie… O dobové vyspělosti a renomé českého jazyka svědčí i skutečnost, že kolem roku 1360 vzniká překlad Bible do češtiny, dříve než do angličtiny, němčiny a četných jiných jazyků.
A to ještě zdaleka není všechno. Přenesme se do Vídně, na konci 19. století největšího česky hovořícího města na světě (počet krajanů se tam odhaduje až na dvě stě padesát tisíc, což bylo víc než v tehdejší Praze). Roku 1775, o celých 18 let dříve než v matičce stověžaté, se na Vídeňské univerzitě stává čeština (pochopitelně po němčině) prvním cizím jazykem, který bylo v Rakousku-Uhersku možné studovat na univerzitní úrovni. To je, co?! Prvním vysokoškolským profesorem bohemistiky byl Josef Valentin Zlobický. Dej mu pánbůh věčnou slávu. Z téže doby také pochází koncepce studia slavistiky na základě češtiny…
Bylo by toho ještě mnohem víc, ale nechci vás zahltit. Tak aspoň závěrečná poznámka. Čeština je v současnosti díky našim věhlasným hudebním skladatelům údajně třetím nejužívanějším jazykem na světových operních scénách… Stačí?
Jsem povahy mírné, možná až holubičí. Ale jestli mi odteď bude ještě někdy někdo do očí tvrdit, že je čeština malý jazyk, tak bude zle!
Milan Hrdlička
Kdo všechno uměl česky?
No, bylo by to procesí vskutku požehnané. Úplně by postačovaly celebrity. Vladaři, světci, umělci a další ctihodní potentáti. Nabízí se logická otázka: která ze všech těch VIPek by asi byla nejslavnější?
Milan Hrdlička
Čeština jako holubník?
Mnozí z nás mají rádi v podstatných záležitostech pořádek, jasno. Řád. Tedy nikoliv neřád. Není divu. Od něj to totiž bývá pouhý krůček k holubníku. A pak, jen co by kamenem dohodil, máme už co do činění se svinčíkem...
Milan Hrdlička
Kterak ta naše čeština němčinu válcovala
Himlhergot, slyšeli jste? Že prej byla čeština ve vztahu k němčině imrvére v defenzivě... Tak to teda halt! Podobným bludům je třeba urychleně a jednou provždy učinit přítrž. To se ještě uvidí, kdo koho válcoval!
Milan Hrdlička
Hranolka!
Převážná většina národa, aspoň mi to tak připadá, si ráda pochutnává na bifteku s hranolkama. Poněkud prudérnější menšina, jak si rovněž nelze nevšimnout, si ho přece jen radši dává s hranolkami. Jen hrstka podivínů se, bůhvíproč,
Milan Hrdlička
Exkurze do vykřičeného domu (ke čtení po 22. hodině)
Není mi jasné, proč většinová populace chová, tedy alespoň navenek, k podobným zařízením takovou zášť. Moje dosavadní zkušenosti, byť skromné, jsou totiž v zásadě pozitivní.
Další články autora |
Pohřešoval se profesor psychologie Ptáček, policie ho našla mrtvého
Ve věku 48 let zemřel známý psycholog Radek Ptáček. Od neděle se pohřešoval, policie po něm...
Americké váhání končí. Ukrajina dostane zbraň pro údery v hloubi Ruska
Premium Nejméně 245 vojenských cílů na území Ruska by mohla ukrajinská armáda zničit, pokud by jí k tomu...
Zelená fasáda olomouckého unikátu Green Wall ve vedru zvadla, rostliny uschly
V roce 2022 vzbudila fasáda moderního nízkoenergetického bytového domu v Tomkově ulici v Olomouci...
Žák vyskočil instruktorovi z větroně. Padák se mu neotevřel
U Slaného na Kladensku nedaleko letiště dopoledne zemřel po výskoku z větroně muž. Zřejmě dostal...
Na každou sv*** se vaří voda, řekla o potyčce s cyklistou dcera zesnulé řidičky
U Obvodního soudu pro Prahu 1 v pondělí vypovídala dcera řidičky, kterou měl před dvěma lety v...
Proč Ukrajinci stále nemohou střílet na ruské území i přes souhlas Londýna? Důvod může překvapit
Premium Ukrajinská armáda stále nemůže používat dalekonosné americké střely ATACMS ani britské střely Storm...
Napřed žlutá zimnice, teď horečka dengue. Prostějovští lékaři mají další primát
O tom, že i v Česku se může vyskytnout opravdu téměř jakákoliv nemoc včetně těch exotických, se...
Důchodcům už stát nepřispívá na spoření. Jak úspory dál zhodnocovat a co nedělat
Na 750 tisíc důchodců přestalo od července dostávat státní příspěvky ke spoření na penzi, které...
Půllitr už mnohde není standard. Hospodští kouzlí s mírami a štvou hosty
Pivní kultura je v Česku zakořeněná po staletí a její součástí je odjakživa čepování do půllitru...
- Počet článků 48
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 915x