Odvoz aneb jak se rodí drby

Zábavné povídání o tom, jak nám můj milý kolega přece jen před lety neodcizil drahocenný rodinný vůz, ani mi neodloudil manželku.

Bělostný airbus A 319 v barvách ČSA už přes hodinu ladně pluje vysoko, převysoko pod azurovou nebeskou klenbou. Míří nezadržitelně a přímočaře k matičce stověžaté. Ten tam je prstenec zasněžených vrcholků pohoří Vitoša nedaleko Sofie, v nedohlednu, bohužel, zůstává i podmanivé kouzlo starobylého kamenného Plovdivu.

Týdenní přednáškový pobyt utekl jako voda.

Vracím se zpět pln dojmů, poznatků, podnětů. Ale především ušlechtilých předsevzetí. To asi ta návštěva prastarých slovanských monasterů. Něco nevídaného. Dýchne tam na tebe taková zvláštní povznášející duchovní atmosféra, až se z toho chtě nechtě zamýšlíš nad samotnou podstatou bytí. Nějak tě to tam zkrátka všecko najednou dostává, pohlcuje a přesahuje…

Tuším, že moje odhodlání polepšit se, tak nějak se lidsky posunout, je nezdolné. Napříště jen střídmé stravování a žádné pivo, to kvůli figuře. A více času s rodinou. A… a nezištná pomoc bližnímu. A ještě další veledůležité věci.

Necelá půlhodinka do přistání.

Dopíjím další orosenou plechovku lahodné plzně (s tím pivem to teda seriózně rozjedu až od zítřka) a mezi řečí se ptám robustnějšího kolegy upíjejícího ledový čaj: „Ty, Stando, máš dneska odvoz?“ S milosrdenstvím se přece dá začít bez okolků.

„No, teda, vlastně ani ne,“ zní kolegova odpověď, „ale v pohodě, pojedu normálně busem.“

„Zbytečný. Hele, jestli chceš, můžeme tě vzít,“ nabízím mu altruisticky, „má dorazit manželka.“

„Fakt? No tak dobrý. Díky. To byste byli hodný,“ raduje se abstinující spolucestující.

„Jasně. Žádnej problém,“ uzavírám rozpravu, „pojedeš s náma. Místa dost.“

Nikde žádný zádrhel.

Vycházíme společně před halu na přilehlé parkoviště. No to je radosti! Manželský polibek. Objetí. Ano, tak to má být. A už na mě visí dvě naše pištící ratolesti, dvouletá a čtyřletá. „Tatínku, tatínku!!“hlaholí jeden přes druhého.

Manželčin pohled náhle spočine na opodál postávajícím Standovi.

„Víš, beruško,“ snažím se neztratit tvář, „myslel jsem si, že… že bysme mohli…“ Zaskočené ženě je vše jasné.

„Aha… Tak dobře, pojďte, svezeme vás,“ souhlasí moje lepší polovička.

Jenže… jenže kam s ním?? Dozadu mezi dětské sedačky se tedy Stanislav nevejde ani náhodou. Já jakbysmet.

Bleskový křížový výslech, výsledek znám předem: „Tys měl určitě pivo, že jo?“ Nezbývá než provinile přikývnout. Stejně ale prakticky neřídím.

„Ale já ne,“ hlásí šplhounsky parťák.

Rozhodnuto! „Tak vy teda budete řídit, jo? Já si vlezu dozadu ke klukům. No a Milan si sedne vedle vás.“

Výborně. A tímto by mohl příběh šťastně skončit. Tento tady ovšem teprve začíná!

Pavel, manželčin bratranec, toho času šofér busu č. 119 na trase Dejvická – Letiště Praha-Ruzyně, má právě službu. Nachází se shodou okolností zrovna na letišti. Poznává z dáli naše auto a dostává báječný nápad: cestou na nás nečekaně zatroubí a rozverně nám zamává. Super!

Vyrážíme, aniž bychom cokoliv tušili. On, s červeným kloubovým monstrem plným lidí, je nám za chvíli v patách. Odvážně se na nás lepí a infantilně nás problikává. „Hergot, co ta stodevatenáctka za náma pořád má?“ vrtá Standovi hlavou. Šlape na plyn. Setřást ale bratránka? Kdepak. Úplně ho teď vidím, jak si to užívá, jak tam za volantem hýká blahem.

Blíží se zlatý hřeb programu: překvapivé zatroubení a zamávání! A taky že jo. Předlouhý bus už uhání vedle nás a troubí na celé kolo.

 „Co je to za magora?“ podivuje se nahlas uhýbající kolega, „chce nás snad vytlačit, nebo co?“

Rozjařený příbuzný se užuž chystá mávat. A náhle: ztuhlý úsměv, pokleslá dolní čelist. Ty kráso!! Natěšený autobusák nevěří svým vytřeštěným očím. Namísto Daniných jemných štíhlých rukou třímají otěže našeho opečovávaného miláčka mohutné ochlupené horní končetiny neznámého tvora.

„Ty vado,“ bleskne mu hlavou, „zloděj!! No to je snad zlej sen!“ A opět se na nás z boku lepí, aby si celou situaci ověřil. Na mou duši…

Cesty obou vehiklů se naštěstí rozdělují.

Po chvíli telefon: „Sestřenko, ahoj, hele, máš auto?“ sonduje v mobilu rozrušený hlas.

„Proč bych neměla, Pavlíku, jedu v něm z letiště,“ chlácholí ho má choť.

„Nekecej. Fakt? A jak to?“ vyzvídá celý rozhozený.

„Vysvětlím ti to,“ hodlá se rozpovídat žena.

„Nemám čas, řídím,“ utíná hovor Pavel. Manželčina odpověď ho na nějaký čas uklidňuje.

„Zloděj to naštěstí není. Hm. Ale… ale čí jsou potom ty chlupatý tlapy?!“ nepřestává mu vrtat hlavou, „Milan přece takový nemá. A vlastně ani neřídí…“

Vtom se zachmuřenému detektivovi rozsvítí: „Tak, a je to! Milenec! Dana má milence!!  To je gól! No to je teda bomba, todleto.“

Takhle nějak to posléze začíná rezonovat i poměrně rozvětveným příbuzenstvem.

Sláva, zase je co řešit!

K večeru několik telefonátů příbuzných a známých se společným jmenovatelem: „Haló, mládeži, je tam u vás všechno v pořádku?“

Boha jeho. To je najednou vysvětlování, uklidňování, dementování…

Ano, ano, takhle nějak to dopadá, když má člověk v úmyslu pomoci. Opětovně se mi potvrzuje, že každý dobrý úmysl bývá po zásluze potrestán…

Následky? Od té doby jezdím na služebku jedině sólo. A na letiště výlučně MHD!

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Milan Hrdlička | středa 28.7.2021 8:35 | karma článku: 25,20 | přečteno: 730x
  • Další články autora

Milan Hrdlička

Hranolka!

Převážná většina národa, aspoň mi to tak připadá, si ráda pochutnává na bifteku s hranolkama. Poněkud prudérnější menšina, jak si rovněž nelze nevšimnout, si ho přece jen radši dává s hranolkami. Jen hrstka podivínů se, bůhvíproč,

9.4.2024 v 8:40 | Karma: 30,07 | Přečteno: 1689x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Exkurze do vykřičeného domu (ke čtení po 22. hodině)

Není mi jasné, proč většinová populace chová, tedy alespoň navenek, k podobným zařízením takovou zášť. Moje dosavadní zkušenosti, byť skromné, jsou totiž v zásadě pozitivní.

19.10.2023 v 8:35 | Karma: 21,49 | Přečteno: 615x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Káva s Danielou

Vyskytujou se na světě různé kávy, znáte to: káva pracovní, studijní, schůzovní, zdvořilostní a společenská, osudová či osudná (takovej Vávra, ten by moh ́ vyprávět!), dále káva pohodová i uspěchaná a mnohé další.

21.9.2023 v 8:35 | Karma: 21,75 | Přečteno: 445x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Zásady úspěšného dialogu

Fin a Švéd popíjejí vodku. Po čase pozdvihne Švéd malátnou pravicí přetékající sklenku a zabručí: Na zdraví Parťák bouchne do stolu a rozezleně zvolá: Tak sakra chlastáme, nebo kecáme?

31.5.2023 v 8:41 | Karma: 21,53 | Přečteno: 477x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Poprask na bankovní přepážce

Mezi mými nočními můrami zaujímá čestnou a neotřesitelnou pozici vyplňování korejsky psaných formulářů, zejména těch bankovních. Tak třeba adresa se píše v obráceném pořadí (končí se jménem dotyčného). A ta naše jednička...

23.5.2023 v 8:35 | Karma: 19,04 | Přečteno: 444x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají

19. května 2024,  aktualizováno  22:16

Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...

Srovnání průzkumů: Lidovcům umřeli voliči, Konečná v eurovolbách sráží ANO

19. května 2024  19:34

Volební modely českých agentur, srovnané redakcí iDNES.cz za celý rok, mají jasno. Hnutí ANO si od...

Sesuvy půdy v Papui-Nové Guineji zasypaly nejméně dva tisíce lidí

27. května 2024  7:51

Aktualizujeme Páteční sesuvy půdy v Papui-Nové Guineji zasypaly nejméně 2000 lidí. Podle AFP to v pondělí vedení...

Česko čekají teplé dny, budou pokračovat přeháňky i bouřky

27. května 2024  6:01

Přímý přenos Česko čekají v tomto týdnu teplé dny, ale také bouřky a přeháňky. Na některých místech země...

V Česku mizí vesnické obchody. Změní trend chytré prodejny bez prodavaček?

27. května 2024

Premium Za poslední čtyři roky zmizelo téměř čtyři sta vesnických obchodů. Jejich aktuální počet je 11 701,...

Radši Okamura než Fiala, říká Konečná a hájí, proč schovala KSČM do koalice

27. května 2024

„Když se mě zeptáte, jestli Fiala, nebo Babiš, tak prostě Babiš,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz...

Karban a Karban, s.r.o.
Řidič/ka dodávky/skladník

Karban a Karban, s.r.o.
Praha
nabízený plat: 36 500 - 40 000 Kč

  • Počet článků 45
  • Celková karma 30,07
  • Průměrná čtenost 941x
Jsem VŠ učitel. V posledních letech se zabývám i uměleckou prózou (novela Riita 2020, Ozvěny z hlubin času 2021). Hodlám prezentovat (humoristické) povídky, črty, postřehy z cest, fejetony. Přeju hezké počtení.