Albert Göring, mladší bratr nacistického pohlavára zachraňoval Židy

Albert Göring byl pravý opak svého sourozence Hermanna. Zatímco jeho starší bratr rozvíjel v Německu nacistický teror a zastupoval Adolfa Hitlera, on svým bohémským stylem života zachraňoval pronásledované Židy.  

Albert Göring, který se narodil 9.března 1895 ve Friedenau byl bratr nechvalně známého nacisty a druhého muže nacistického Německa Hermanna Göringa, hned po říšském vůdci Adolfu Hitlerovi.  Herman Göring byl zastáncem tvrdé linie při potírání odporu opozice a prostředky, které k tomuto účelu používal, byly ukrutné. V podstatě ze strany mužů zákona nelítostně vyžadoval, aby nepoužívali běžné donucovací prostředky, ale rovnou svou zbraň. Byl to přesný opak dnešního přístupu policie a ozbrojených složek, kteří při použití zbraně musí střelbu vždy ve složitém procesu zdůvodnit. U Göringova systému však musel takový jedinec zdůvodnit, proč střelnou zbraň nepoužil. Zaváděl tak se svými údernými oddíly SA (Sturmabteilung) teror ve společnosti.

Albert Göring se od svého bratra Hermanna zcela lišil. Zatímco jeho modrooký a korpulentní bratr disponoval chladnou povahou, on coby hnědooký a štíhlý bonviván užíval života ve zcela jiném prostředí – mimo nacistickou mašinerii.

Göringův otec dr. Heinrich Ernst Göring působil na Haiti jako německý generální konzul, ovšem v roce 1896, tedy rok po narození Alberta se vrátil do Berlína. Rodině pak byl ze strany jejich židovského kmotra Hermanna Epsteina, zámožného obchodníka a lékaře nabídnut byt, kde rodina Göringova bydlela. Epstein nebyl jen kmotrem Alberta a Hermanna, ale také milencem jejich matky Franzisky roz. Tiefbrunn. Proslýchá se, že dvě děti z pěti měla právě s Epsteinem.

V roce 1897 Epstein koupil u Norimberku známek Veldenstein a po roce se na základě jeho nabídky rodina přestěhovala do jeho honosného sídla, kde společně žili do roku 1912, posléze se rodina usadila v Mnichově. Čtyři roky po smrti Hermanna Epensteina přešel hrad Veldenstein samozřejmě do vlastnictví Hermanna Göringa.

Albert Göring sloužil v první světové válce jako komunikační inženýr, kde byl také zraněn a před kapitulací propuštěn.  

V roce 1921 se oženil Marii von Ammon, ovšem již po dvou letech se rozvedli. Poté navázal kontakt s Ernou Miltnerovou, kterou si vzal 10. září 1923. Tohle manželství vydrželo 16 let, ovšem krátce před její smrtí se s ní rozvedl. Jeho třetí manželkou se stala v roce 1942 o dvacet let mladší Češka Mila Klazarová, která mu dala jediné dítě, dceru Elizabeth. Albert Göring, strojní inženýr ve válečném období působil také jako exportní ředitel v české škodovce, kde dopomohl jak Čechům, tak i mnohým Židům vyhnout se pronásledování nacistů. Mimo jiné vydatně spolupracoval s českým odbojem. Když se však příliš zapletl s Židy v souvislosti jejich záchrany, byl na gestapu pokaždé zadržován a vždy díky vlivu svého bratra propuštěn. Na konci války Alberta Göringa zadrželi američtí vojáci, kteří ho ve věznici v Salzburgu zadržovali do té doby, dokud se neobjevil dokument, potvrzující, že se přímo podílel na záchraně 34 Židů z koncentračních táborů. Bratři se spolu naposledy setkali v květnu 1945, a to na nádvoří v tranzitním vězení v Augsburgu. Tehdy se objali a Hermann svému mladšímu bratrovi řekl, že lituje toho, co si nyní musí jeho celá rodina kvůli němu protrpět a zároveň ho požádal o dohled nad jeho ženou Emmy a dcerou Eddou. O dva roky později byl Hermann za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti odsouzen k trestu smrti. Několik hodin před tím, než měl být popraven, však spolkl kapsli s kyanidem, kterou mu propašovali do cely. Albert po propuštění z vězení jen stěží dosáhl svým jménem k nějakému zaměstnání. Živil se tak příležitostně jako překladatel a spisovatel.  

Albert Göring zemřel v Mnichově dne 20. prosince 1966. Jeho tělo bylo položeno k odpočinku v rodinné hrobce.  Jedním z jeho posledních soucitných kroků bylo to, že se oženil se svou hospodyní, aby mohla pobírat důchod.