Vychází migrantská hysterie z naší historie?

Nejnovější předvolební analýza Sociologického ústavu Akademie věd ČR ukázala, že dvě třetiny Čechů se bojí islámu, diskuze pod články o migrantech plní čtenáři nenávistnými slovy a do Parlamentu se v loňských volbách dostala strana, jež má v programu bod „Jsme PRO zpřísnění imigrační politiky, nechceme zde nepřizpůsobivé imigranty a náboženské fanatiky“. To všechno kvůli čtyřprocentnímu podílu cizinců v desetimilionovém Česku.

Kde se bere nenávist vůči lidem, kteří jsou v menšině a které vyhnaly špatné životní podmínky z jejich země?

Studie dokazují, že genový kód českého obyvatelstva je více než pestrý. Mezi všemi Nováky, Dvořáky či Svobody se najde nejen slovenská, polská, německá či rakousko-uherská krev. Přes české země, ležící ve středu Evropy, od pradávna putovali obchodníci, kočovníci a vojáci ze všech koutů Evropy. A co se říká o kráse českých žen, víme všichni. Tak schválně, kolikrát vám hádali neznámí lidé cizokrajný původ, ačkoliv vaši předkové jsou stoprocentní Češi?

Proč nám vadí, že jsou v Česku muslimové, když spousta Čechů miluje kebab? Proč nechápeme, že Bělorusové utíkají ze své země, aby se každý den nemuseli bát, že někdo poruší jejich práva?

Českým studentům vadí příliv slovenských studentů na univerzitách. Údajně nám berou místa ve školách a později práci. Tak proč se nesnažíme být lepší, abychom se nemuseli bát, že nám nějaký Laco nebo Katarína vezmou vítr z plachet.

Vadí nám, že Vietnamci v Česku pěstují a prodávají marihuanu nebo padělané zboží. Kolikrát se čeští čtenáři pozastavili nad tím, když kriminalisté objevili českou pěstírnu marihuany? O tom, kolik českých žen se rádo ukazuje v padělané kabelce Louis Vuitton nemluvě.

Vadí nám Rusové, protože nás kdysi okupovali. Vadí nám Ukrajinci, protože v Česku dělají tu nejhorší práci za nejméně peněz. Vadí nám Maročané, Tunisané, Etiopané, Mongolové…proč nám vlastně všichni tolik vadí?

Autor: Magdaléna Daňková

Text vznikl v rámci workshopu Mezinárodní migrace jako téma - kurz pro studenty (nejen) žurnalistiky, který byl součástí projektu Face2face, jenž je spolufinacován ze zdrojů Evropského intergačního fondu Evropské komise.