A co cizinci-otroci, pane velvyslanče?

Minulý týden jsem na jednom oficiálním mítinku v ulici Politických vězňů měla možnost veřejně se zeptat vietnamského velvyslance na situaci týkající se pracovního vykořisťování Vietnamců v Česku.

Asi víte, jak je sem nalákají pracovní agentury a pak vyhodí na ulici bez zaplacení a bez důstojnosti. Možná dokonce někdo z vás četl poslední Respekt, kde této problematice byla věnována velká reportáž „Zasaď pět tisíc stromů a zmiz“. Čekala jsem obecné věty úředníka, jako třeba: To je opravdu velký problém a snažíme se dělat všechno možné… a podobně. Jenomže kdepak!

Nejprve mě pan velvyslanec chtěl ujistit o tom, že lokálnímu tisku nelze úplně věřit: „V tom článku je jen půlka pravdy. V obchodu s lidmi nejsou zapojené stovky Vietnamců, ale jedinci“. Podívala jsem se na pana velvyslance trochu přísněji, na což vytáhl další argument. Prý volal kvůli článku přímo Karlu Schwarzenbergovi, který mu údajně odpověděl: „Do not pay attention to the media“. Nevím, jestli to byla odpověď ministra zahraničí nebo bývalého vydavatele týdeníku Respekt. Rada je dobrá, s ní se určitě bude lépe spát.

A pak proti mě Jeho Excelence Do Xuan Dong nasadil zbraň těžkého kalibru, konkrétně údaje o přínosu vietnamských občanů ekonomice ČR. Tím ovšem moji poťouchlou asijskou povahu neuklidnil: „Vaše Excelence, neptám se Vás na kvalitu tisku a ekonomický profit státu, ale na to, co děláte pro vietnamské občany ve složité situaci kolem jejich pobytu v Čechách?“. Jeho odpověď zněla: „Spolupracujeme s policií“. Přesně tak! Exekutiva místo prevence. Kam se obrátí cizinec-otrok bez znalosti češtiny? No zcela jistě na policii! Vzápětí se pan velvyslanec vyhnul mé nepříjemné otázce slovy: „A víte, že i Vietnam má velký problém s ilegální migrací? Tisíce Afričanů přijíždějí za lepším životem do Vietnamu…“ To už jsem ho ale přestala poslouchat. Rychle jsem vyběhla na ulici Politických vězňů a chtěla zabočit do slepé uličky Novodobých otroků, ale žádná taková tam nebyla.

Dari Ardane