Letecká havárie Jak 42D u Jaroslavle!

Nejpravděpodobnější důvody havárie jsou zatím tři. 1) nevysunuté vztlakové klapky při vzletu, 2) birdstrike-nasátí ptactva do motoru, 3) slabý tah motoru v důsledku znečištěného paliva. Více se dozvíme za několik dní, po analýze letových zapisovačů (černých skříněk).

RA-42434zdroj:internet Letoun Jakovlev Jak-42D je modernizovanější varianta Jaku-42, ta původní se vyráběla od roku 1979. Havarovaný stroj výr.čísla: 4520424305017 , však byl vyroben až v roce 1993 a z hlediska životnosti letecké techniky, byl stroj zhruba v polovině své životnosti. Ta se odvíjí od počtu nalétaných hodin, spolu s počtem startů/přistání a doby jež letoun slouží. Jak 42D reg.čísla: RA-42434, společnosti Yak-Servis, měl nalétáno 6310 letových hodin a 3026 startů. Životnost letadel tohoto typu je až 30000 letových hodin. Havarovaný stroj byl naprosto v pořádku a měl i povolení k letům do EU, což svědčí o jeho dobrém technickém stavu. Ve svém okolí jsem se setkal s narážkami právě na stáří, technický stav stroje a spolehlivosti ruské techniky jako celku, což bylo motorem k napsání tohoto článku a rád bych tyto nepodložené spekulace vyvrátil! Poruchy se nevyhýbají žádné letecké technice, ať už ji vyrobí kdokoliv. Technický stav letecké flotily je dán pouze přístupem provozovatele, což je u menších ruských leteckých společností někdy problémem. Stáří stroje 18 let je v této otázce nepodstatné. Boeing 737, jež je zatím nejrozšířenějším typem dopravního letadla na světě, jehož první vzlet je datován již rokem 1967! Letounu Jak 42 se vyrobilo v různých variantách více jak 1000 kusů a léta jak v Asii, Africe, Střední Americe, tak i u mnohých leteckých společností v Evropě. Stroj má 3 motory, oproti současným dvou-motorovým koncepcím a to Voltarev D-36, kterými je osazen i úspěšný Antonov AN-72/74. A zpět k důvodům havárie. Letoun přejel vzletový bod prahu pro vzlet, do vzduchu se dostal až po vzletu z travnaté plochy za dráhou. Pilot poté instinktivně prudce přitáhl, ale jelikož stroj neměl očividně dostatečný vztlak, nebylo letadlo plně ovladatelné a začalo se naklánět na levobok a v přízemním letu narazilo křídlem do letištního radio-majáku a vzňalo se! Poté dopadlo z části na Břeh řeky Volha a zadní část letounu do vody. Z mého pohledu se jeví jako nejpravděpodobnější příčinou havárie nevysunuté vztlakové klapky (podobně jako při nehodě letounu společnosti Spanair v Madridu), ať už chybou pilota, vzpříčením cizího předmětu mezi jednotlivými díly, nebo technickou poruchou. Ale možný je i tzv. birdstrike, jelikož v okolí Volhy se pohybuje jistě spoustu ptactva, jež mohl jeden z motorů už i při rolování na dráze nasát! Celé je to velmi nešťastná událost, jež zasáhla přímo i náš český národ…… Technické informace čerpány ze zdroje na: http://aviation-safety.net/database/record.php?id=20110907-0