Věřitelé, dlužníci a exekuce, aneb jak to vidí Klub nekompromisních

Téma, které je skutečně velmi složité. Obě strany mají pocit, že se nemohou domoci svých práv. A do toho všeho zasahuje silná lobby skupin na dluhový byznys navázaných, jako jsou vymahači, někteří advokáti a samozřejmě exekutoři. Problémy narůstají a řešení ne a ne v dohledu.

Níže uvedené názory se nevztahují na pohledávky a závazky, vzniklé mezi podnikateli a závazky a pohledávky, vzniklé z kriminální činnosti (např. podvody apod.).

Klub nekompromisních zastává názor, že výkon soudního rozhodnutí (exekuce) je potřebný a důležitý nástroj právního státu – činí právo vymahatelným. Naproti tomu zastává také názor, že výkon soudního rozhodnutí nemá být obecně podnikatelskou činností. Cílem se totiž nestává vymožení práva jako takového, avšak dosažení zisku. Vymáhání práva je tak degradováno na úroveň nástroje pro tvorbu kapitálu.

Klub nekompromisních zastává názor, že plošný a neregulovaný přístup k tzv. mobiliární exekuci je velmi významným zásahem do základních práv a svobod. Jsme přesvědčeni, že Ústavou garantovaná nedotknutelnost obydlí by obecně měla mít přednost před obecným zájmem věřitelů na vymožení pohledávky. Věřitelé tvoří početní minoritu, jejíž jediná síla spočívá v ekonomické převaze. Mobiliární exekuce by dle našeho názoru měla přijít v úvahu výhradně na základě zvlášť uděleného povolení soudu (stejně, jako příkaz k provedení domovní prohlídky) a to pouze na základě důvodného (nikoli domnělého) podezření, že dlužník v obydlí přechovává věci významné hodnoty, například cenné obrazy, významné množství zlata apod. I zde by měla být pravidla minimální ceny takových předmětů, například od 40 tis. Kč (zpeněžení předmětů nižší hodnoty zpravidla pokryje pouze náklady právě a jen na jejich zabavení a následné zpeněžení).

Klub nekompromisních zastává názor, že stávající systém je pro dlužníka demotivující. Bez ohledu na to, jak mnoho dlužník pracuje a kolik vydělává, zůstává mu pouze nezabavitelné minimum (které je s ohledem na reálné životní náklady skutečně nedostatečné). Významná většina dlužníků proto hledá řešení v útěku do šedé sféry ekonomiky, na čemž v důsledku tratí nejen věřitelé, stát, ale v neposlední řadě – paradoxně – i sami dlužníci. Exekučně zabavitelná by tedy dle našeho názoru měla být jen určitá procentem vyjádřená část dlužníkových příjmů nad rámec nezabavitelného minima. V takovém případě, čím více by dlužník vydělával, tím více by splácel, ale také by mu zůstávalo více prostředků na život.

Exekuce formou prodeje nemovitosti ve které má dlužník zároveň své obydlí, by měla přicházet v úvahu pouze tehdy, pokud hodnota dluhu dosahuje alespoň dvou třetin hodnoty takové nemovitosti a zároveň nelze dosáhnout uspokojení pohledávky v přiměřené lhůtě jinou formou. Výjimku by měly tvořit pouze nemovitosti luxusní povahy. Exekuce prodejem nemovitosti, v níž má dlužník své obydlí, by tak měla být až krajním řešením, zcela nepřípustným u bagatelních pohledávek.

Klub nekompromisních zastává názor, že pokud by došlo k naplnění výše uvedených změn, pak by také bylo možné a zároveň legitimní posílit trestní postih dlužníků za tzv. únik do šedé sféry ekonomiky, například na úroveň obvyklou v insolvenčním právu.

Klub nekompromisních uznává, že výše uvedenými opatřeními by došlo ke značnému zpomalení vymahatelnosti dluhů. Naproti tomu by se však mnoho dnes nevymahatelných pohledávek mohlo stát opět vymahatelnými.

Za velmi důležitý přínos výše uvedených změn je pak posílení rovnováhy mezi dlužníky a věřiteli (posílení faktické odpovědnosti věřitele při relativním zachování odpovědnosti dlužníka), oddělení práva od ekonomických zájmů a navrácení lidské důstojnosti dlužníkům. Nárůst počtu sebevražd a trestných činů z pohnutek ekonomicky tíživé situace (nepočítáme drogově závislé, gamblery apod.) je v poslední době alarmující.