Mně by například zajímalo, jak by takové dítě odpovědělo, kdybyste se ho zeptal, jestli by dalo přednost vanilkové zmrzlině nebo pampeliškové (předpokládám, že zná chuť vanilkové k tomu se vyjádřit může - bud chutná nebo nechutná, ale jak chutná pampelišková?). Jak můžete říct jestli je lepší to či ono, když jedno jste nikdy neochutnal?

Mě samozřejmě, chybka

Žádný člověk nemůže vlastnit jiného člověka. Tedy rodiče nejsou vlastníky svých dětí, ale jsou vlastníky svého práva na jejich výchovu. Jde tedy o to, že někdo vlastní práva k výchově dětí a ten kdo toto právo vlastní se může tato práva převést na někoho jiného. Tak jako si děti nemohou vybrat komu se narodí, nemohou si ani vybrat, kdo je bude vychovávat. Mohou se samozřejmě tohoto svého práva, být někým vyživován a vychováván, kdykoliv vzdát. Tomu se říká svoboda.

Násilné vynucování práv na výchovu a výživu má znaky despocie a ve svobodné společnosti by nebyla tolerována.

Ano, je to zajímavé, ale homosexuální sňatky se staly objektem politického boje za lidská práva, ale lidská práva dítěte, kteří/které tihle/tyto sexuálně dezorientovaní chtějí adoptovat, nikoho nezajímají. Opravdu zvláštní doba.

Jak jste správně napsal soulas pro adopci je nutný až od dvanácti let.Ovšem v tomto věku se děti adoptují velmi vyjímečně.Každý by nejraději mimino a už cca 7 až 8 leté dítě je pro adopci "staré".Tak to prostě je.Váš blog je tedy naprosto zbytečný....

Adopce by mela hlavne prihlizet na prospech deti. Bohuzel, male deti nemohou vyjadrit svoji prednost, to je nad jejich stupen vyvoje mysleni. Kdyby mohly, jsem presvedcen, ze by odmitly (97%) homosexualni rodice.

Zajímavá otázka, já vůbec netuším jak adopce fungují, ale může dítě jako takové třeba odmítnout? A pokud ano, jaké důvody jsou ospravedlnitelné a na které se nebere zřetele?

Je skvělé, že se takto ptáte. Podle zákona není bez souhlasu dítěte osvojení přípustné...

Tady ale nejde o adopci, ale o možnost umělého oplodnění, případně odnosu náhradní matkou, a pak o otec-otec a matka-matka. Dítě prostě chtějí mít bez otce či matky, a je jim jedno, co na to dítě.

Můj blog se týká pouze adopce. Vy rozšiřujete téma někam úplně jinam.

Obávám se (tedy spíše tvrdím), že děti z děcáku by braly jakoukoliv rodinu. To je jejich priorita už jen z psychologického hlediska.

No jo, pane, Buriane, můžeme ale považovat za rodinu něco jako muž+muž?

Podle psychologů je homorodina i tak lepší než děcák a lesbická lepší než gayská. Nejlepší je samozřejmě hetero. Z toho by plynulo: Právo na adopci jakémukoli páru - ano, ale nikoli rovné. Některé by měly přednostní při sestavování pořadníku.

Dobrý den, paní Exnerová. Bylo by správné dávat dětem tímto způsobem signál, že "homorodina" je normální?

Mám obavu, že jste nevhodně vymezil problém. Od jakého věku byste se chtěl těch dětí ptát? A jak by mohly děti posoudit tak složitou a novou otázku, jak se budou cítit ve společnosti homosexuálů? Vždyť to nevíme ani my dospělí.

tak prostě další kalcek pod nohy, hlavně aby něřekl, že je to proti přírodě a křesťanům...