Nějaký koumes vymyslel, že by lidé mohli trávit dovolenou na moři.Nalodíte se a jako kdybyste čtrnáct dní nevytáhli paty z hotelu. Akorát, že v žádném hotelu nedostanete mořskou nemoc, leda byste přehnali konzumaci.
Doba na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla poznamenána překotným rozvojem všeho, hlavně techniky. Lidstvo se dalo do pohybu. Železnice mířila skoro do každé vesnice, na cestách burácely motory prvních kočárů netažených koňskou silou a taky ve vzduchu bylo dost živo.
Moře už nebrázdily škunery a fregaty, ale velké lodě přepravující velké náklady. Lodě osobní poskytovaly pasažérům všemožné pohodlí při cestách na jiné kontinenty. Etalonem pro budoucí způsob námořní přepravy se stal Titanic. No nějak to nedopadlo. V následujících dekádách postupně přebíralo osobní přepravu přes oceán letectvo a osobní lodě zažívaly ústup ze slávy.
Pak nějaký koumes vymyslel, že by lidé mohli trávit dovolenou na moři. Tak vznikaly cestovní kanceláře, lodě se nejdřív přestavovaly na rekreační plavidla a později už se stavěly jenom taková, jenže obrovská. Prostě jste nastoupili na loď a brouzdali jste po moři třeba kolem Evropy. Sem tam někde zakotvit, projít si Monte Carlo, Kodaň, Amsterodam, Atény nebo Rigu. Zpátky na loď a po moři dál. Na takovém plavidle ovšem musí být všechno: bazén, tenisové kurty, salony krásy, lékařská služba, obchody se vším možným, kasino, biják a tak dál. Čím větší otesánek, tím víc lidí, tím větší byznys. Všechna moře už brázdí velké flotily zábavních lodí. Rozlehla se zpráva o stavbě dvou největších. Každá pojme šest a půl tisíce pasažérů. Na to, co všechno na nich bude, už nestačí ani mnohostránkové katalogy.
Přiznám se, že v takovém stádu turistů bych rozhodně dovolenou trávit nechtěl. Vy snad ano? Navíc bez možnosti před tou masou lidí někam utéct. Jedině snad zapomenout se v nějaké přístavní hospůdce.
Jak těch lodí přibývá a zvětšují se, vrší se i problémy. Všichni si pamatujeme, jak se jeden kapitán monstra předváděl před nějakou kráskou, najel na skalisko, monstrum se potopilo, a kapitán místo organizování záchranných prací utekl na břeh. Ostatně těžko si asi představíte, jak se šest a půl tisíce cestujících vejde a spořádaně nastoupí na záchranné čluny.
Tyhle lodě jsou také samy o sobě ekologickou katastrofou. Jezdí na mazut, což je největší možné protipřírodní svinstvo. (Prý se časem přejde na naftu. Ale nerado, protože to zvýší náklady.) Jedna tato loď údajně zamoří ovzduší jako 50 milionů osobních automobilů. Možná je ten údaj přehnaný, ale v čase, kdy se úřady perou s automobilkami o každou desetinu exhalací, je to příběh téměř kocourkovský.
