Negativa se nosí.

Nějak v poslední době postrádám kladné zprávy. Zato ty záporné bych mohl vynášet po kýblech. Noviny se předhánějí s TV, kdo přinese větší „jobovku“, i-netové i blogové diskuse se drtivou většinou netýkají původního tématu, ale jsou přehlídkou vulgarit a osobních útoků. Rádoby zasvěcené komentáře sice volí formu slušnou, ale jinak velice často komentují místo vozu kozu, nebo slibují katastrofu. A dokonce i ti meteorologové nám slibují škaredé počasí. :-))  Jakoby padesátá či normalizační léta naruby. Tehdy existovaly jen klady a úspěchy a případná negativa byla zásadně pletichami agentů imperialismu či skutky chuligánů.

A dnešek? Je vše černé, nebo jenom rádi na vše nadáváme? Přikláním se k části druhé. Ono je to totiž snadné a laciné, nevyžaduje to znalosti ani myšlení. Prostě všechno je na …., pouze včely na med a ten je taky na …! Já vám to už dávno říkal, o tom jsme mluvili s panem okresním hejtmanem už před první světovou válkou.

Odkud tedy pramení ona vzrůstající nerudnost až agresivita? Obávám se silně, že z neúcty k právu, vychytralosti, podlosti, zlodějny, závisti, dezorientace, degradace přínosu jedince společnosti a dobrého bydla. A hlavně z obrovského úpadku morálních hodnot. Najednou máme demokracii a relativní svobodu, ale také hospodářský trh a trh práce. Najednou, zlomově a v tom je velký průšvih. Klasické západní demokracie se vyvíjely léta, která nám nyní zoufale chybí. Po štice první republiky přišla „Vetřelecká“ snaha přežít válečná léta za každou cenu a vzápětí následovala  „macarátovská“ léta komunistického marasmu. Proč macarátovská? On ten Macarát je slepý a po celý život zůstává ve stadiu neotenické larvy a z opatrnosti nikdy nedospěje, protože by musel změnit životní prostředí i styl. A tak to 50 let (včetně válečných) drilované držení huby a kroku i ta slepota je stále znát. Řada jedinců si příliš zvykla, že jsou neustále vedeni a že samostatnost, či nedej Bože, vlastní iniciativa, ta se trestá. A teď se najednou cítí zrazeni a ztraceni. Systém se zlomově změnil, ti z příliš neprofláklých aparátčíků bývalého režimu, jejichž IQ bylo vyšší, než aby stanuli v údivu nad tou změnou jako kůl v plotě, okamžitě pochopili, že z reálsocialismu máme reálkapitalismus, bleskurychle změnili mimikry a začali  jednat. Tedy „podnikat“. Samozřejmě se znalostí struktur a informací, o kterých si mohl řadový občan nechat jenom znát. Jánabráchysmus ve vrcholné formě. A pochopitelně věděli, že největší balík se dá urvat na začátku a také znali cestičky jak ho urvat, včetně nejtvrdších forem gründerského kapitalismu. Přesto jsme se přeci jen na počátek industrializace nevrátili.

Ale abych se vrátil ke svým vývodům. Neúcta k právu – nepoplácáme po rameni kámoše, co jel na finančák načerno a ještě ho očůral? Že šikovně odepsal z daní zařízení celého baráku? Vychytralost a podlost – třeba přimět obchodního partnera falešnou informací k určitému činu a čekat co to udělá. A když to projde, tak to udělám taky a ještě ho, až se to hodí, nabonzuju a zničím? No a když to neprojde, jeho věc. Zlodějna – zlodějna zlodějnou zůstane. Drobný rozdíl je v tom, že za „drobnou“ zlodějnu je kriminál a za tu velkou tak maximálně odvolání z funkce. Závist, to je hrozná emoce. To proč von jó a já ne a nic mi nekecejte vo tom, že von se snaží a já ne, to von za to může. Tak tohle dokáže totálně dezintegrovat charakter. Je to ještě horší než chorobná žárlivost. Dezorientace – co mi to ti novodobí páni a vládci provedli? Kde je můj svět státních jistot a jeho vedení mne? Degradace přínosu jedince společnosti - tady stačí snad jediný příklad. Myslíte si, že pan Leoš Mareš dal společnosti více než třeba pan prof. Holý(navržen na Nobelovu cenu), akademik prof. Wichterle (kontaktní čočky) a další, honorovaní zlomky honorářů pana Mareše? Ale to už vlastně říkal v jednom dialogu o Einsteinovi pan Werich - ono se v Čechách vždycky více platilo za muziku jak za fyziku. Dobré bydlo – tady předem vím, že řadu čtenářů popudím, ale přesto sem patří. Většina má co jíst i kde spát. Má své příjmy i majetek, prostě průměr. Ale všimli jste si jedné věci? Jakmile má dojít k šetření, které se jí dotkne, spustí kravál? Zatím jsem neslyšel, že by se svobodné matky samoživitelky, zdravotně postižení či třeba důchodci rozhodli k velké demonstraci. A je to zvláštní, protože právě tyto skupiny žijí skutečně na existenční hraně. A přitom možnosti mají. Co třeba zablokovat v Praze dopravu dětskými kočárky, invalidními vozíky i hůlčičkami důchodců. To by bylo žrádlo pro mediální štáby. Navíc by to vyšachovalo ze hry represivní složky, protože zákrok proti matkám, dětem, zdravotně postiženým a starcům, ten je neuskutečnitelný. (To jsem zvědav, kdo se této vize chytne!)

No a jsem u posledního bodu – úpadku morálních hodnot. Něco málo vyplývá již z předchozího textu, leč sluší se začít od starých Etrusků, Chaldejců a jak se vůbec ty pronárody jmenovaly, pokud o nich vůbec víme, tedy od začátku. On totiž ten úpadek nezačíná velkým Bum!!!, ale maličkostmi. Pokud jednou tolerujeme malé lumpárny a podrazy, pak neplačme nad těmi velkými. Morálně jde o stejný poklesek. To samé platí i pro mezilidské vztahy a tedy celou společnost. Neodsouzené drobné zhovadilosti plodí ty velké. Všimli jste si toho, jak málo se dnes navzájem cizí lidé pozdraví, i když se potkají na chodbě paneláku? A pokud vy, ač domácí, pozdravíte, kolikrát nedostanete odpověď? Přitom pozdravit je slušnost a odpovědět povinnost. To nemluvím o tom, že mladší má pozdravit staršího, spíše se místo pozdravu od výrostka dočkáte repliky: „uhni dědku“. Všimli jste si toho, že učitel je žákům pro srandu a jeho autorita díky rodinné nevýchově je nulová? Moje první učitelka, paní A. Macková, byla velice hodná a byla taky dobrá kantorka. Pokud jsem něco provedl, většinou to vyřešila místoručně a tak to bylo nejlepší. Nedej Bože, aby si postěžovala rodičům. To by následoval velmi nepříjemný Palawer a po něm vejplata. A že bych si já stěžoval na učitelku a rodič jí běžel do školy sprdnout, to ani náhodou. Jediné, co by následovalo, to již bylo uvedeno výše. Dnešní rodiče dětem věnují minimálně času, ale kupují si je drahými dárky a opičí láskou. Robátka si mohou dělat co chtějí, ale běda tomu, kdo by je pouze okřikl. V tu ránu po něm startuje rodičovské trestné komando. Mluvit o tom, že lhát a krást se nemá, nebo o tom, že mám mít lidskou úctu k ostatním, to mohu jít rovnou na casting do silvestrovské show a zaručeně uspěju jako hlavní srandista.

Jak praví přísloví – příklady táhnou. Jestliže naši zvolení zastupitelé na všech úrovních, včetně představitelů státní moci, hovoří a gestikulují často jako pohůnci, lžou a kradou, a ještě jsou navíc nedotknutelní, není to pro mladé skvěle táhnoucí příklad? To je veliký problém. Ono se totiž všechno to výše uvedené zlo jaksi v psychice sčítá. Ne vědomě, ale v podvědomí. Či ve svědomí. To svědomí je takový hajzlík, že hlodá i na charakteru jedinců zcela bez svědomí. A to hlodání způsobuje jejich další frustraci a tak ovlivňuje jejich jednání. A svým jednáním zase oni ovlivňují své potomky. V tom má Bible pravdu, že hříchy otců se přenášejí na jejich syny (jenom nevím proč se nezmiňuje i o dcerách).

Zatím nejdéle trvajícím známým státním útvarem byla Říše Římská a stejně skončila v troskách. A to nikoliv díky nájezdům barbarů – Římané měli daleko lepší vojenskou techniku i organizaci, ale proto, že se rozpadla zevnitř. Díky obrovské korupci, zlodějnám a jánabráchysmu. Přesto vydržela 2000 let. My máme zatím tu demokratůru 21 let, tak snad máme ještě dost času.

A tak se stále mohu těšit, že se zítra dočtu o tom, že se začala stavět velkoryse pojatá nová národní knihovna, parlament zrušil všechny komise a zavedl jen jednu a to s právem veta proti ustanovování jiných komisí. Třeba se dočtu i o tom, že pan policejní rada škrtnul všechny návrhy na nesmyslné audity a poslal pány Boušeho a Brůžka, aby mrknuli na ty zlodějny na ministerstvech a ty lumpy aby přivedl v klepítkách. A taky o tom, že v Kongresovém paláci proběhla soutěž mladých básníků a Pražané jim uspořádali ovace. Na další stránce o tom, že Ústí nad Labem je normálně průjezdné díky dokončení uzavírek na jediné spojnici s Lovosicemi a veškerá kamionová doprava jezdí po dokončené D8. V důsledku čehož je v Ústí tak zdravý vzduch, že mohlo být zmodernizováno a znovu vráceno svému původnímu účelu plicní sanatorium, které  r. 1916 nechal postavit za své peníze kapitalistický vydřiduch a navíc ještě ke všemu Žid J. Weinmann. A pak už se budu přímo tetelit nad zprávičkou, že od příštího roku bude první jarní den státním svátkem a bude oslavován dle místních zvyklostí házením Mařen do nejbližší vodoteče a tak.

Také máte rádi Sci-fi a Fantasy, pokud nejsou násilné?