Kam s tou češtinou?

Ále, dám jí vyvětrat na balgón. To by bylo, aby z ní zdravý povětří nevyfoukalo tu akademickou zatuchlost. Suchá je mluva spisovná, jadrná čeština se jen v ústech lidu zelená.

Přiznám se, že inspirací k tomuto článečku mi byly některé myšlenky blogu: http://duran.blog.idnes.cz/c/165409/Slava-cestine.html, který mne přiměl k tomu, abych si přihřál vlastní polívčičku. Ono totiž na myšlence podrobit žadatele o státní občanství jazykové zkoušce z jazyka úředního není nic scestného. A vlastně ani nového. Je to běžná praxe v řadě států. Šťouralové ovšem ihned křičí, jak je ta čeština těžká, že i našinec si s ní často neví rady. Natož chudák cizinec. Jak má poznat, že kšandy se píšou šle, když z něj domorodci maj kšandu a raděj mu ˇxandy (x s háčkem mi WORD odmítá napsat).

Dovolil bych si navrhnout některá zjednodušení. Zejména piš a mluv jak mluvit slyšíš. Rázem by zmizely problémy s i a y, s a z, mně a mě i řada dalších. Čeština by tak získala na oblibě i u mládeže a přesto by zůstala srozumitelnou, neb nabodeníčka by zůstala. Každý ví, co znamená prát i přát, ale u prat si nemůže být jist. Řek může být rek, ale Brit není břit, stejně jako mys myš. Zda zavináč je či není @, to se zase pozná (alespoň většinou) z kontextu.

Myš či miš, dobytek nebo dobitek, to je jenom otázka zvyku, resp. optického vjemu. Zato by zmizelo biflování vyňatých slov, problémy shody podmětu s přísudkem a řada dalších mluvnických nesmyslů. Vždyť, jak praví klasik, mluvnice je soubor vět, kterými nikdo nemluví. Věřte mi, pokud bychom zavedli tuto reformu jazyka, je to otázka jediné generace. Ba ani to ne, pouhých devíti let. Výuka reformované češtiny počne 1.9.2011 a dnem 1.7. 2020 se stane jazykem úředním a platným. Navíc to má tu přednost, že ty dříve narozené a tudíž jiné češtině vyučené, nebude třeba rekvalifikovat. Stačí jen když pozapomenou to, co se učili oni. To je velice snadné, daleko snadnější než se učit něco nového. Mnozí nebudou muset ani zapomínat, neb nemají co. A co papíru, inkoustu a toneru se ušetří, až budeme psát qčeři, qtena, krucifx či xakru nebo třeba πvo.

Čeština takto reformovaná má čáku státi se jazykem světovým a cizinci se budou houfně doprošovat našeho nouhau. Pak budeme moci snadno zavést výše zmíněnou jazykovou zkoušku pro žadatele o občanství. A nejen to! Budeme moci ji požadovat i k přiznání třeba volebního práva, potažmo zaměstnání ve státní správě nebo médiích. Nikdo nebude moci hovořit o znevýhodňování či dokonce rasizmu, protože uši máme všichni. Když slyším ňygdo, tak budu psát ňygdo a bude to správně. Nigdo s tím nic nenadělá. Stejně tak svěski či švesky. Obojí bude správně česky. Švestky se stanou archaizmem. Zasmnějem se, jak se něgdo nechal nachitat na šveskách. Teď to eště nějak skoulet s matikou, ale už prý se na tom pracuje, dokonce na ministerských úrovních (viz financování zdravotnictví).

Taky jste pro reformu?