Islám dle paní Diartové.

Pokud si projdu její blog http://diartova.blog.idnes.cz/rss/, zřejmě bych měl nabýt dojmu, že Islám je to nejmírumilovnější náboženství, ne-li přímo tolerance a humánnost sama. Pak ovšem nechápu, odkud se bere jeho denní praxe.

A pokud je ve spojení se státní mocí, ona „tolerance“ vynikne tím více. Dovolím si drobnou historickou paralelu. Předváleční Němci byli celkem spokojení a pracovití lidičkové. Ale pak se k moci dostal pan Hitler. Zpočátku se smáli či mlčeli a najednou bylo pozdě. Nové náboženství státního teroru bylo na světě. Náboženství teroru, který rozhodoval o tom, kdo má právo na život a kdo ne. A novému náboženství okamžitě začala vadit náboženství jiná a velice rychle je počalo likvidovat. Jak to dopadlo, to všichni víte. A jak je to s kolektivní vinou? Sice jí všichni odsuzujeme, ale začasté praktikujeme. Ať jde o školní třídu, nebo celý národ či náboženskou skupinu. Jinou otázkou je kolektivní vina svědomí a tou si Němci museli projít a prošli. A řekl bych, že se dobře.

Je to Islám, který hlásá náboženskou nesnášenlivost, vyhlašuje svaté války a pěstuje teroristy všech typů ve velkém. A ještě jim za zabíjení nevěřících zaručuje přímý přechod do ráje. Věčnou blaženost za smrt.

Je to Islám, který upírá jiným státům právo na existenci. Ať jde o Izrael nebo Švýcarsko.

A je to zase Islám, který nesnese kritiku své podstaty. Pokud se na nějaký takový pošetilec najde, může si být jist, že na něj bude uspořádán lov.

Bohužel, taková je skutečnost. Netvrdím, že neexistují mírní a nemilitantní muslimové, ale nějak nejsou slyšet. Možná z pudu sebezáchovy.

Navíc to má autorka nějak pomíchané. Podivný mišmaš různých náboženství, politiky i ekonomiky, o zvláštní logice nemluvě. Často se ve svých polemikách s kritiky uchyluje k k již výše uvedenému řešení. Odpůrci nic nechápou, šíří jen pomluvy, bludy a falešné představy. Zasloužili by si, aby na ně bylo podáno alespoň trestní oznámení. A takhle nějak to s omezováním a následnou likvidací svobody začíná.

Místo závěrné otázky tentokrát pobídka: Čtěte a přemýšlejte.