Náš ovčí parlament...

Je známé rčení "šli jako ovce na porážku". Aby ovce někam odevzdaně šly, musí mít , hejno ovčáků, kteří ovce nasměrují.My máme navíc Ovčáčka z Hradu.Tím hůře.

Náš ovčí parlament, kdy každý člen má hlasovat podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, tedy tak praví Ústava, se ovšem obvykle chová, alespoň pokud jde o závažná hlasování, jako stádo ovcí, které je dirigováno svými ovčáky, tedy lídry svých stran.

Bylo tomu tak i při posledním hlasování o nedůvěře vlády pana Andreje Babiše. Ovčí založení jednotlivých členů parlamentu bylo skutečně k smíchu, jako už několikrát před tím.Ovečkářská squadra, ať už to byli poslanci-ovce ČSSD, či poslanci -ovce ANO, nebo poslanci-ovce pana Okamury, či poslanci ovce T0P O9 i ovčácká stádečka ostatní, včetně druhé slabě nejsilnější strany nekompromisního lídra ovčáka Fialy. Samozřejmě, že nikdo nevěří tomu, že by všech devadesát opozičních poslanců mělo stejný názor na odvolání vlády.Stejně tak jako poslanci vládnoucí koalice, kdy jeden jako druhý byli unisono přesvědčeni o své stejné pravdě.Z hlediska této skutečnosti je zcela lhostejné jestli byla vláda odvolána, či ne.Není ale lhostejné jednání jednotlivých poslanců

Celý parlament veden ovčáky-lídry jednotlivých stran, hlasoval tak jak mu bylo přikázáno.Je to stejné jako když před lety komunistický parlament zvedl téměř jednoznačně svou pokřivenou pazouru k tomu, aby byl Václav Havel zvolen prezidentem.Ještě několik měsíců před tím, celá ta prolhaná parlamentní squadra se na Václava Havla dívala jako na kriminálníka, který byl podle nich, zaslouženě ve vězení. K smíchu ? K pláči.

Pokud se týká osobní cti, tak se v našem parlamentu toho moc nezměnilo.Jenom váha jednotlivých poslancu a poslankyň, kteří se už sotva vejdou do lavic.Pochopitelně, když si snížili cenu jídel v parlamentní jídelně a zvýšili platy o 20%.

Celý výsledek hlasování byl samozřejmě znám už dávno před hlasováním.A řeči jednotlivých poslanců, kteří blábolili vpravo nebo vlevo, byly naprosto zbytečné a nudné.Byla to jen jazyková cvičení, kterým si potřeboval ten který poslanec zvednout své ego.

Každý náš poslanec by měl dostat povinně knihu amerického prezidenta Johna Kennedyho nazvanou “Profily odvahy”.V knize píše John Kennedy o mužích- senátorech, pevně zastávajících své zásady, o jejich idálech pro které žili, o zásadách, které vítězí nad osobními a politickými zřeteli, které mohou být I proti mínění své vlastní strany. Tito muži tím dávali v sázku svou existenci a budoucnost. To je projev odvahy.A právě odvaha je to, co naším poslancům chybí.