Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

František Dvořák – archeologií proti nacistům

Do dveří kolínského muzea vešlo několik mužů, jeden po druhém, s potřebným časovým rozestupem. Hlavní bylo, ničím na sebe nepoutat pozornost okolí. Byl letní podvečer roku 1941. 

Muže sem nepřivedl zájem o starobylé památky, ale láska k okupované vlasti. A ta se za Protektorátu trestala gilotinou. Poznávacím znamením členů protinacistické odbojové skupiny byl železný prstýnek s vyraženou hvězdou. Měl ho u sebe také správce muzea František Dvořák, který sem spolubojovníky pozval. Naneštěstí byl mezi nimi i konfident gestapa.

V době zatčení bylo Dvořákovi 44 let. Na posledních fotografiích je zachycen se strýcovsky kulatou tváří a zamyšleným výrazem v očích. Od pohledu nenaplňoval představu o hrdinském odbojáři. Pracoval jako obvodní lékař v Červených Pečkách. Ordinaci převzal od svého otce v roce 1923 jako absolvent pražské lékařské fakulty s dvouletou praxí. Přes své mládí a nezkušenost si rychle získal důvěru pacientů. Vážili si ho za pracovitost, lidskost a laskavý humor. Byl dlouholetým členem zastupitelstva v Červených Pečkách. V druhé polovině 20. let zastával funkci starosty obce za sociální demokracii. Přes pracovní vytížení měl v sobě dost energie, aby se navíc zabýval archeologií. Celoživotní vášni obětoval veškerý volný čas a finance.

Začátečnické výzkumy prováděl Dvořák už jako náctiletý gymnazista. V šestnácti letech se stal členem kolínské Muzejní jednoty a o dva roky později se již aktivně podílel na instalaci prehistorické sbírky. V roce 1924 byl ustanoven jejím kustodem a postupem let se jakožto amatér vypracoval mezi nejpřednější české archeology meziválečného období.

Společně s manželkou Marií objížděl Kolínsko s badatelským náčiním. Tipy na lokality mnohdy dostával od pacientů, kteří mu o zajímavých předmětech nalezených při orbě vyprávěli, nebo je dokonce přinášeli do ordinace. Těžko byste dnes na Kolínsku hledali významnější naleziště, které by ušlo Dvořákově pozornosti. Sbírka regionálního muzea, čítající původně 500 inventárních čísel, se za jeho působení rozrostla na několik desítek tisíc položek. Uznáním mu bylo jmenování do funkce jednatele Státního archeologického ústavu pro kolínský okres v roce 1935. To už se ale nad Evropou začaly stahovat mraky blížících se válečných hrůz.

Nacistické okupaci nehodlal Dvořák nečinně přihlížet. Znal se s korektorem Bayerovy tiskárny Otakarem Moravcem, který společně s legionářem Josefem Adrianem zakládal v Kolíně odbojovou skupinu. Dvořák se aktivně zapojil do její činnosti. V počátku se zaměřili na organizaci útěků československých důstojníků do Polska. Následně se jejich hlavní aktivitou stala výroba a distribuce ilegálních tiskovin s protinacistickou tématikou. Na Dvořákův popud tismický učitel a Dvořákův přítel Bedřich Krákora rozšířil odbojářskou síť na Českobrodsko.

V lednu 1941 se Moravcova skupina přidala ke Všeobecnému národnímu hnutí, dnes spíše známém pod označením prstýnkáři (podle jejich poznávacího znamení). Její nejdůležitější činností se stala výroba výbušnin, nákup a shromažďování zbraní, které měly být použity v budoucím ozbrojeném povstání. Zbraně skladovali odbojáři v Bayerově tiskárně (stojící na místě dnešního OC Futurum), na evangelickém hřbitově a v muzeu, kam se mezi tím přesunulo jejich organizační centrum. V květnu téhož roku byl Moravec ustanoven vedoucím hnutí pro Východní Čechy s úkolem vytvořit síť krajských, okresních a místních organizací. Kolínské muzeum se tak stalo místem konspiračních schůzek odbojářů z širokého okolí. Jejich celkový počet později odhadovaly nacistické úřady na 50 až 100 osob.

Dvořák byl jeden z hlavních členů kolínské skupiny, které muzeum poskytovalo relativně bezpečné krytí. Archeologií se nadále zabýval, ačkoliv doba terénnímu výzkumu nepřála. Čím dál víc ho zaměstnávala záchrana cenných artefaktů před ohrožením ze strany okupačních orgánů. Nové nálezy tajil, ukládal do beden a ukrýval na různých místech mimo depozitář muzea. Tímto způsobem zachránil například depot keltských zlatých mincí ze Starého Kolína, který se po válce stal součástí numismatické sbírky Národního muzea v Praze.

Konspiračních schůzek v Kolíně se účastnil bývalí rotmistr Antonín Nerad, jemuž se podařilo získat důvěru pražského ústředí i kolínských prstýnkářů. Ve službách gestapa rozkryl během několika měsíců celou organizační strukturu a zjistil totožnost většiny jejich členů. Zatýkání začalo koncem léta 1941. 18. srpna byl zatčen Adrian, což mezi odbojáři způsobilo rozruch. Nashromážděné zbraně přesunuli na jiná místa, část z nich naházeli do Labe. 2. září zatkli Moravce. Dvořák byl před gestapem včas varován. Schoval se v tajné skrýši ve sklepě svého domu. Gestapáci ho nenašli, ačkoliv dům převrátili vzhůru nohama. Jeho manželku i matku zatkli a vyhrožovali jim smrtí. Po dvou dnech byl Dvořák kvůli hladu a nedýchatelnému vzduchu přinucen skrýš opustit a vzdát se nacistům.

Následovaly několikaměsíční výslechy tří desítek zatčených prstýnkářů, nejprve v Kolíně a v Kutné Hoře, později v Terezíně a Praze. Samotné soudní řízení pak probíhalo v Drážďanech, kde byl 14. ledna 1943 Dvořák spolu s Moravcem a Adrianem odsouzen k trestu smrti. Rozsudek vyvolal doma velký ohlas. Žádosti o zmírnění trestu zaslala do Drážďan lékařská komora, kolínské muzeum i řada obecních úřadů. Dopisy z Libenic, Bouhouňovic a Dolan byly podepsány dohromady 490 občany, což lze brzo po heydrichiádě považovat za statečné gesto. Německé soudy ovšem prosby Čechů nevyslyšely a Dvořáka nechaly 10. června popravit.

V létě 1945 se objevily spekulace, že oblíbený lékař z Červených Peček přežil válku v nacistickém koncentračním táboře, ale tyto zvěsti se ukázaly být nepravdivé. 5. května 1947 udělil prezident Beneš Dvořákovi a jeho spolubojovníkům Československý válečný kříž. Zrádce Nerad byl deset dní před tím oběšen v pankrácké věznici (kde mimochodem v posledních dvou válečných letech sloužil jako pomocník kata Aloise Weisse).  

Z pacientů Františka Dvořáka už pravděpodobně nežije nikdo. Jeho archeologické objevy však dodnes tvoří stěžejní část prehistorické sbírky v Kolíně. Některé z nich přesáhly významem hranice regionu i republiky a přispěly k poznání evropského pravěku (např. výzkum eneolitického sídliště v Bylanech u Českého Brodu, nebo unětického pohřebiště v Polepech aj.). Dvořákova aktivita v meziválečném období, občanská angažovanost, a pak odvážné nasazení v boji proti nacistickému zlu, naplňuje pojmy vlastenec, vlastenectví lépe než jakákoliv definice. 

Autor: Michal Merhaut | pondělí 18.3.2024 8:12 | karma článku: 18,44 | přečteno: 340x
  • Další články autora

Michal Merhaut

Jak se tismický farář Huf stal „velezrádcem“

Když 7. října 1954 zabouchali na vrata tismické fary příslušníci SNB, nemohlo to sedmadvacetiletého faráře Lubomíra Hufa překvapit.

5.6.2024 v 8:12 | Karma: 17,61 | Přečteno: 337x | Diskuse | Ostatní

Michal Merhaut

Dějiny záclon a závěsů – Proč je Češi tolik milují?

Když jsme se před lety vrátili do Česka a zařizovali si byt v Praze, rozhodli jsme se, že si vystačíme s roletami v oknech. V Anglii jsme záclonám odvykli a poznali, že okna bez nadbytečných clon mají své výhody.

14.11.2023 v 16:10 | Karma: 24,83 | Přečteno: 2876x | Diskuse | Ostatní

Michal Merhaut

Psychedelická historie Sadské - experimenty s LSD

Sadská je obyčejné středočeské městečko v Polabí. Širšímu okolí je známo jezerem, které bývá v létě vyhledáváno milovníky přírodního koupání.

18.10.2023 v 8:12 | Karma: 17,36 | Přečteno: 456x | Diskuse | Věda

Michal Merhaut

Nejmodernější vlaky jezdí na Kolínsku – 60 let zkušebního železničního okruhu Velim

I když se Česko pyšní jednou z nejhustějších železničních sítí na světě, v kvalitě a technické vyspělosti železniční dopravy za těmi nejlepšími zdaleka zaostává.

23.7.2023 v 8:11 | Karma: 15,53 | Přečteno: 261x | Diskuse | Ostatní

Michal Merhaut

Cesta do astronomického středu Evropy

Na Mírovém náměstí v Kouřimi stojí pomník středu Evropy. Jde o drátěnou zeměkouli vznášející se nad mapou Česka. Na ní je vyznačená Kouřim, ke které ukazuje na ocelovém lanku zavěšené železné závaží.

30.5.2023 v 8:12 | Karma: 9,36 | Přečteno: 185x | Diskuse | Cestování
  • Nejčtenější

Francouzský volební šok. Vyhrála levicová koalice, Le Penová je až třetí

7. července 2024  14:25,  aktualizováno  8.7 6:05

Druhé kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii překvapivě ovládla levicová Nová lidová...

Spadlý strom v Praze zranil dva lidi. Bouřky v Česku komplikovaly dopravu

6. července 2024  11:58,  aktualizováno  22:56

Silné bouřky, které v sobotu večer přecházely přes Česko, za sebou zanechaly mnoho škod, potíže v...

Padaly kroupy jak pingpongové míče. Bouřky se opět hnaly Českem

10. července 2024  8:02,  aktualizováno  22:52

Česko má za sebou další tropický den. Denní maxima byla ve středu překročena na 56 z celkem 167...

Vraťte se domů! Barceloňané stříkali vodu na turisty, ti opouštěli restaurace

8. července 2024  9:51

Zatímco turisté obědvali nebo se jinak občerstvovali v centru Barcelony, téměř tři tisíce místních...

Biden se znovu ostudně přeřekl. Prezident Putin, představil Zelenského

12. července 2024  6:35,  aktualizováno  11:22

Joe Bidenovi se opět nepodařilo přesvědčit veřejnost, že je duševně schopen vykonávat funkci...

Zdarma ve škole obědvá 32 tisíc dětí, mohlo by ale až desetkrát víc školáků

13. července 2024  18:30

Na školní oběd nechodí v Česku podle dat ministerstva školství na 270 tisíc dětí. Některé jíst ve...

Drogový boss zvěstuje apokalyptickou víru, v Riu vybudoval izraelský komplex

13. července 2024  18:05

Drogový boss s přezdívkou Peixão vytvořil v Riu de Janeiru proizraelský komplex a zakázal v...

Festival Pohoda ukončili, při bouři se zřítil velký stan. Zranili se i Češi

12. července 2024  22:17,  aktualizováno  13.7 17:44

Organizátoři slovenského hudebního festivalu Pohoda po páteční silné bouři předčasně ukončili...

Americké rakety v Německu? Obětmi by byla evropská města, straší Peskov

13. července 2024  17:23

Nedávné americké rozhodnutí umístit rakety dlouhého doletu v Německu by mohlo z evropských měst...

Každý pátý člověk na planetě řeší neplodnost. V Čechách to může být i 15 %
Každý pátý člověk na planetě řeší neplodnost. V Čechách to může být i 15 %

O někoho se opřít a nebýt v tom sama… To byl hlavní impuls, proč Anna Sedláková a Karolína Krejčová založily projekt Indiánky. Obě dvě slyšely ve...

  • Počet článků 23
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1029x
Baví mě jezdit na kole krajem (Kolínsko/Nymbursko - Podlipansko/Pošembeří), navštěvovat sousední vesnice, hřbitovy, objevovat stará boží muka zapomenutá vprostřed polí, seznamovat se s regionální historií. Nejzajímavější je sledovat, jak se ony "velké" dějiny z učebnic a knih projevily v historii malých "obyčejných" míst obývaných "obyčejnými" lidmi. Studuju obecní kroniky, hledám v archivech nebo v historických katastrálních mapách. A sem tam o tom něco napíšu.