Dnes trochu z jinýho soudku. Pamatujete si kauzu L. H. alias Lord Hoven? Někdo dával toaletám na VŠE hnědej nátěr a k dílu se hrdě hlásil iniciálama L. H. – protáhnutýma prstem v hovnech na zdi. Moje sestra si na tom v roce 2007 (když byla ještě v pubertě) vybudovala image a všem známejm tvrdila, že je to ona. Tenkrát jsem jí nevěřila.
Takovýhle fotky mi posílala běžně:
Přistoupila jsem na tu hru a vždycky, když jsem někde na ulici potkala hovno, který evidentně nebylo psí, psala jsem jí, že vim, kde byla včera v noci. Občas po oblevě jsem se nestačila divit, kolik se toho do ní vejde.
Když si na to zpětně vzpomínám, říkám si, že jsem to neměla brát tak na lehkou váhu… Teď lituju každýho „vyser se na to,“ který jsem směrem k ní prohodila. Je mi líto zejména těch dvou (bývalých) uklízeček na VŠE, který ten opakující se fekální teror neunesly. Faktem je, že to celý začalo už kdysi dávno v dobách našeho raného dětství. Taky jste se museli koupat ve vaně společně se sourozencema? Většina prťat má večerní koupel rádo. Já byla výjimka. Když máma oznámila, že je čas očisty, nastoupila u mě panika, bulila jsem a vřískala, že nechci a nechci. Sestra se zatím potměšile usmívala a bavila se mým utrpením. Věci se měly takto: ve vaně bylo všechno v pohodě až do chvíle, kdy se jí zablesklo v očích, z obličeje vystřelila úsměv… a zpod sebe hnědku. Nebo dvě. (Ne, my jsme opravdu nebyly ten typ dětí, kterým by ve vaně plavaly kačenky.) U rodičů se to taky nesetkalo zrovna s nadšením, jenže vždycky slíbila, že už to víckrát neudělá, a tak jsem tam s ní musela příště zase. Maminka chvíli dohlížela, a když se všechno zdálo v klidu, odebrala se do kuchyně připravovat večeři. Moje srdceryvné mamííííííííííííííí na sebe ale nikdy nenechalo dlouho čekat. Jestli se na mě v dětství něco podepsalo, tak tohle. Do vany bych s nikým nevlezla.
Sestra sice nikdy na VŠE nechodila, ale proč by to měla bejt práce nějakýho zhrzenýho studentíka, co neudělal státnice? To není možný patlat hovna po zdech prostě jen proto, že vám to zrovna přijde jako super fór? Začátek varovného letáku, který vydal správce školy, ostatně hovoří jasně: "Je mezi námi úchylný člověk…" To přeci úplně stačí. Musim říct, že jsem netušila, jak moc je slavná, dokud jsem nedávno nehodila její iniciály do googlu. Nestačila jsem čumět, když jsem zjistila, že o ní byl minulej rok natočenej film a má i svoje vlastní heslo na Wikipedii – evidentně se na ni ještě nepřišlo, jelikož se tam hovoří o muži… ale no tak, protože zesíral pánský záchody? Moje sestra není včerejší. Není za zelena utržená. A stejně: když někam míříte s pytlem lidských výkalů, to, že zapadnete na správný záchody, vás nenápadnějšíma neudělá. A co se toho omluvnýho dopisu od "Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic" týče, tak samozřejmě, že ho nepodepsala pravým jménem (i když harant teda byla vždycky). Chtěla by snad některá z vás, aby se veřejně vědělo, že v kabelce nosíte místo šminek hovna?
O očurávání, které následovalo bezprostředně po bobkádě, taky nemám nejmenší pochybnosti. Že holky nedokážou močit na stěny? Do odpadkových košů? Pche! To vůbec nevíte, s kým máte tu čest. Když jsme ještě se sestřenkama jako děti pořádaly u babičky na dvorku závody, kdo dál dočurá, sestra neměla konkurenci. Ty chcanky neproudily, ony letěly. A dodnes mám v živej paměti, jak jsme jednou jely s rodičema autem do Chorvatska a zastavili kdesi v Rakousku na čur pauzu. Nic netušící jsem si v klidu dřepla naproti ní, ve vzdálenosti tak tří metrů. V nestřežený okamžik mě zechcala od hlavy až k patě.
Co se týče toho filmu, tak, Aneto, pokud tě zajímají recenze, lidi většinou píšou, že je to dobře zvládnutý po technickej stránce, ale po tej obsahovej je to jak obrazně, tak doslova o hovně. S tím bych souhlasila. Nicméně režisér tě chápe jako "pankáče a umělce", tak dobrý, ne? "Mazání hoven po zdech má stejnou uměleckou hodnotu jako takový přemalování tanku na růžovou," tvrdí. No jo, jen rozdíl v barvě. A odéru.
No ale proč o tom píšu. Dnes jsem od sestry obdržela fotografii z letadla, kterým cestuje na dovolenou:
Evidentně se chystá znovu uhodit. Takže bych chtěla těm, kteří po Lordovi stále pátrají, vzkázat, že je na Bali.
A lidem na Bali, že jsou ve sračkách.
