Ráno vezeme Leona na letiště. Než vyrazíme, strká nás, ať se jdem podívat do kufru od auta (který bude už brzo naše:). A opět mě utvrzuje v tom, že je fakt neuvěřitelnej – koupil všechno, o co jsme si řekly v kartách.
Třešně sice nesehnal, zato ale Janice obstaral doživotní zásobu třešňovej limonády. A dokonce se táhnul až do Arrowtown pro spešl Hello Kitty jelly beans, který si naporoučela Max. Mě vomej.
S Leonem se na letiště přišel rozloučit i jeho kámoš Dino – další Číňan a vedoucí prodejny Vodafonu, kterýho nedávno přeložili z Aucklandu sem do Queenstown. Zpočátku mu říkali „jafa“ = just another fucking Aucklander. Dino miluje Českou republiku, zdraví mě česky „ahoj“, básní o Praze a vyjmenovává všechny naše nejlepší fotbalisty. Ptám se, kolikrát u nás byl, a on, že ještě nebyl. Aha. Ale hrozně by rád. Prej je to jeho země number one, do kterej se chce podívat. Obdivuje moji angličtinu a říká, že zrovna ve Vodafonu sháněj někoho na částečnej úvazek a ať do toho jdu. Hm, no řikám, že se ozvu. Leon se ptá Thajky u přepážky, jestli s sebou může mít do letadla pití. Pani říká, že na vnitrostátní let jo, jediný co, tak ať si zkontroluje, že nemá nic po kapsách. Načež týpek sáhne do kapsy a zjistí, že tam má klíče od auta. Tak jasně, kámo, ty my vůbec nepotřebujem :D
Je to první loučení tady, u kterýho mi fakt málem ukápla slza. Ale tak třeba někdy na viděnou :) Pozorujem Leona, jak postupuje k bezpečnostní kontrole... a jak si ho ochranka vybírá k zevrubnej prohlídce. Chudák :D
Mával, až mu z toho upadla ruka
Není čas smutnit, jelikož vyrážíme na výlet! Dnešní štace vede do míst natáčení Pána Prstenů: Glenorchy a Paradise. Auto je potřeba umejt, o tom žádná, ale tak vrhnem se na to, až se vrátíme.
Možná by se tu teď hodilo zlehka zabrousit do života Janice jako řidičky. Její specialitou je, že často omylem troubí a pak se rozhlíží, kdo to byl. Dvakrát se v autě málem zabila – poprvý kvůli klokanovi, co na ni vyskočil z křoví, a podruhý kvůli dešti, co ji rozptýlil natolik, že to v plnej rychlosti narvala do auta před sebou, který to následně narvalo do dalšího auta, a takhle to šlo dál až k šestýmu v řadě. Jan ztratila vědomí a zub. Když se probrala, rozbrečela se, a to ne proto, že mohlo bejt po ní, ale proto, že měla jít na svatbu svej nejlepší kamarádky a nedokázala si představit, že tam půjde bez toho zubu. Byla celá sedřená od bezpečnostního pásu a pár dní strávila v nemocnici na pozorování. Při rekonstrukci nehody se přišlo na to, že během řízení musela bejt vyloženě nalepená na volantu. Když se jí inspektor zeptal proč, odvětila, že si z ní snad dělá prdel. Copak nevidí, že je tak mrňavá, že je to pro ni jedinej způsob, jak dosáhnout nohou na brzdu?! Jinak se s ní ale jezdit nebojim.
Cesta z Queenstown do Glenorchy je nádherná.
Jen se za náma prášilo
Přivítání bylo velkolepý:
Avšak myslet si, že zvířata neměla žádný vedlejší úmysly, by bylo těžce naivní:
Teď je to auto fakt potřeba umejt. (Tady jsem se vyloženě bavila ironií okamžiku – kolem mě je naprosto pohádková krajina: zasněžený špičky hor, dechberoucí jezero a stromy, co hrajou všema barvama... a já si fotim hovno.) Oznamuju ostatním kachnám, že pokud se ještě někdo potřebuje vysrat, tak prosim – naše auto je tu k dispozici.
Glenorchy jsou překrásný, dáváme sváču u jezera a kromě kocoura si k nám přisedá i sympatická Francouzka. Francouzka s bradkou, abych byla konkrétní. No... nezmiňovala bych tu bradku, kdyby nestála za řeč. Tahle ale definitivně stojí. Vzpomínám si na dvě hippie francouzský stopařky, který jsme s Janice jednou nabraly – taky si pěstovaly porost. I když jinde. Hm, no jo, tak proti gustu žádnej dišputát:))
Sledovaly kocoura
Při cestě do nedalekej oblasti zvanej Paradise si řikám, že teda definitivně svýmu jménu nic nedluží. Ty vole, to jsou snad kulisy tohle, to nemůže bejt pravý… Ptám se Janice, jestli si uvědomuje, že pomalu do každej věty zakomponujem slovo „shit“. Odpovídá, že je to pořád lepší než „fuck“. Pravda.
Zdravíme :)
Diamond Lake
Když po cestě domů projíždíme Queenstown, upozorňuju Janice na kolemjdoucí vousatý chlapy (pro který já mám slabost).
"No vidíš, přichází zima, to se všichni přestanou holit," prohodí.
"Jé, to pro mě bude ráj."
"To jo. V zimě se nikdo neholí – ani Francouzky."
