Jeden čas to byla hodně módní hláška, a já jsem ji nesnášela. Asi jen proto, že byla tak oblíbená. Všude jí bylo plno…
Samozřejmě jsem chápala, co je tím myšleno, ale pod „pravým ořechovým“ jsem si představovala kvalitní ořechové pečivo, bábovku, závin nebo šáteček s ořechy, krém do dortu, náplň lázeňských oplatek… Ne ty výrobky s ořechovou (umělou) příchutí, s nějakými „éčky“. Prostě něco dobrého, echt poctivého. Z ořechů, hlavně vlašských.
Některým plodům sice také běžně říkáme ořechy, ale kešu jsou semena ledvinovníku západního, buráky plody podzemnice olejné, para „ořech“ plod juvie ztepilé, piniový je semínko borovice. Lískový ořech je správně oříšek, v botanickém názvosloví suchý nepukavý plod.
Vlašský ořech je pro mě posvátným symbolem podzimu. Už ten název stromu, ořešák královský! Jak začne žloutnout listí, mám „ořechové oči“. Všude v přírodě i ve městě pátrají po ořešáku, poznají ho z dálky a nasměrují k němu mé kroky. Skenují každé místo pod stromem a hledají světle hnědé skořápky. V alejích, parcích, podél cest i ve starých sadech. Ve volné přírodě, kde je spousta stromů, které vyrostly samy ze zatoulaného jadérka. Čichám tu nahořklou vůni spadaného listí a rozpukaných zelených slupek. S láskou ořechy sbírám, suším, louskám a přidávám jádra do těsta vánočního cukroví. Kamarádka mě naučila dávat mleté ořechy i do těsta na vánočky. Trochu ztmavne, není dožluta, ale nehrozí, že se drcené kousky na „hřbetě“ vánočky připálí. Milujeme i ořechy v medu. No kdo už, když ne Medovi…
Mým snem jsou velké „papíráky“, co je stačí jen zmáčknout v dlani a rozdělí se na půlky a odhalí zdravé zvrásněné jádro, které vyplňuje každý kousíček skořápky a připomíná lidský mozek. Není potřeba žádný louskáček, žádné násilí. Z takových jsme s dětmi kdysi dělali „postýlky pro Ježíška“. Peřinka z látky s kouskem vaty a dřevěný korálek na hlavičku. Visely jako ozdobičky na vánočním smrčku.
Letos mají ořešáky zřejmě nějakou chorobu. Plody už na stromech zčernají a slupka se nedá oloupat. Když se černý ořech rozlouskne, jádro je scvrklé, měkké, nepravidelné nebo neúplné, malé, tmavé, nepoživatelné. Některé stromy vůbec neměly plody! Co se jim stalo? Toť oříšek… Budu se muset zeptat pana Větvičky…
