Jak jsme potkali …

Lhota, ta s nudistickou minulostí. V osmdesátkách sem začali jezdit příznivci koupání a slunění bez plavek. To bylo ale zakázané a označené jako protirežimní. Veřejná bezpečnost dělala na naháče zátahy a odvážela je v antonech. 

Lhota je pískovna, přesněji písník, vzniklý jejím zatopením. Ten vytěžený písek je v pražském metru a jezdíme po něm na D1. V létě je obležená těly v plavkách i bez nich, teď už se to na vyznačené části pláže smí, ale ani pár dnů před Vánocemi není opuštěná. Stánky jsou samozřejmě uzavřené, nedá se tu nic koupit, ale osvícení vlastníci ponechávají areál volně přístupný, dokonce i jednu otevřenou toaletu. Ani parkoviště není prázdné. Kdo a kde jsou ti návštěvníci?

Na hladině plovou lysky černé, kachny i kačeři divocí, honí je psi honicí, kachny jim uplavou, psům se do chladných hlubin nechce a kachny zpovzdálí jako by se jim svým kácháním smály. Po borovicích šplhají ptáci šplhaví, strakapoudi malí. Ve vodě je jen jediný člověk otužilý.

Potkáváme několik psářů, rodin s dětmi, dvojic i osamělých chodců. Okruh kolem vodní plochy je oblíbený po celý rok. Napadá nás, že je to ideální místo pro různé aktivity rodin s dětmi. Počkat na vlídnou předpověď počasí, svolat spřátelené skupiny, vymyslet pohádkovou hru, kvíz, schovávačku, bojovku, sportovní soutěž, uspořádat oslavu. Navézt v krabičkách domácí dobrůtky pro děti, pikantní pro dospělé, v termoskách zahřívací nápoje bez alkoholu pro děti a řidiče, svařáček, grog nebo punč pro ostatní. Obaly a zbytky nejlépe odvézt a roztřídit, ale je tu i pytel, kam se dají odložit. Užít si netradiční odpoledne u vody, nafotit, natočit, pochlubit se.

Na protější straně je velká skupinka asi dvaceti lidí s dětmi a psy. Postávají, pobíhají, někteří jsou až u plotu. Víc nevidíme. Jsme napnutí a vymýšlíme, za jakým účelem mohli přijet. Zimní koupání? Ne, nikdo se nesvléká. Komentovaná procházka? Ne, jsou dlouho na jednom místě.

Tak co tu ta dnešní skupinka dělá? Už se k ní blížíme… A oni jsou to jmelouni! Dospělí i děti pod jejich dozorem šplhají po borovicích a sbírají jmelí s lezeckou technikou, jsou jištěni lany a jmelí šetrně ořezávají a olamují. Na zemi leží  celé trsy. Jmelobraní! 

My jsme si cestou nasbírali malé větvičky, chodíme na jmelovou procházku každý rok. Pro splnění kouzelné moci určitě postačí malý svazeček. Má být darované, podělíme se s dalšími členy rodiny. Nám ho darovala příroda.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Olga Medová | sobota 16.12.2023 19:57 | karma článku: 15,81 | přečteno: 487x
  • Další články autora

Olga Medová

Aj tak sú stále frajeri

3.5.2024 v 23:40 | Karma: 18,87

Olga Medová

Jeden čáp jaro nedělá

28.4.2024 v 13:07 | Karma: 11,01

Olga Medová

Zahalená a odhalená

7.4.2024 v 8:46 | Karma: 14,36

Olga Medová

Čas. Zimní i letní…

31.3.2024 v 21:36 | Karma: 20,04

Olga Medová

Útřivé

18.3.2024 v 23:55 | Karma: 15,69