Nesebereme občanství rovnou i lidem, kteří přesunou výrobu do Asie?

Pokud náš stát Petra Kvitová "obírá" na daních, pak v duchu této logiky lze říct, že podnikatelé vyrábějící v Asii nás zase obírají o pracovní místa a odvody na sociálním a zdravotním pojištění. A tady stát tratí mnohem víc, než kolik Kvitová neodvede ze svého sponzoringu a reklam. Neměl by proti tomu stát taky nějak zakročit?

Globalizace trápí všechny vyspělé ekonomiky. Vysoké daně, drahá práce, přebujelá byrokracie dlouhodobě vedou k tomu, že mnoho výrobních kapacit se už dávno odtěhovalo do zemí, kde jsou náklady násobně menší. Kvitové kritici vyčítají, že jedná sobecky. Její rozhodnutí - racionální z hlediska jednotlivce - je škodlivé pro celek. Podnikatelům je možné vyčítat v podstatě totéž - svou snahou maximalizovat zisk připravují místní lidi o práci, protože místo nich zaměstnají raději levné a přičinlivé Číňany.

Problém podobných úvah je, že my sami se chováme úplně stejně. Když se u nás staví zahraniční automobilky, ozývá se hlasitý potlesk a vláda si mne ruce, jak se jí podařilo nalákat zahraniční investice. Korejci by ale mohli tvrdit, že jim Češi svým daňovým dumpingem berou práci. Stejně tak je na západě často slyšet kritika levného "polského instalatéra", který v Německu nebo Británii bere práci místním. U nás se zase občas rozléhá jakési "česká místa Čechům".

Podobně pojaté "ekonomické vlastenectví" v podstatě směřuje k nějaké formě protekcionismu. Bohužel to je meč s dvojitým ostřím. Nadáváme na to, že na stavbách pracují samí Ukrajinci, ale hrozně jsme se zlobili, když nám Němci nechtěli otevřít pracovní trh. Když někdo ohlásí, že ruší fabriku a přesouvá ji na východ, je téměř za vyvrhele. Když sem ale chce přesunout výrobu nějaká zahraniční firma, vítáme ji téměř se slavobránou. Náš export na západě konkuruje především nízkou cenou, ale přitom kdekdo si stěžuje, že místní výrobu likvidují "laciné zmetky" z Číny.

V jednom starším Renčínově vtipu říká prodavač zákazníkovi: "Ano, je to českej šunt, ale záleží na vás, jestli se cítíte být víc spotřebitelem než vlastencem."

Takže co? Koupili byste si radši "českej šunt" nebo kvalitní zahraniční výrobek? Jste při nakupování vlastenci? Čas od času probíhají nejrůznější kampaně typu "kupujte hlavně české potraviny", ministerstvo zemědělství pak vydává absurdní částky na propagaci českého kapra apod. Kupovat věci z dovozu je prý škodlivé, protože na nich přece vydělávají úplně cizí firmy.

S tím také souvisí jakási mediální glorifikace exportu. Neustále se zdůrazňuje, o kolik miliard jsme zase víc vyvezli než dovezli, halelůja! Přitom je to úplně absurdní radost. Kdyby všechny státy chtěly vyvážet víc než dovážet, tak by to nemohlo fungovat. Pokud od nás chce někdo něco koupit, tak na to potřebuje peníze, které může získat třeba tím, že od něj zase něco koupíme my. Finance musejí kolovat, takže nemá smysl neustále dokola omílat jednoduché fráze typu "export dobrý, import špatný". A ještě ke všemu nevlastenecký...

Tvrzení, že Petra Kvitová nebo podnikatelé vyrábějící v Asii nejsou "dobří vlastenci", je nesmyslné už ze své podstaty. Lidé budou vždy dělat to, co je pro ně výhodné. Budou vyrábět tam, kde je levněji a investovat tam, kde je příznivé podnikatelské postředí. Bylo by nelogické očekávat, že budou vyrábět přednostně tam, kde je to nejdražší a kde jsou největší daně. Pokud je nevýhodné u nás podnikat, tak tu lidé podnikat nebudou a investoři se sem nepohrnou. Mají totiž na výběr. Nelze nikoho "donutit" by tu investoval nebo podnikal.

Stát se někdy pokouší lidi přimět, aby jednali proti ekonomické logice, což přináší dost tristní výsledky. Typickým nástrojem jsou nejrůznější dotace, včetně zrůdných dotací na obnovitelné zdroje. Kdyby nebylo dotací, nikdo by žádné solární parky nestavěl, protože by to ekonomicky nedávalo smysl. Před pár dny pak zase ministr Mládek šokoval nápadem, že by stát držel při životě nerentabilní těžbu uhlí v dolech OKD. Stát bohužel s oblibou "podporuje neúspěch", což je bohužel pravý opak toho, co by měl dělat.

Globální ekonomika si vynucuje co největší volnost proudění peněz a "pracovních sil". Na tomto konceptu ostatně původně stála i EU. Přirozeným důsledkem je, že se někteří jednotlivci chovají jinak, než by si "celek" přál, protože je to pro ně výhodné. Jako třeba přesídlit do Monaka. "Ekonomické vlastenectví" ale nedělá nic jiného, než vytváří ochranné bariéry, které se nakonec obracejí proti lidem samým. Globální ekonomika znamená také globální konkurenci. Spíš než ošklíbat se nad chováním Kvitové bychom měli přemýšlet, jak v té konkurenci obstát. Pak nám lidé možná nebudou prchat do ciziny i bez hrozby ztráty občanky...