IS vojensky zničíme snadno. Ale co pak s rozvráceným Irákem?

Zeman se Zaorálkem odstartovali vyhrocenou debatu, jestli proti Islámskému státu vést křížovou výpravu nebo ne. Obávám se ale, že hlavním problémem není ani tak vojenská likvidace IS, ale spíš to, co by mělo následovat po ní. Chalífát samozřejmě je nebezpečný, ale není to vojenská mocnost s milionovou armádou. Pokud by se do toho pustili američani se svými pozemními silami, tak by za pár týdnů žádný Islámský stát nebyl.

USA už Irák jednou "dobyly" a to proti nim stál Saddám s armádou, která na papíře působila celkem mohutně. Pokud by v Bílém domě padlo rozhodnutí IS zničit, těžko by se chalífát ubránil. Teď odhlížím od problémů, které by bylo třeba řešit na poli mezinárodní politiky, tedy zda by tato akce dostala posvěcení OSN atd. Z čistě vojenského hlediska jeho zničení provést jde. Zcela jiná věc ovšem je, jestli se chce...

Obama se do přímé vojenské akce nijak nehrne. Nasazení velké pozemní armády by přineslo stejný problém, který USA řešily celá léta, po která jejich armáda "kempovala" v Iráku - totiž jak dobytou zemi stabilizovat. A marná sláva, jediným jejich "řešením" byl odchod ze země, kterou zanechali víceméně svému osudu. Následky vidíme dnes. Nedá se očekávat, že by v tomto ohledu druhá "trestná výprava" dlouhodobě přinesla lepší výsledky než ta první.

Nemá smysl vytáhnout proti IS do války bez nějakého plánu, co činit dále. Bude irácká vláda schopná držet násilí mezi sunnity a šíity dlouhodobě pod kontrolou? A pokud ne, nebylo by lepší přistoupit na rozdělení země na sunnitskou, šíitskou a kurdskou část? To by samozřejmě přineslo nové problémy, hlavně Turecko by se s nezávislým Kurdistánem těžce smiřovalo. Nějaké dlouhodobé řešení ale potřebujeme, a tady je ovšem míč jasně na straně muslimů.

Oni sami musí být schopni přijít s nějakými návrhy, jak by jejich budoucí soužití mělo vypadat. To za ně Západ neudělá. A pakliže nebudou schopni se na něčem domluvit, tak žádná intervence trvalou stabilitu nepřinese, jelikož Irák by se vrátil do stavu chaosu, jakmile by se zahraniční vojska stáhla. Nikdo zvenčí tam nebude držet pořádek donekonečna.

A pak tu máme samozřejmě situaci v Sýrii... Vím, že to bude znít hrozně, ale v současné chvíli by Západ udělal asi nejlépe, kdyby se nějak dohodnul s Asadem. USA si budou muset vybrat, jestli chtějí svrhnout IS nebo Asada, protože není moc pravděpodobné, že by se jim podařilo obojí současně. Budou muset zapomenout na vyzbrojování a cvičení jakési "umírněné opozice", protože rozvrat v Sýrii destabilizuje celou oblast. A to v boji s Chalífátem nikomu neprospěje.

Netvrdím, že vojenské řešení nebude dříve či později na pořadu dne. Je celkem jedno, kdo ho povede, mezinárodní společenství ale prostředky na zničení IS rozhodně má. Ale "křížové tažení" nedává smysl, pokud bychom při něm jen zopakovali chyby minulosti. USA v Iráku a Afghánistánu zjistily, že je snadné vyhrát válku, ale těžké vyhrát mír. A pokud nevyhrajeme mír, tak nás po nějaké době čeká opět válka.

Měli bychom na to myslet, než nabrousíme meče a skočíme do sedel.