Naše vesnická základní škola umožnila poprvé ve své historii sedmi rodičům učit své děti doma. Čtyři děti jsou z okolní vesnice, jedno pobývá v zahraničí, dvě nevím, odkud jsou.
Musím říci, že mě rozhodnutí paní ředitelky překvapuje. Klidně mě považujte za konzervativce nebo zpátečníka, jistě se mnou nemusíte souhlasit. Ale jsem toho názoru, že rodiče nejsou schopni dát dětem doma to, co mohou získat v kolektivu ve škole.
Soudím i podle sebe. Nejsem natolik disciplinovaná a přísná, abych své dítě přinutila doma se učit. Přece není možné, aby dítě řeklo:" Mami, teď ne, až za chvilku." Ta chvilka by se protáhla na hodiny a nakonec bychom to učení mohli nechat na zítřek, ne? Však času je dost, nebudu své dítě stresovat. Na přezkoušení půjde jen jednou na konci pololetí a potom na konci školního roku.
Podmínku minimálně středoškolského vzdělání s maturitou sice splňuji, ale nejsem přesvědčená o tom, že bych byla schopná a dostatečně vybavená tolika znalostmi, abych je mohla svému dítěti zodpovědně předávat.
Dalším důvodem, proč nejsem zastáncem domácího vzdělávání je fakt, že dítě nikdy nemůže navázat v domácím prostředí takové sociální kontakty jako ve škole. A to ať se jedná o kolektiv vrstevníků, mladších či starších dětí, ale i dospělých pedagogů. Právě v kolektivu se dítě dostane do situací, se kterými se doma nesetká. Mám na mysli situace, které dítě ovlivňují nejen pozitivně, ale mohou na něho mít i negativní vliv . Svět přece není růžový, není jen dobro. Dítě by se mělo na vlastní kůži setkat i s odmítnutím, se situací, kdy nebude chváleno.
Jsou rodiče, kteří se rozhodli pro domácí výuku svých dětí tak nespokojeni se stavem našeho školství, bojí se, že budou jejich děti šikanované, nebo chtějí se svými dětmi trávit v rámci rodiny veškerý čas?
Nevím.
Jen nemám pocit, že by dnešní děti byly hůře vybavené pro docházení do školy. Naopak. Dnešní děti jsou daleko asertivnější, řeknou co si myslí, nebojí se. Určitě si dovolí daleko více, než generace před nimi. Ve škole na chodbách mají gauč, pinpongový stůl, stolní fotbal. To je přece velký krok vpřed. Vždyť my jsme o přestávách mohli jen chodit po chodbách ve dvojicích.
Je jeden důvod, který považuji za opodstatněný pro domácí výuku a to je zdravotní stav dítěte. V tomto případě, prosím, učte své děti doma, pokud na to máte.
A i v tomto případě Vám přeji pevné nervy, sílu na získávání neustále se měnících znalostí ze všech vyučovaných předmětů a Vašim dětem, aby rozhodnutí svých rodičů nemuseli nikdy litovat.
