Tahle země je pro každého

Nesouhlasím v mnohém s prezidentem. Nesouhlasím v mnohém s českými politiky. A už vůbec nesouhlasím s některými blogery, diskutéry a ostatními internetovými znalci všeho. Zřetelně uvádím, že se jedná pouze o úvahu.

Možná je zbytečné psát některé myšlenky a názory do složitých vět. Někdy je skutečně údernější a jednodušší krátké sdělení. Slogan, který vystihne, zasáhne, vyprovokuje. A tohle děláme občas všichni. I já. Dělám to rád. A tak to udělám i dnes.

Jakýkoliv uprchlík je v ČR vítán, protože tato země je pro každého. Přicházející lidé jsou přínosem. Jejich podíl na bezpečnostních, ekonomických, sociálních či kulturních problémech je nulový. Současný prezident ČR má sice jiný názor, ale já s ním nesouhlasím.

Náboženská orientace jednotlivce, stejně jako jeho případná nevíra je soukromou záležitostí každého z nás. A tak by to mělo zůstat. Když si to každý vyřeší u sebe, bude to v pohodě. A do světonázoru jiného nikomu nic není. Zákaz jakéhokoliv náboženství či nevíry je blbost. Nejsme ohroženi ani judaismem, ani křesťanstvím, ani islámem, ani budhismem ani ateismem. Jsme ohroženi pouze těmi, co šíří za pomoci výmyslů, lží a manipulací strach. Je to legitimní podnikatelský záměr. Ale já s těmi Bártami, Bartoši, Hamply, Konvičky a Okamury nesouhlasím. Mám jiný názor a těší mě, že jejich teorie mají minimum příznivců na hranici statistické chyby.

Nevadí mi evidence tržeb. Nevadí mi žádné nařízení Evropské komise. Nevadí mi, že se nepoužívají pojmy marmeláda, rum. Nevadí mi, že už neseženu nějaké žárovky. Je mi to jedno, protože to můj život nijak neomezuje. Prostě s tím počítám. Vadí mi naopak neustálé kritizování takovýchto prkotin těmi, co v minulosti měli nějakou moc a dnes se nedokáží smířit s tím, že v nejbližších sto letech žádnou moc mít nebudou. Nesouhlasím s antievropskou rétorikou Machů, Klausů a jiných rétorů. Mám jiný názor, ale těší mě, že diskuse s hrstkou těchto lidí (není jich víc než dva tisíce v celé zemi) je inteligentní a svým způsobem mě obohacuje a baví.

Nevadí mi žádný ministr. Chápu politiku jako divadlo. Někdo má oblíbené herce a někdo herečky. Nerozumím baletu a je mi jedno, jestli někdo v minulosti udělal chybu. Pokud ji nějakým způsobem odčinil, jedeme dál. Nikdo není bez viny a vždy je nutné vyvažovat. A tak je mi jedno, jestli někdo v minulosti pracoval na stavbě, v podniku zahraničního obchodu, v loděnici či prognostickém ústavu. Pokud spolupracoval s tehdejším režimem, není na tom nic divného. Výpověď kohokoliv mohla být využita či zneužita. Hodnotím lidi spíš podle toho, jestli ubližovali či ubližují ostatním. A v tomhle smyslu jsou pro mě čapí hnízda, kauza Walesa a dokonce i účast tehdy mladého kluka na nějaké demonstraci v uniformě nepodstatné informace. Považuji je za pravěk. Nemám rád fanatické komunisty padesátých let minulého století, ale ti mladí lidé v Klinice mi nevadí. A osobně nevidím žádný rozdíl mezi fanatickými členy bývalých Lidových milicí a dnešními propagátory domobrany a ozbrojování lidí. Mám v tomhle jiný názor než někteří kolegové blogeři, ale to neznamená, že je nečtu.

Nevadí mi, že mám spoluobčany Romy. Nevadí mi, že homosexuálové chtějí žít spolu a vychovávat děti. Rád si popovídám s Američanem, Němcem i Rusem. Nevadí mi ani Vietnamci ani Číňané. Nevadí mi, že někteří lidé mají hezčí auta než ti druzí. Chápu, že někomu to vadí, ale já mám prostě jiný názor.

Tahle země je pro každého. Pro ty, co mají jiné názory než já, i pro mě.