Jsme připraveni na miliony nových euroafričanů?

Do Itálie a následně dále do Evropy připlouvá za pomoci neziskových organizací typu Lékaři bez hranic a Jugend rettet tisíce nelegálních imigrantů. Tito lidé nejsou oběti války, nejsou chudí a nejsou vůbec v tísni.

Tito lidé se prostě rozhodli usadit v Evropě za každou cenu.

To, že se nejedná o uprchlíky mající nárok na azyl z humanitárních důvodů, je potvrzeno i údaji ze zpracovaných žádostí. Například z Nigérie přišlo vloni cca 15.000 migrantů. Vízum nedostal nikdo. Asi 300 se jich dobrovolně nebo za asistence policie vrátilo zpátky do Afriky. Zbytek zmizel. Nejsou v azylových centrech a nikdo reálně neví, kde jsou. V Německu, Francii ale i v Itálii se běžně ochoduje s falešnými dokumenty a zákazníci z Afriky (zejména Nigérie, ale i Ghana, Kongo, Guinea a Angola) jsou ochotni platit i poměrně vysoké částky.

Většina z nich v Evropě normálně pracuje. Provozují nevěstince, obchodují s narkotiky, dokud nedostanou od Srbů, Albánců ci Čečenců přes držku, tak se pokouší pracovat jako bodyguardi a tak podobně.

Proč do Evropy vlastne tito afričané připlouvají? Těch důvodů je víc. Tím nejvýznamnějším je fakt, že život v metropolích Afriky (zejména Luanda v Angole, Lagos a Abuja v Nigérii, Kinshasa v Kongu, ale i Dakar v Senegalu, Akkra v Ghaně, Abidjanu v Pobřeží Slonoviny a Conakry v Guinei) je podstatně dražší než v průměrném evropském městě. Když se k tomu přidá medializovaná morální podpora všemožných evropských vítačů, beztrestnost překročení hranic a vymazání ne příliš veselých fakt z minulosti, je Evropa opravdovým rájem.

V současné době je v pohybu 3-5 miliónů lidí a dalších cca 25 miliónů lidí o cestě do Evropy uvažuje. To je poměrně slušná základna pro business kolem a tak si převaděčské mafie můžou dovolit platit neziskové organizace, filmové štáby, které občas natočí a vyfotí nějaké ty "utopené" a dokonce i UNHCR, kde mají pod nepřímou kontrolou evidenci obětí i příchozích.

Je potřeba o těchto věcech mluvit s chladnou hlavou a oprostit se od emocí. Ve Středozemním moři se skutečně pár lidí utopilo, ale nebylo to 10 tisíc lidí a dost možná těch utopených nebylo ani 1000. A nevládní organizace, které se na tomto organizovaném zločinu podílejí, lžou sami sobě. Tak jako skoro žádný Člověk není v skutečné tísni, tak i Lékaři bez hranic nemají na svých lodích žádné lékaře a Jugend rettet není mládež a zachraňuje maximálně vysílačky, prostřednictvím kterých komunikuje s převáděči na libyjském břehu.

Pokud chce Evropa něco proti této epidemii udělat, nesmí mít kolty proklatě nízko. V současné době totiž nepřichází do Evropy skoro žádní uprchlíci v nouzi. Celé je to jen špinavý kšeft.