Jel jsem takhle jednou autobusem...

...a nechtěně jsem slyšel rozhovor dvou vlastenců. Když jsem potom z autobusu vystoupil, prohlédl jsem si je a zjistil jsem, že je znám. Znám je vlastně už dlouho.

Když jsem ještě nebyl školoupovinný, bylo mi to jedno. A potom to začalo. Kornouty, nástěnky s hovadinami, prvomájové a jiné průvody, které sloužily pouze tomu, aby se ti na tribunách mohli na obyčejný lid dívat pěkně z výšky a hřát si přitom své zlé ego. Ti dva z autobusu, byli na tribuně.

Později jsem se pomalu dozvídal, jak to vlastně bylo z historií mého rodného kraje a jak to bylo s osudy lidí, kteří tento krásný kus země spoluvytvářeli. Pocházím z kraje, který je na pohled krásný, i když občas krvácel a stále se z něho kouří a z jeho bohatství, žije podstatná část zbytku naší země. Sevrení Čechy nebo i jinak Sudety oplývaly horami, zvěří, medem i strdí a proto si i pohádková bytost praotce Čecha vybrala ke svému horolezeckému výšlapu severočeský Říp. Bohatství našeho kraje motivovalo mnoho zlatokopů a jiných zločinců k tomu, aby vyhnali zdejší obyvatele a ukradli jejich grunty, statky a jiné majetky. A aby se dostalo na hodně těch zločinců, vyhánělo se na dvakrát. O zvěrstvech, které většinou příchozí činili v letech 1945-47 se už skoro hovořit může. O podobných zločinech z let 1918-20 se zatím pořád mlčí. Pořád si totiž málo uvědomujeme, že podstatnou část své historie a většinu společenských a ekonomických hodnot jsme získali a vybudovali jako součást Rakouska. Ti dva z autobusu, německy umí pouze nadávat a nenávidět.

Jednoduší lidé potřebují jednoduché recepty na jednoduchý život. A protože se někteří naši spoluobčané díky vládám mrzké lůzy (té takzvané prvorepublikové, té hitlerovské i té komunistické) naučili nemyslet, nečíst, neodmlouvat a nenávidět, hledají nesmyslné argumenty pro svou hloupost a zlé ego i dnes. A tak mají radost, že jim kdejaký narcis nebo opilec nebo neúspěšný muž či žena pomohou jejich žluč nenávisti vyplavovat. Ti dva z autobusu mají žluče dost a radost jim udělá pouze neúspěch souseda.

Lidé by se měli více smát. Je jaro. A slunce svítí pro všechny. I pro ty dva z autobusu.

Z jakéhokoliv autobusu.