Evropa rozkvétá

Je evidentní, že Evropská unie se v žádné krizi nenachází. Všechno funguje a všichni se mají lépe a jsou spokojenější.

Vždy když ráno vstanu, nemusím se strachovat o život. Považuji to za samozřejmost, ale veliké množství lidí v těsném sousedství naší báječné Evropy to tak nemá. A já rozumím tomu, že se chtějí každé ráno probouzet tak jako já. Nemám problém s tím, když se sem přistěhují.

Vždy když se napiji kávy, mohu si ji v klidu vychutnat. A mám-li chuť, tak si k ní dám nějaké pečivo s marmeládou a nebo třeba sýr. Neřeším, jestli se ten kousek pečiva jmenuje tak a tak, je mi jedno jestli se té marmeládě říká džem a nebo tuzemák a vůbec pro mě není podstatné, jestli si k tomu svítím žárovkou, která není stowattová. Ale na druhé straně si uvědomuji, že je fajn mít nějaký systém pravidel, který mi umožní, abych si svou kávu ve stejné pohodě mohl vypít v Mostě, v Praze, v Brně, ve Vídni, v Budapešti, v Lisabonu nebo v Kolíně nad Rýnem. Je skvělé, že ve všech koutech naší společné Evropy rozumíme pod pohodou s kávou a s pečivem totéž. I když to jinak nazýváme, vyslovujeme, cítíme či chutnáme. Evropa je rozmanitá a má stejnou chuť jinakosti pro každého. A navíc s přehledem.

Vždy, když si poslechnu či přečtu nějakého místního politika nebo jeho fanatického přívržence na blogu nebo jinde v prostoru virtuální hospody internetu, vzpomenu si na staré italské černobílé filmy o Donu Camillovi. Vždyť se na tom vlastně nic nezměnilo. Politika je věcí komunální a jednou má navrch Don Camillo a podruhé zase Pepoun. Život jde dál a všichni jsou v pohodě.

Evropa rozkvétá do jara. Evropa je připravená na příchod a integraci kohokoliv, kdo se v ní chce usadit, žít, pracovat a popíjet kávu s námi. Evropa je v pohodě, protože žijeme v nejlepší době.