Padne Pakistan?

Ve stínu bojů z Izraeli zůstává neustále se zhoršující situace v Pákistánu. Začátkem prosince 2008 poskytl Hakeem Ullah Mehsud, druhý muž Talibanu rozhovor TV stanici Times Now, ve kterém pohrozil násilným převzetím moci v Pakistanu.

  

  

 Zprávy, které jsou k dipozici vypovídají, že situace je velmi vážná. Možnost obsazení města Peshawaru Talibanem je hlavní zprávou posledních dní v pakistánském tisku. Peshawarky deník Frontier Post uvedl, vliv Talibanu vzrůstá každým dnem, Karáčské Daily Times se obávají začátku civilní války v Pákistánu. Vice president strany Awami, která je součástí vládní koalice oznámil, že provincie Swat již není pod kontrolou pákistánské vlády. Tu převzal Taliban, který již údajně ovládá 90% území (provincie Swat je rozlohou o něco větší než Slovensko, obývá ji 1,7 mil. lidi). Bylo nastoleno právo sarija, dívkám a ženám bylo od 15 ledna pod hrozbou vážných následků zakázáno navštěvovat školy, více než 100 škol bylo vypáleno. Jen do konce listopadu z této oblasti uprchlo 50 000 lidí a počet narůstá. Policejní složky pod hrozbou násilí opouštějí stovky příslušníků, pákistánské vlajky byly nahrazeny tálibánskými. Indická rozvědka uvedla, ze pákistánská armáda je silne demoralizována, hromadné dezerce jsou běžným jevem. V této souvislosti se jako velice nepříznivé jeví přesunutí 40% z celkoveho počtu 80000 vojáků z pakistansko - afghánských hranic ke hranicím indickym. Toto rozhodnutí bylo vydáno na základě zvysujicicho se napětí mezi Indií a Pákistánem. Vojenský zdroj z Rawalpindi dále sdělil, že pokud se situace nezlepší, dalších 20% vojáků bude přesunuto během týdne. Tyto přesuny negativně ovlivní schopnost pákistánské armády účinně bojovat proti talibanu.

    Proč o tom píši? Pákistán je daleko, CR je členem NATO, jsme v bezpečí. Ano, ale pouze do jisté míry. Major americké armády sloužící v Pákistánu David Rodriguez počátkem roku uvedl, že jednotky Talibanu a Al Qaeda zintenzívnily spolupráci a společně nyní bojují proti pákistánským ozbrojeným silám. Situace v provincii Swat je toho důkazem. Pokud se Talibanu skutečně podaří ovládnout Pákistán, nastane naprosto odlišná situace Afghánistánu. Ač tam Taliban ovládá rozsáhlou část země, postrádá infrastrukturu a technické zázemí. Oproti tomu Pákistán vlastní zbraňové systémy nejvyšší úrovně, střely s dlouhou dráhou letu schpne nést jaderne hlavice s doletem 2500km. Má k dipozici špičkové laboratoře a vyškolený personal, výroba chemických a biologických zbraní by dle odborníků mohla být spuštěna okamžitě.

    Pro vztahy mezi Indií a Pákistánem, které jsou v dlouhodobém konfliktu by měl takový vývoj možné katastrofické následky. Pro zbytek světa také. Al Qaeda opakovaně ospravedlnila puziti zbraní hromadného ničení proti Evrope a USA.

    V této souvislosti pro mě bylo naprosto sokujici jednáni CSSD, která nepodpořila prodloužení české mise v Afghánistánu, prioritou bylo zrušení 30 Kč poplatku. To CSSD jistě přinese více politických bodů, než podpora u veřejnosti vždy nepopulární války. Pro levicového voliče je bohužel asi rozhodování jednoduché, 30 Kč v kapse, anebo více našich vojáků bojujících kdesi v Asii, navíc možná i padlých. U běžného občana bez potřebných informací se to dá pochopit, navíc pokud je bezpečnostními "experty" z CSSD ujišťován, že žádné nebezpečí nám nehrozí a řešit situaci budeme, až nějaké hrozit bude. U demokratické a státotvorné strany, která navíc vojáky do Afghánistánu vyslala a která aspiruje na sestavení příští vlády je to silně znepokojující. Co je pro CSSD prioritou? Zajištění bezpečnosti CR a koaličních spojenců, anebo sbíraní laciných politických bodů? Jak jsme a budeme vnímáni u koaličních partnerů v NATO? Jako stát, který vyměnil bezpečnost koalice a jejich vojáků, kteří chrání take nás za nicotných 30 Kč? Stabilita Pákistánu je závislá na stabilitě Afghánistánu.

    USA oznámily, že navýší počet vojáků o dalších 30000, britove navyšuji kontingent o několik stovek, poláci o navýšení jednají, atd., atd. Jistě ví proč. Rusové oznámili , že umožní koalici dopravovat přes ruská území vojenský materiál. Tento krok je vzhledem ke zhoršeným vztahům mezi NATO a Ruskou federací (dusledek konfliktu v Gruzii) považován za naprosto výjimečný. A co na to CSSD? Za koryto hodila pres palubu nase spojence i nase vojaky. Pan Paroubek v TV prohlásil, ze nepodpořením nasich vojaku pouze plní přání občanů české republiky, argumentujíce průzkumem veřejného mínění. "Státníka" neděla politika prováděna na základě veřejného mínění, opravdový statnik koná ke prospěchu státu a občanů, ne v zájmu svých a mocenských. Podle bývalého šéfa generálního štábu Jiřího Sediveho už nikdy nebudeme pro NATO spolehlivými partnery. Je v zájmu CR mít v čele státu politika resp. stranu, který/á snižuje naši důvěryhodnost v bezpečnostní alianci, které jsme členem. Ci zájmy vlastně pan Paroubek hají? Ceskou misí v Afghánistánu nedavno navštívila skupina poslanců PCR. Jan Hamáček z CSSD po návratu prohlásil, že občané mohou být na vojáky hrdi. Bohužel strach z možné ztráty poslaneckých prebend a poslušnost stranickému vůdci mu byli bližší, než hrdost jeho vlastní. Pokud se p. Paroubek, bezpečnostní expert p. Zaoralek a spol. cítí bezpečně, je to jen zdání. Američané by mohli vyprávět o probuzení 9.11. Prosím čtenáře, aby považovali informace o situaci v Provincii Swat za informativní. Získával jsem je z desítek zdrojů, především pákistánských a indických serverů, blogu a přepisů novin. Ověřených informací je málo, navíc se rozcházejí.