Chtěli by jste být romem?

Pracuje se mnou kluk z Mexika. Jmenuje se Christian. Rodiče mu odešli do ameriky za lepším, když byl ještě kluk. Vychovával ho jeho strýc. Do škol nechodil, musel pracovat na farmě. Za rodiči utekl  ve třinácti. Od té doby dělá cokoliv, kuchaře, uklízeče, na stavbách atd.. Ríká, že být chudý v Americe je v porovnání s Mexikem slušný životní standard. Před časem se mě zeptal, kde ta čekoslovakia vlastně je? Já jsem jmenoval sousedící státy, u Hungary mě zastavil. „Ungáros ty znám, ti jsou i u nas. Lidé bez vlajky. Bez vlajky“? No nemají stát, vlajku. Nejsou bílí, vypadají jako my, prišli kdysi z Ungarie. Provozuji pojízdné kina, jezdí od města k městu a kradou slepice“. Svět je malý. Jak jsem později zjistil, v Jižní Americe žije několikatisícová komunita romů.

Většina čechů nemá o romech valné mínění. Každý zná nějakého slušného roma, většinu ale považují za nefachčenky, zneuživající socialní dávky a dělající bordel. Zajímá někoho z čechů, jak se těm slušným romům žije v česku? Jak se cítí malý rom ve škole mezi bílými, jak těžké je i pro slušného roma najít práci, jak “ve vlastní zemi“ se cítí rom, který ve zprávách vidí stovky příslušníků dělnické strany útočící na romy? Kdysi jsem byl v zahraničí vyhozen z obchodu protože jsem byl čech, potencionální zloděj. Pocit hořkosti ve mě zůstal dodnes, jak se s tím asi žije těm slušným romům každý den?  Myslím si, že stát by měl romům pomoci, určitě těm, kteří o to stojí. Romský kluk z Chánova pokud chce uspět musí v životě překonat více překážek než ten bílý odkudkoliv. Rasismus bílé většiny, negativni vliv z romského prostředí, pěstovaná nedůvěra k většině předurčuje i toho sebevíce nadaného roma jít ve šlépějích předků. 

Zároven s pomocí musí stát začít pro všechny tvrdě vyžadovat rovnost před zakonem a jeho přísné dodržování. V případě potřeby zákony nastavit tak, aby na soužití romů a většiny  nepřinášelo problémy. V roce 1994 se stal primátorem města New York Rudy Giuliani. Vyhlásil nulovou toleranci vůči i těm nejmenším trestným činům a přečinům. Během jeho úřadování kriminalita klesla o 60%, výynamně klesl počet lidí závislých na sociálních dávkách. N.Y.  se stal jedním z nejbezpečnějších velkých měst. Nulová tolerance platí i ve zbytku spojených států.Pokusím se srovnat jak to chodi v CR a USA. V reportáži z Janovského sídliště si obyvatelé stěžovali na celonoční mejdany. V městě, ve kterém bydlím platí noční klid, pokud jej poruším,  poprvé napomenutí, pokuta, pak je soud. Zažil jsem jednou, víckrát to neudělám o problémy nestojím.V reportáži rom oslovoval majora policie nepublikovatelným výrazem, pokud bych já oslovil policistu podobným výrazem, jsem zatčen a jdu před soud. V reportáži romové v přítomností policistů vyhrožovali bílé dívce, že ji prodají jako šlapku, sprostě ji uráželi, pravděpodobně bych skončil ve vězení. Policisté koukali jinde a měli strach. Pokud se policisté romů bojí, jak bezpečně se cítí lidé, kteří musí s nepřízpůsobivými žít? Nejsou důležité hesla a nanovo natřené auta, policisté musí začít nekompromisně vyžadovat dodržování zákonů a pokud zákony chybí, legislativa je musí vyrobit. Proč nejsou vypláceny sociální dávky vypláceny formou kuponů vázaných pouze na nákup potravin?  Sociální dávka je pomoc v nouzi, pokud chce někdo alkohol, tabák nebo gamblovat, musí si na to vydělat.  U nás to tak funguje a nikomu to nepřipadá diskriminující.

V oblasti,ve které bydlím žijí lidé všech národností, náboženství a kultur. A přicházeji noví ze zcela jinými životními standardy a návyky. Všichni ale musí a dodržují ty americké,  protože nedodržovat zákony tady se nevyplácí. Samozřejmě existují oblasti, ve kterých se soustředuji lidé, kterým jiná forma životního stylu vyhovuje, ti ale žijí separovaně a většinu neobtěžují.

Jsem pro to, aby stát pomohl těm, kteří o to stojí. Pokud bude více úspěšných romů, určitě ubude těch zoufalých v Chánově, Janově, Přívoze aj.. Jsem pro to, aby stát nekompromisně začal zasahovat proti těm, které nedodržují základní pravidla lidského chování a zákony země.