Moje potíže s chrápáním - operace
Konečně nadešel termín operace. Předoperační vyšetření dopadla dobře a tak jsem se mohl ve středu 24. 10. 2018 konečně dostavit do nemocnice, kde mi bude zítra dopoledne provedena operace. Sestře jsem předal vyplněné souhlasy k operacím a šel se převléci na pokoj. Změřili mi tlak a můj operatér – samotný pan přednosta si mě prohlédl, aby si připomněl situaci v krku a připravil se tak na zítřejší operaci. Také jsem měl návštěvu u anesteziologa, který si zjistil některé informace týkající se mého zdravotního stavu. Celý den jsem pak měl volno a mohl tak přemýšlet o mé budoucí operaci. Už jsem věděl, co mě bude čekat. Poskytnuté Informace od doktora jsem si vyhledal na internetu. Čekají mě tři chirurgické úkony spojené v jednu operaci, která se provádí v celkové narkóze. Nejprve mi budou odstraněny krční mandle /tonzilektomie/, potom se provede plastika měkkého patra, při které se chirurgicky odstraní čípek a patro se zkrátí a zpevní /UPPP – uvulopalatofaryngoplastika/ a nakonec se provede redukce kořene jazyka /RFITT – radiofrekvenčněindukovanáteroterapie/, která se provádí pomocí „rozpálených“ jehel vpichovaných do jazyka. Takto laicky popsaná operace by tedy měla rozšířit a zpevnit moje dýchací cesty, které způsobovaly mohutné vibrace, a do budoucna zamezit apnoe a chrápání!
Od půlnoci jsem již nemohl nic jíst ani pít. Noc proběhla klidně, byla mi zavedena infuze a ráno jsem dostal na nohy punčochy/proti embolii/ a do zadku tlumící injekci. Ta už mě měla uklidnit a připravit na operaci, ale mě se zdálo, že na mě nepůsobí. Pak už pro mě přijely dvě sestry. Vezly mě i s postelí chodbou, výtahem až k předsálí operačního sálu. Tady už bylo více doktorů nebo sester a všichni se kolem mě točili a něco se vyptávali. Přesunuli mi z mojí postele na operační lůžko a moje vědomí se začalo postupně ztrácet, že mi byla dána narkóza už si nevybavuji vůbec.
Probudil jsem se už v jiné místnosti, můj první pohled byl na sestru /nebo mladou doktorku?/hezkou jako obrázek, která se nade mnou skláněla. „Vy jste jako anděl!“, řekl jsem jí /anebo se mi to jenom zdálo, že jsem řekl/ jak jsem byl ještě obluzen narkózou. Chvíli jsem tu ležel a sestra mlčky sledovala svůj monitor. Pak už si pro mě zase přijely moje dvě známé sestry, rutinně uchopily moje lůžko a odvezly mě na pokoj. A mně začal těžký pooperační boj! Dostal jsem další infuzi s látkou proti bolesti a také bažanta: „Je třeba se vyčurat, pane Vlasák, jinak bysme vás musely cévkovat!“ Zkusil jsem se tedy napít čaje a krk mi ovládla hrozná bolest, něco tekutiny mi i proteklo nosem. Zkoušel jsem i bažanta a nic, vůbec nic. Pod ještě působící narkózou se o mě začala pokoušet deprese. A přesto jsem dál a dál pil, překonával bolest v krku a shromažďoval v těle cenné tekutiny a tak se nakonec se vyhnul hrůzostrašnému cévkování!
Také první noc byla krutá – začaly se mi tvořit hleny, které mi dusily ve spánku a zdálo se, že se budím snad každých pět minut. Asi nemusím zdůrazňovat, že každé vykašlání hlenů bylo spojeno s velkou bolestí v krku. I to jsem však ve zdraví přežil.
Další výzvou bylo jídlo. Druhý den jsem obdržel snídani, sestra se smilovala a odněkud přinesla dětskou výživu. Snědl jsem ji s největším sebezapřením – i ta neškodná kašička vyvolávala v krku intenzivní bolest. Dopoledne si mě prohlédl operující doktor, který konstatoval, že operace proběhla standardně a zdůraznil, že je potřeba pít – denně 2 litry nebo raději více. Asi nejhorším zážitkem byl první oběd – těstoviny s bílou omáčkou a rozmixovaným masem. Zkoušel jsem pozřít alespoň několik soust, ale vážně to nešlo, pálilo to jako čert a několik těstovin se mi vrátilo i nosem.
Třetí den po operaci však už byl trochu lepší, pořád jsem bral léky proti bolesti a nově také proti hlenům a penicilin, protože lůžka po odstraněných mandlích měla silný bakteriální povlak. Snažil jsem se co nejvíc pít, i když to vůbec nebylo jednoduché, pořád to bylo spojeno s bolestí v krku a kuckáním. Některá jídla jsem se také snažil jíst v ústraní /k tomuto účelu posloužila sprcha/ , abych nerušil ostatní svými projevy. Čtvrtý den jsem se už zkusil obejít bez léků proti bolesti, i když v noci jsem zakoušel docela velká muka. Projevy bolesti se však začaly po malých krůčcích snižovat a také jídlo a pití mi šlo konzumovat lépe. Po sedmi dnech pobytu v nemocnici jsem byl propuštěn domů.
PS: Článek píši po sedmi dnech pobytu doma, bolesti opět ustoupily a zvládnu sníst už všechna nedráždivá jídla. Zatím však nelze posoudit, zda vymizely projevy chrápání a apnoe, protože operační rány jsou zatím oteklé. To bude možné konstatovat teprve po šesti týdnech po operaci, až bude krk úplně zdravý.
Martin Vlasák
Dokonalá proměna kocoura Fanouše
Kočky bývají individualistická stvoření, která se moc nedají vychovat. U našeho kocoura se tyto poučky obrací naruby a nepřestává nás překvapovat svým chováním. Stupeň jeho socializace byl nepředvídatelný a překvapivý...
Martin Vlasák
Děti do hospody nepatří (alespoň ty nevychované)
Reakce na článek Edny Nové Děti a matky jsou taky lidi. Ať tedy rodiče s dětmi klidně restaurace navštěvují, ale ať nám tam neotravují hosty. Rozjívené děti do hospody prostě nepatří!
Martin Vlasák
Obrázky z Indie: III. Džajpur (Růžové město)
Proč Růžové město vlastně růžové ani moc není, jaký národ Indové nesnášejí a který z presidentů je naopak oblíben. Jaký bůh se tady těší velké přízni a koho zase Indové tolik nemusí. A jak je to v Indii vlastně s učiteli?
Martin Vlasák
Obrázky z Indie: II. Amber (Nedělejte gula gula)
Všichni mi doporučovali, abych se na návštěvu Indie dobře připravil. Nic jsem tedy nepodcenil, zjišťoval jsem informace, četl knihy, sledoval videa. Přesto byl můj první dojem z této země šok...
Martin Vlasák
Obrázky z Indie: I. Dillí (V Indii je možné všechno)
Vzpomněl jsem si na slova našeho doktora, který říkal:"Indie? Tak o tom se nedá vyprávět, to se prostě musí zažít!". Čekal jsem tedy od Indie cokoliv, ale i tak jsem byl překvapen...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Mezinárodní obchodník – balicí stroje
ManpowerGroup s.r.o.
Středočeský kraj
- Počet článků 45
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1514x
martinvlasak66@seznam.cz
Autor knihy Březí vlk., o muži, který se nebál Němců ani komunistů.