- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To víno si přece na nic nehraje. Do celého světa dává upřímně najevo, že je mladé, hravé a chce toliko osvěžit a potěšit. Vymysleli ho obchodníci ruku v ruce s vinaři, kteří se nemohli dočkat plodů nové úrody. Beaujolais nouveau jako první inicioval vinař Georges Duboeuf. Zviditelnil tak zvyk nedočkavosti - okusit první víno z poslední úrody, který se dlouho udržoval jen v místních hospůdkách. V roce 1951 se některá vína začala prodávat před patnáctým prosincem, ale až od roku 1967 začal Georges Duboeuf obchodovat výhradně s pravým Božolé Nouveau a stanovil datum prodeje na 15. listopadu. To však bylo příliš brzo po státním svátku 11.11. a navíc někdy toto datum nevhodně připadlo na víkend. A tak se od roku 1985 slaví svátek nového božolé na celém světě třetí čtvrtek v listopadu. Cílem pana Duboefa bylo prodávat ve velkém, to znamená exportovat. A to se mu podařilo. Nové božolé je druhým největším marketingovým tahem na světě. Po Vánocích, samozřejmě. Pan Duboef se určitě inspiroval v minulosti. Vždyť už ve středověku platilo, že není problém vyrobit, ale prodat. Tohle dobře věděli i holandští obchodníci, kteří před půl tisíciletím dali světu komerční vinnou pálenku. Slovo marketing sice ještě nikdo neznal, to ale neznamená, že by neexistoval. Hlavní zbraní Holanďanů byla levná doprava. Díky svému loďstvu o síle 16 tisíc plavidel si zajistili nadvládu v obchodování s vínem u atlantického pobřeží a po řekách postupovali do francouzského vnitrozemí. Proto se už od středověku nacházela většina kvalitních vinic na březích řek. Ne, skutečně to nebylo kvůli blahodárným účinkům blízkosti vody a tudíž výjmečného mikroklimatu, ale kvůli levné dopravě a tudíž možnosti uplatnit zboží na trhu. Holanďané skupovali i průměrná vína, se kterými se do té doby obchodovalo jen místně, a vyráběli z něj pálenku. Ta totiž zabrala mnohem méně místa než víno. Přepravilo se tak zboží vyšší hodnoty a menšího objemu. A vinný destilát, do té doby jen výsada lékárníků, se rázem stal obchodní komoditou. No, nebyl tento proces snad to předchůdcem dnešní digitalizae? Ale zpět k božolé. Řeky nahradila levná letecká doprava a nové víno ovládlo světový trh. Dokonce i ten japonský. Letadla naložená lahvemi musejí přistát už ve středu odpoledne, aby se Japonci mohli radovat už od čtvrteční půlnoci. Ano, radovat. Víno je přece denní nápoj. Nehrajme si na znalce, když si chceme dát jen sklenku na osvěžení. A neodsuzujme obchodníky, že pro nás vymýšlejí stále nové a nové fígle. Jen si vzpomeňme na dobu socialismu, kdy byl marketing buržoazní přežitek a namísto reklamy na nás mával z televize pan vajíčko. Jak rádi a vědomě bychom tehdy nějakým fíglům podlehli! Proto mi nevadí, že je nové božolé na můj vkus poněkud kyselejší a po všech stránkách lacinější. Ale abych se ještě vrátil k tomu známému pánovi, o kterém byla řeč na začátku: Nedávno vešel do politiky „celý v bílém“ za pomyslných fanfár plných nadějí, aby po několika měsících shledal, že si svůj oblek značně pobryndal. Čtenáři iDnes mu dali za jeho práci pro veřejnost čtyřku ale určitě to nebylo kvůli tomu, že nedbá na svůj oděv. Přesto mi onehdá jeden můj přítel sommeliér pošeptal, že ho letos pozval na slavnost nového božolé. V očích měl omluvný výraz, ale já ho chápu. Některé druhy marketingu jsou založeny na známém obličeji. Například sportovní. Jenže tohle je marketing politický. Což není nic jiného než alternativní pojmenování pro korupci. Podezření z ní by se náš člověk vyhnul, kdyby opět poplival zboží, které vlastně přišel propagovat. Ale on to vlastně už pár měsíců dělá tím, že je ve funkci ministra….
Další články autora |
Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Praha