Vzory táhnou, v podnikání dvojnásob

Co pamatuji, tak mě vždy bavily číst rozhovory a profily osobností, co začínali s holým zadkem a dneska jsou z nich milionáři či miliardáři. A nemyslím teď ani tak sportovce či herce, i když jejich životní příběhy jsou často také velmi zajímavé, ale hlavně podnikatele. Rozhovory s nimi jsem hltal, inspiroval se a utěšoval, že stejně jako já, také oni museli nějak začínat a že to určitě neměli ze začátku jednoduché. Prostě klasický americký sen v českém prostředí, který dokázal nabíjet energií a chutí něco dělat, i když se zrovna nedařilo.

Jak jsem ale stárnul, začal jsem pomalu a jistě ztrácet ideály, že ne všichni jsou novodobí Baťové, kteří chtějí posouvat svoje okolí, svůj obor, kde podnikají či svoji zemi někam dál. Čím dál více plní média jména lidí, kteří nebudují, ale „jen“ kupují a prodávají firmy či je nějak udržují. Slovíčko „jen“ jsem dal do uvozovek schválně, protože koupit firmu na zavření, dát ji dohromady a prodat s výdělkem zahraničnímu vlastníkovi není nic špatného a v českém prostředí ani jednoduchého. Přesto tam necítím tu duši, co do toho budovatelský podnikatel dává, je to už jen fabrika na firmy s přesně nastavenými procesy a tabulkami návratnosti.

Zrovna dneska jsem si koupil speciál časopisu Týden – Úspěch made in Česko (vyšlo to mimochodem v květnu) a krom pár Podnikatelů s velký P jako Kovář z Unicornu, Jančura ze Student Agency či bratři z Walmarku jsou to samí manažeři typu Roman, Dospiva, Chrenek a další. Přeji jim jejich miliardy, ale nebaví mě o nich číst, nebaví mě číst ani rozhovory s nimi, nemají mě co předat, žádnou inspiraci pro podnikání.

Pokud chceme, aby mladí lidé, kteří právě teď začínají uvažovat o podnikání a vybudování svoji firmy, měli správné vzory, jenž ovlivní jejich pohled na byznys, tak by nebylo od věci zveřejňovat častěji příběhy úspěšných, kteří něco vybudovali. Ať se radši inspirují Jančurou (i když ten je teď všude, je to taková Vondráčková podnikatelského show-byznysu :-) ) a ne lidmi jako Roman, který bude určitě skvělý politik, ale jako podnikatelský vzor určitě ne. Ať začínající podnikatel vidí, že to není o tom se jen rychle napakovat, ale že vybudovat pořádnou a prosperující firmu trvá deset a více let. Snad pak i díky tomu bude stát naše ekonomika na stabilnějších nohou.