Stará anekdota vypráví o Čechovi, jenž se modlí k Bohu: „Pane Bože, můj soused má kozu a ta mu hodně dojí“. Bůh ho přeruší a říká vlídně: „A ty, můj synu, bys jistě chtěl mít také takovou kozu, že?" A Čech odpoví: „Ne, Bože,...
Stará anekdota vypráví o Čechovi, jenž se modlí k Bohu: „Pane Bože, můj soused má kozu a ta mu hodně dojí“. Bůh ho přeruší a říká vlídně: „A ty, můj synu, bys jistě chtěl mít také takovou kozu, že?" A Čech odpoví: „Ne, Bože, já bych jenom chtěl, aby ta koza sousedovi chcípla“. Dávný vtip potvrzují nejnovější ekonomické a psychologické studie. Lidé, a zdaleka nejen Češi, se nestarají ani tak o to, kolik mají, nýbrž o to, kolik mají v porovnání s ostatními.
Úvod článku je z článku ekonoma Lukáše Kovandy a velmi trefně popisuje stávající diskusi o nastavení budoucí společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2020, respektive debatu ohledně zavedení zastropování a degresivity plateb v rámci budoucí společné zemědělské politiky EU 2020+. Cílem tohoto zastropování plateb má být především ušetřit finanční prostředky na zemědělskou politiku EU, jejichž krácení u středních a větších zemědělců se předpokládá z důvodu brexitu, ale i jiných priorit Evropské unie, například řešení přistěhovalecké vlny. České republice tak hrozí, že část plateb, které v současnosti dostávají střední a větší čeští zemědělci, se přesune k zemědělcům do Polska, Rumunska, ale i do starých zemí EU.
Zastropování plateb není výhodou
Úkolem tohoto článku není detailní popis, proč s takovým opatřením Zemědělský svaz ČR nesouhlasí, a nebo jaké může mít dopady na naše zemědělství a podobně. Vraťme se k anekdotě na začátku tohoto článku. Je faktem, že nesouhlas Zemědělského svazu ČR, Agrární komory ČR, ale i českého Ministerstva zemědělství, se zastropováním dokážou pochopit a dokonce podpořit i zemědělci z jiných zemí. Tedy i ze zemí, pro které by zavedení zastropování bylo výhodnější. Například největší evropská organizace zemědělců a družstev COPA/COGECA tuto problematiku velmi intenzivně diskutovala a nakonec ve svém stanovisku zastropování a degresivitu plateb odmítla. Obdobně například agrární komory zemí Visegradské skupiny, rozšířené o agrární komory Chorvatska a Slovinska, podepsaly Bratislavskou deklaraci, která také jasně odmítá povinné zastropování a degresivitu plateb.
Zkrátka, když zemědělcům z jiných zemí se vysvětlí, jaká je struktura zemědělců v České republice, na Slovensku či ve východních zemích Německa, pochopí jejich postoj a podpoří ho. I za cenu toho, že by jeho zavedením mohli získat více několik eur na podporách pro své zemědělce, i když by toto navýšení bylo opravdu zcela zanedbatelné.
Český zemědělec svému kolegovi nepřeje
A tak paradoxně největším obhájcem zavedení degresivity plateb je část našich zemědělců, přesněji jejich organizace Asociace soukromého zemědělství ČR. Ta svým postojem a neochotou hledat kompromisní řešení, nejlepší pro české zemědělství, potvrzuje, že „největším nepřítelem českého zemědělce je český zemědělec“, nebo chcete-li, „kéž by ta koza sousedovi chcípla“.
