Jak je to s dovozy potravin z Ukrajiny?

Dovozy zemědělských komodit z Ukrajiny vyvolaly velké obavy z jejich kvality. Nikdo se ale nezabývá dopadem na české zemědělství a potravinářství, které přichází o odbytiště a může to nakonec skončit i krachy našich zemědělců.

Před několika týdny vyvolaly zákazy dovozů některých komodit z Ukrajiny u zemí sousedících s Ukrajinou velkou celospolečenskou ale také politickou diskusi, nejenom u nás, ale také na Evropské úrovni. U nás především zaznívaly obavy z kvality dovezených komodit, ale už méně se někdo zabýval dopadem na české zemědělství. Na začátek je třeba upozornit, že obdobně jako český průmysl stojí významně na výrobě automobilů, pro české zemědělství jsou nejvýznamnější tři hlavní komodity – obiloviny, mléko a olejniny. Všechny tyto 3 komodity čeští zemědělci dělat umí a hrají významnou roli v agrárním zahraničním obchodě Česka respektive v exportu. O to citlivější jsou pro nás dovozy především obilovin a olejnin z Ukrajiny do Evropské unie, protože přímo konkurují naší produkci, která dlouhodobě směřuje především do sousedních zemí – Německa, Rakouska, Polska a na Slovensko.

Dovozy z Ukrajiny mění poměry, Česko přichází trhy a dovozy rostou

Přímé dovozy obilovin, především pšenice a olejnin z Ukrajiny do ČR dosahují velmi nízkých hodnot, a i dovozy do celé EU jsou v poměru k velikosti trhu relativně malé, ale to neznamená že nemají žádný vliv na naše zemědělce. Ti totiž postupně přichází o trhy, kam normálně obilí exportovali, a navíc ony dovozy významně ovlivňují i ceny na trhu.

Situace v zahraničním obchodu se mění a od listopadu 2022 se dovozy obilí do ČR navyšují nad obvyklé úrovně. V 1. čtvrtletí 2023 oproti 1. čtvrtletí 2022 se naše vývozy obilí snížily o 20%, ale dovozy obilí k nám v tomto období o 47% vzrostly.

Například Polsko, které bylo loni třetím největším odběratelem české pšenice, se na přelomu roku 2023 naopak stalo největším exportérem pšenice do ČR. V 1. čtvrtletí 2023 oproti 1. čtvrtletí 2022 se naše vývozy obilí do Polska snížily o 78%, ale dovozy obilí z Polska k nám v tomto období o 95% vzrostly. V 1. čtvrtletí 2023 jsme z Polska dovezli 45% z dovozu obilí z Polska z celého roku 2022. Zkrátka od listopadu 2022 se dovozy obilí do ČR z Polska navyšují nad obvyklé úrovně a v prvním čtvrtletí roku 2023 převýšily náš vývoz do této země 2,7 krát.

Můžeme si jen domýšlet, zda se jedná opravdu o polskou pšenici, nebo o ukrajinskou pšenici s polskými doklady, ale je zřejmé, že Polsko o naši pšenici nestojí. Naopak. V Polsku jsou prý zásoby obilí 2x větší, než v loňském roce v této době. Podle listu Rzeczpospolita je nutné během dvou měsíců z Polska exportovat cca 7 milionů tun obilí. Kapacita polských přístavů přitom stačí jen na vývoz cca 750 tisíc tun obilí měsíčně. Navíc přepravní náklady na dopravu obilí do přístavů v EU jsou, v poměru ke konečné ceně obilí, vysoké. Ukrajincům se tak nevyplatí dopravovat obilí do přístavu a pak ještě dále někam do Afriky, mnohem výhodnější je pro ně prodat obilí i pod cenou v EU. Tím ale sráží cenu obilí v EU pro všechny zemědělce.

Situace není komplikovaná jenom ve vývozu do Polska. Podobná je situace u dovozu obilí z Německa, které je za běžných okolností největším odběratelem českých obilovin. Vývozy obilí jsou sice srovnatelné s loňským rokem, ale změnilo se to, že rostou dovozy obilí z této země. Což je neobvyklé. Jen za první dva měsíce letošního roku se z Německa dovezlo stejné množství obilí, jako za celý minulý rok a v 1. čtvrtletí 2023 oproti 1. čtvrtletí 2022 se náš dovoz obilí ze SRN prudce navýšil a to 7 krát. Kritici sice mohou po právu namítnout, že je to pouze 11766 tun, tudíž v poměru k naší produkci velmi malé množství, ale podstatný je trend. A ten ukazuje, že dovozy obilí do ČR abnormálně rostou. Jinými slovy, přestože vývozy obilí do Německa jsou na stejné úrovni jako v loňském roce, nárůst dovozů ukazuje, že existuje významné riziko, že bude postupně tento trh saturován dovozy z Ukrajiny či reexporty z Polska, což by mohlo zhoršit postavení našich exportérů.

Roste ale i přímý dovoz pšenice z Ukrajiny do ČR.

Podobná situace je i u řepky

Zatímco v r. 2022 byly vyšší vývozy řepky než dovozy, v 1. čtvrtletí 2023 je situace opačná a naše dovozy převyšovaly vývozy. V 1. čtvrtletí 2023 jsme dovezli 32% objemu dovozu z r. 2022 a lze předpokládat, že letos dovezeme více řepky než za rok 2022. Naše zahraničně obchodní bilance řepkou v tunách je celkově za 1. čtvrtletí 2023 záporná. Naše vývozy řepky se v 1. čtvrtletí meziročně snížily o 60%.

Rozhodnutí Komise ještě zvýší tlak na český trh

Evropská komise na jednání Rady ministrů dosáhla dohody ve sporu o dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny. Země, které zakázaly dovozy Z Ukrajiny - Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko zruší svá protiopatření a na oplátku Komise pozastavila dovoz pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen do těchto zemí a to s platností do 5. června. Tento termín ale může být prodloužen. Do dalších zemí EU tedy i do ČR mohou ukrajinské plodiny dál plynout bez omezení!

Evropská komise také připravila finanční pomoc ve výši 156 mil. EUR pro těchto pět zemí. Současně Komise analyzuje sekundární dopady a zvažuje využití zbývající části krizové rezervy do výše 294 milionů euro. Část z těchto zbývajících prostředků by měla připadnout Francii (kvůli krizi v sektoru vína) a Itálii (kvůli nepřízni počasí – sucho a záplavy), vyloučena není ani podpora pro Litvu a Lotyšsko (s ohledem na krizi v sektoru s mlékem a mléčnými výrobky). S významnější podporou pro Česko se tak zatím podle předběžných informací příliš nepočítá. Jinými slovy, země, které se ozvaly proti dovozům ještě dostanou další peníze, aby se mohli lépe a za ještě nižší cenu svých komodit zbavit, a vyvézt je třeba k nám, nebo do Německa, či Rakouska. Tím bude konkurenční postavení našeho exportu v ještě nevýhodnějším, navíc zhoršeném silným kurzem koruny.  

Nejde jen o rostlinné komodity

Z Ukrajiny také roste dovoz komodit živočišných, jako jsou vejce nebo kuřecí maso. Nemusí jít přímo do Česka. Stačí když jsou v Polsku kuřata, nebo například kuřecí prsní řízky zabaleny a už se z nich stává legálně stává polský produkt. Cena jatečných kuřat tak od února klesají na současných 30,4 Kč/ kg.

Pokračování situace může ohrozit existenci zemědělců

Obiloviny a olejniny (z nich především řepka), patří z pohledu výše tržeb mezi tři nejdůležitější komodity pro české zemědělce. Pokud bude tento vývoj pokračovat, můžeme přijít o odbytiště našich komodit a mezi nimi i těch hlavních, na kterých stojí z významné části ekonomika českého zemědělství. Zkrátka, když na nějakém trhu panuje křehká rovnováha mezi nabídkou a poptávkou, stačí i relativně malé množství zvyšující nabídku, aby způsobilo propad ceny. Dnešní ceny těchto komodit jsou pod výrobními náklady a je zřejmé, že v letošním roce se zřejmě nepodaří odbýt naši produkci tak, jako v minulých letech. Jen kvůli propadu cen obilí, mléka a řepky na současnou úroveň mohou přijít zemědělci na tržbách o více jak 30 mld. Kč. Pokles cen se ale stále nezastavil. Navíc ale hrozí, že tato situace nebude jen v letošním roce, ale pokud EU bude bezcelní dovozy z Ukrajiny prodlužovat, tak může pokračovat i roce následujícím, a to by už významně ohrožovalo existenci mnoha zemědělců.  

Zdroj dat: ČSÚ a vlastní odhady ZS ČR.