Zkažená EU

Nadáváme EU, co můžeme, neboť určitě může za všechny naše problémy. Přitom zapomínáme, že ji sami vytváříme. K 20. výročí pádu komunismu se na nejlukrativnější post, jakého může český politik dosáhnout, dostává komunista z moskevské státní školy pan Füle. Evropský účetní dvůr bude možná posílen panem Dohnalem z NKÚ. To děláme proto, abychom té Evropě dokázali, že je zkažená?!

Musíme si uvědomit, že ať si odpůrci LS žvatlají cokoliv o ztrátě suverenity, vláda a rozhodování v EU vychází a nadále bude vycházet od politických reprezentací jednotlivých států, s výjimkou EP, který je volen přímo. Nelze očekávat, že z plesnivých kořenů vzejde pevná konstrukce.

Začít můžeme u toho, jak u nás politici EU prezentují. Dnes slyšíme jen MY (hodní Češi) a ONI (zlá EU). Od 1.4.2004 však platí, že MY JSME EU. A každý jeden Čech odpovídá za dění v EU úplně stejně, jako každý Polák, Němec, Francouz nebo Brit. Nejsme oprávněni se této odpovědnosti zříkat s tím, že přece jsou tam nevolení úředníci. Ti nevolení úředníci ale vždy spadají pod jmenovaného úředníka - komisaře. Ten je jmenován vládou národních států. Hlavní rozhodnutí pak činí Evropská rada. Cože to je? Úplně prachobyčejní ministři národních vlád! Námi zvolených. EU má demokratický deficit, je však mnohem menší, než se obecně soudí. Chceme-li EU, na kterou můžeme být pyšní, musíme se nejprve vypořádat s jejími základy= naší národní politikou.

Našim politikům se ten otloukánek EU hodí. Vyšší DPH na položku XY? Chce to po nás EU. Vyplnit stohy formulářů? Chce to po nás EU. Kecaj, někdy s hrůzou zjišťujeme, že to či ono je prachobyčejnou lidovou tvořivostí českých zmetkodárců. Co naplat, co jsme si zvolili, to máme. Je na nás, co jim tolerujeme. Bezbřehý populismus, aroganci, turbotituly. Pravda, někdo netoleruje. Občas jim nadáváme, sem tam vyletí vejce nebo šutr. Někdo to občas nevydrží a zdrhne z toho našeho podivného chlívku jinam. Nakolik a na jak dlouho si pomůže?

Moc si nepomůže. Paroubek, Rath, Jandák, Topolánek, Langer, Tluchoř se politiky nikdy stát neměli, přesto se jim to podařilo. Nikdo jim nevěří, ale jejich strany mají stále okolo 30% preferencí. Zvláštní ne? Pan Benda se omluvil, že získal titul nečestně a že si to tedy, když už to prasklo, udělá pořádně. Vzpomínám si, že ještě před 10 lety snad někdo kvůli neoprávněnému používání titulu (tedy napsaní si Judr. před jméno, protože to dobře vypadalo, bez dalších fíglů) rezignoval. Ale dnes? Pane Bendo a paní Řápková, seberte se a táhněte z veřejných funkcí! Měli byste někam zalézt a být rudí studem. Kolik je v politice rychlostudentů? Podle kvality Ústavnímu soudu podané stížnosti na LS nejméně dalších 17. Pravda, kdyby byli vzdělanější, třeba by žádná stížnost nevznikla a nebo by námitky byly podepřeny relevantními právními argumenty. Nenávist k evropské integraci opravdu nestačí. Pan Klaus zase vyškolil Evropu v diplomacii a slušném vychování. 2 roky po dojednaném textu prostě zadupal v okamžik, kdy byla ratifikace téměř dokončena. My mu dáme výjimku a on nám dá pokoj. Takový styl jednání s partnery je v pořádku. Je to přece v zájmu ČR. Ehm... to snad ne!

Evropská myšlenka je vlastně úžasná. Možná si vzpomenete na Jistě, pane ministře!, že Británie je v Unii, aby rozhádala Francouze s Němci, Francouzi tam jsou, aby ochránili své neschopné zemědělce před konkurencí a Němci, aby odčinili holokaust a bylo jim dovoleno navrátit se zpět k lidské rase. Ale i tak během téměř 60 let nedošlo mezi členy EU k žádnému ozbrojenému konfliktu, dokonce ani k žádné obchodní válce, životní úroveň vytrvale roste jako nikdy během lidské existence, naše ekonomiky a kultury jsou silně provázány natolik, že je pro nás fakticky nemyslitelné znovuzavedení kontrol na hranicích, cel, omezení pohybu. Možná i natolik, že považujeme tento stav za naprosto samozřejmý a nevidíme, jak trnitá cesta přes různé dohody podobné LS k němu vedla. Měli bychom více zohledňovat naši minulost, pokud děláme soudy o současných či budoucích událostech, ne se řídit pouze svými momentálními pocity. EU nikdy nebyla a ani nebude idilické společenství. Bude právě taková, jakou si ji vytvoříme. Tvořit začínáme už naší národní politikou. Dělejme to jako občané dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.