Temelín se nevyplatí? Hůř, nevyplatí se vůbec nic.

Ministerstvo financí chystá analýzu, zda se vyplatí postavit Temelín. Lze však i bez této analýzy spolehlivě prohlásit, že pokud se radikálně nezmění přístup k elektroenergetickému trhu v EU, nevyplatí se stavět Temelín, ale ani absolutně žádný zdroj vyjma dotovaných zelených, protože cena elektřiny je nejníže v historii. Kdo by to při těch účtech řekl. :)

Zelené šílenství, konané jak v zájmu ekologie, tak v zájmu energetické nezávislosti EU, má mnohem dalekosáhlejší dopady, než jen rapidně rostoucí účtenky za elektřinu. Mluví se o tom, že se Temelín nevyplatí dostavět kvůli cenám na "trhu", což ještě často uslyšíme od protijaderných aktivistů. Problém je, že ceny elektřiny na velkoobchodním trhu neklesají díky konkurenci a efektivitě, jakou přináší trh, ale kvůli hrubé intervenci ze strany státu do tohoto trhu, která ho fakticky směruje ke zhroucení.

Nejenže vysoké výkupní ceny obnovitelné elektřiny vysávají naše kapsy, ale obnovitelné zdroje mají absolutní přednost před ostatními při zapojování do sítě. Ve většině zemí ani elektřina z obnovitelných zdrojů nevstupuje na trh, je prostě odkoupena za administrativně stanovenou cenu vysoko nad tržní. Ale tato elektřina jde přednostně do sítě, musí být spotřebována a odčerpává tak poptávku. Energetický trh se o objem obnovitelných zdrojů smršťuje, protože nabídka zbylých normálních zdrojů zůstává stejná, ale poptávka vynuceně klesá.

Jistě, že každý podnik a každá domácnost by dala přednost elektřině z Temelína za 1,5 Kč před elektřinou za 11 Kč od ČEZem podivně koupených solárních parků. Ale nemohou, musí si ze zákona nejprve koupit tu za 11 Kč, aby byla zajištěna návratnost zelené investice (v našem případě i s dostatečným odklonem některým politickým stranám, aby bylo na co malovat tykadla). A protože kvůli pobídkovému šílenství neustále přibývají nové zelené zdroje, směřuje trh s normální elektřinou, kterou by všichni chtěli a přitom si ji nemohou koupit, ke svému zániku. Nevyplatí se stavět žádné nové zdroje, protože cena elektřiny je na historických minimech, zatímco účty domácností i firem jsou na historických maximech.

Už nyní mají nedávno postavené plynové elektrárny v Německu kapačky ze státního rozpočtu. Provozovatel by je zavřel, jenže alespoň nějaké zdroje, které umí dobře ovládat svůj výkon, jsou ke stabilitě sítě potřeba.

Realita je taková, že každý jeden postavený zdroj bude muset být subvencován ze státního rozpočtu, protože trh s elektřinou se nevyhnutelně zhroutí. Hloupoučkým fanatickým rádoby ekologům se lze jen ušklíbat, že jejich další modlu, trh s emisními povolenkami, bere do hrobu sebou. 

Celá Evropa stojí ne před dosažením volné soutěže v energetice, ale před státní totalitou, kdy bude vláda určovat, co, kde a za kolik se bude stavět. Máme-li mít někdy levnější elektřinu a čistější životní prostředí, potřebujeme pravý opak, potřebujeme volnou soutěž.

Potřebujeme volnou soutěž na straně výroby elektřiny, potřebujeme i volnou soutěž v oblasti technologií. I ty podléhají tržním silám a za obcházení tržních sil se platí, což lze dobře ilustrovat na obrázku. To je predikce potenciálu obnovitelných zdrojů v EU, tuším cca z roku 2005, dříve, než se to šílenství realizovalo. Zelená křivka je očekávaný vývoj obnovitelných zdrojů tržními silami, šedivá křivka je potenciál obnovitelných zdrojů pro EU (bez ohledu na to co to stojí, jen to teoreticky jde). Červený puntík je potenciál pro rok 2020, cca 27% podíl obnovitelných zdrojů na hrubé energetické spotřebě. Cíl EU pro rok 2020 je 20%. Máte pocit, že je to šíleně drahé? Oprávněně. Bude hůř.

Mezitimní cíle pro rok 2012 byly dosaženy i s určitou rezervou, tak si představte, že dosud vynaložené náklady, za které se nám podařilo dostat energetický trh před kolaps, vyjadřuje plocha plocha mezi zelenou a šedou křivkou ohraničená rokem 2012. Plocha mezi zelenou a šedou křivkou po roce 2012 představuje to, co budeme muset ještě zaplatit. Jasně, říkal jsem, že cíl je 20%, ne těch 27%, tak si ty náklady můžem snížit cca o čtvrtinu, ale stejně je to pálka. To je cena za uměle protěžované technologie.

Jak říkal Klíčník v Matrixu, vždy je jiná cesta. Ta, která nás problému zbavuje, se nebude zeleným líbit.  

1) okamžité ukončení stávající podpory obnovitelných zdrojů (=přestanou vznikat nové zelené elektrárny za vysoké výkupní ceny)

2) konsenzus států EU na míře odlehčení průmyslu a domácnostem tak, že se již probíhající závazky z podpory obnovitelných zdrojů z části budou hradit ze státních rozpočtů v takové výši, aby nedocházelo k energetickému dumpingu uvnitř EU.

Do 15 let od zavedení těchto dvou opatření zmízí poslední příznaky zelené nemoci, energetický trh se však uzdraví dříve. Pokud bude stávající systém podpory obnovitelných zdrojů pokračovat, žádný energetický trh mít nebudeme a debata o tom, zda se "vyplatí" Temelín, nemá žádný smysl.