Svět se změnil. Patří do něj ještě KLDR?

Zatímco KLDR je úplně stejná už pár desetiletí, její okolí prošlo radikální proměnou. Sovětský blok se rozpadl a poslední podporovatel tohoto skanzenu pro své kapitalistické úspěchy dávno odhodil komunistickou ideologii, která byla dlouho pojítkem mezi těmito státy. Není zřejmé, zda si tuto změnu KLDR uvědomuje.

Ještě před pár lety byla dynastie Kimů pro Čínu spojencem, který pomáhal vyvažovat globální poměr sil. Nyní po dramatickém čínském hospodářském úspěchu je zaostalý soused pouze těžkým závažím, které stahuje k čínským břehům velké množství amerických vojenských sil. Ideologický důvod pro jeho podporu je dávno ten tam a i Čína ví, že KLDR nemá ani dost surovin, kterými by vyvážila problémy, které přináší její vojenské harašení.

Nastal čas KLDR odstranit? Sjednotit Koreu? Lze to jinak než hrubou silou?

1) Politická vůle

K něčemu takovému je třeba odhodlání politiků odstranit severokorejský režim, jakmile odpálí první raketu. Nebo i dřív. Je toho schopný Barak Obama? Na demokrata se překvapivě neváhá zapojit do cizích konfliktů, zejména pokud jdou s ním spojenci, což bylo patrné v Libyi. 

Dovolí to Čína? S preventivním úderem souhlasit nepochybně nebude, ale už nemá žádné nástroje zabránit protiúderu a ani žádný důvod, aby se o to pokoušela. Otázka je, zda si nebude přát americké pokoření a nedodá KLDR potají pár moderních zbraní schopných sundat nějaký americký stroj. Ostatně trosky náhodně havarovaných a spadlých letounů zajímaly Čínu už dlouho, naštěstí se jí však nedaří zkopírovat neviditelnou stíhačku tak, jako Google. Válka u hranic nikdy není dobrá, takže zájem na vleklém konfliktu lze vyloučit.

2) Je KLDR ještě racionálním aktérem mezinárodních vztahů?

Státy mají tendenci se chovat racionálně, což se ukázalo v mnoha světových krizích. Zejména diktátorům ale občas hrábne a racionální chování se vytrácí. I západní vzdělání mladého Kima může vytlačit indoktrinace jeho režimu o jeho nesmírné síle. Věřím, že na důležitých funkcích v KLDR je mnoho lidí, kteří věří své vlastní propagandě o své ničivé síle a o strachu USA a spojenců, zároveň nevidí změněnou roli Číny a myslí, že útok na svého komunistického bratra nepřipustí.

Krutá pravda je, že mocná Kimova armáda je jen horda lidí se samopaly, bohužel s dost vymytými mozky. V případném konfliktu zemřou roztrháni na kusy s myšlenkou oddanosti velkému vůdci, aniž by kdy spatřili svého nepřítele. Že USA má stále ohromující vojenskou převahu jak nad KLDR, tak nad Čínou.

O co by šlo KLDR obvykle? Obvykle by chtěla potravinovou pomoc a byl by klid. Dodat trochu rýže je levnější, než raketová smršť a navíc to vypadá humanitárněji. Jenomže uvnitř KLDR probíhá boj o moc. Pro sjednocení nepřátel je dobrý vnější nepřítel. Jen je otázka, zda si to vnější nepřítel nechá líbit. Není již žádný důvod nechat se od KLDR vydírat a tolerovat výhrůžky.

Pokud by KLDR byla racionálním aktérem mezinárodních vztahů, měla by situace nenásilné řešení. Jenže si myslím, že racionálním aktérem již není a i kdyby byla, je takové řešení žádoucí?

3) Náklady sjednocení

Budou enormní z hlediska financí i lidských zdrojů, aby bylo možné severokorejce nakrmit a naučit je, jak vypadá skutečný svět, zajistit bezpečnost, která je nezbytná pro přísun investic. Bez masivního zapojení Jižní Koreji a financí z USA a Japonska to nepůjde. Bude trvat nejméně pět let, než se bývalá KLDR dostane z původní bídy a dalších 20 let, než se stane normální rozvojovou zemí. Teprve severokorejci vyrůstající ve svobodě mají šanci na hodnotově nepokřivený život. A tyto náklady by nastaly tak jako tak při jakékoliv formě sjednocení. Oproti tomu je samotný akt vojenské likvidace severokorejského režimu hrstkou drobných.

4) Náklady status quo

Varianta nenásilného řešení má také své náklady, které neustále v čase rostou. Vojenské kapacity Jižní Koreji, USA i Japonska musí být silné a připravené. Vydržování takových kontingentů něco stojí. A jejich přesouvání taktéž. Tyto náklady také rozhodují o tom, zda dojde ke střetu. Platilo to pro starověkou Tróju, hitlerovské Německo, válku v Zálivu a bude to platit i pro KLDR. Pokud někdo shromažďuje velkou sílu, vždy ji chce vidět v akci. To platí ze strany KLDR i USA.

Pokud by to nyní dopadlo nenásilně, v budoucnu je konflikt jistý. Akorát bude méně asymetrický a může se stát, že do té doby KLDR postaví raketu schopnou nést atomovku nebo více raket s konvenčními náložemi, které způsobí více škod. Do nákladů zahrňte další generace severokorejců trpících hlady a poučených o velké síle jejich režimu. To je něco, jako Matrix, oni skutečně věří, že jejich země je nejvyspělejší na světě.

Přestože jako pravičák přijdu o kvalitní bič na levičáky, jediný příklad země, kde tak strategicky důležitou věc jako potraviny zajišťuje stát, jsem jednoznačně pro sundání tohoto režimu silou. Levněji to prostě nejde a i severokorejci si zaslouží žít život svobodného člověka. Držím palce, ať jich při tom zahyne co nejméně.