Proč je VŠE nad věcí

Největší studentskou demonstraci od roku 1989 VŠE tak nějak ignorovala. Výuka probíhala a její studenty by bylo asi těžké na demonstracích najít. Navzdory tomu, že se akademický senát univerzity i senáty všech fakult k reformě vyjádřily odmítavě a navzdory tomu, že najít na VŠE studenta, který by souhlasil s navrženou reformou, je ještě obtížnější, než nějakého nalézt na demonstraci. Přiblížím vám tedy můj pohled na věc, ze kterého bude možné pochopit tento paradox.

1) Platit za vzdělání je normální Což je názor pravděpodobně většiny studentů VŠE, přeci jen to má své ekonomické důvody. Argumentace, že mé vzdělání platí nebohá prodavačka, je naprosto bezpředmětná, stejně jako opačná argumentace, že stát/společnost potřebuje vysokoškolsky vzdělané lidi, kteří jí to mnohonásobně vrátí. Vážení spoluobčané, student rozhodně nestuduje pro vaše blaho, nebo aby vám něco vracel. Studuje RYZE pro své blaho. Jeho výsledky samozřejmě přinesou pozitivní externalitu i pro ostatní, ale jen tehdy, pokud zůstane v ČR nebo alespoň v EU. A to nemusí a není ani možné ho k tomu přinutit. A že jste mu zaplatili studium? On se vás o to neprosil. Do takového systému se prostě narodil.

Vzdělání není veřejná služba, nemá charakter veřejného statku. Je to ryze soukromá investice do sebe sama a není důvod, aby ji stát za kohokoliv hradil, protože tyto peníze musí někomu sebrat. Musí je vybrat na daních, nebo je musí vzít na úkor jiných výdajů, důchodů, nebo kupříkladu financování jiných funkcí univerzit.

Pro mne jako studenta VŠE je velmi problematické zařadit se do jednoho průvodu s lidmi, kteří vykřikují, že vzdělání není zboží, protože za peníze si sice vzdělání nekoupíte (diplom možná někde ano), ale ty profesory a učitele, kteří vám věnují svůj čas, zaplatit za jejich práci musíte. Poskytování vzdělání studentům je jen jednou funkcí univerzity a není důvod, proč by se na této její činnosti neměli podílet ti, kteří z ní mají prospěch - studenti. Navíc máme studenty soukromých vysokých škol, sice často podřadné kvality, ale i tak je nefér, aby ti, kteří studovali za svoje, hradili ze svých daní studium pro ty, kteří studují zadarmo.

Dobešův návrh školného/zápisného je paskvil. Neznám podrobnosti, ale předesílám dvě zásadní podmínky fungujícího školného. a) musí být příjmem univerzity, nikoliv státního rozpočtu b) nesmí být dotovány úroky z půjček.

To, co bylo předtím navrženo, alespoň z toho, co se mi doneslo, je tunel na veřejné peníze. Mám nějaké peníze, zaplatil bych školné hned. A tu přijde stát a řekne mi, že vezmu-li si půjčku na školné, zaplatí za mě úroky. To je super, řeknu si, vezmu si půjčku, přestože mám peníze, svoje peníze si dám třeba na termínovaný vklad, vyinkasuji úroky, splatím půjčku, úroky z mých peněz mi zůstanou a úroky z půjčky zaplatí stát. Představte si to jako rovnici, osekejte ji od stejných výrazů na obou stranách a zbyde vám prostý tok peněz stát=>banka, který se realizoval jen proto, že racionálním jednáním v rámci zákonů to tak být muselo. TOHLE je nefér vůči té prodavačce.

Že je návrh na zpoplatnění studia průšvih ještě neznamená, že má zůstat stávající stav, protože ten v pořádku prostě není. Financování univerzit v pořádku rozhodně není. Platby za poskytování vzdělávacích služeb ze strany státu, budou-li nějaké za tímto účelem (není nutné), by neměly být vázány na počet studentů, minimálně by měla být váha tohoto kritéria silně omezena. Financování mezi státem a univerzitou musí být nastaveno s nějakým řádem, v kterém nebude možné mísit dohromady toky peněz na vzdělávání studentů s toky peněz na jiné činnosti univerzity. Financování univerzit na základě počtu přijatých studentů akorát snižuje kvalitu a kvalita je největším problémem českých škol všech stupňů.

VŠE má krásné specifikum, vlastní přijímací zkoušky. Nikdy nepropadla líbivému populismu o snadné cestě ke vzdělání, odbourání stresu atd. a doufám, že ani v budoucnu se nestane univerzitou, která bere bez přijímacích zkoušek nebo za dobré výsledky na střední. To úplně degraduje kvalitu. Nejlepší univerzity světa mají školné a zároveň tvrdé přijímací řízení.

2) Kdo platí, ten poroučí, ale... Kromě výchovy studentů univerzity také zkoumají. Základní výzkum obecných vztahů bez návaznosti na praktické využití a aplikovaný výzkum, velmi zjednodušeně. Logické nastavení a vlastně i kritérium pro odlišení těchto dvou složek výzkumu je, že aplikovaný výzkum je ochoten financovat soukromý sektor, protože zde poznatky přecházejí k praktické výdělečné aplikaci. Základní výzkum je vše, co při maximální představivosti soukromý sektor nedokáže financovat. Financování základního výzkumu proto zbývá na stát. Když tedy politici hovoří o důrazu na aplikovaný výzkum za veřejné peníze, je v tom značná dávka primitivního populismu, vím, že to zní hezky, ale skutečný smysl v tom není.

Pro univerzitu je nesmírně důležitá svoboda bádání. Aby mohla kvalitně a svobodně bádat, potřebuje na to mít finance. Proto rámcové financování ze strany státu. Kdo platí, ten poroučí, ale jak může stát určovat, co se bude zkoumat? To je jednoduché, nemůže. I za určení oblastí výzkumu si platí univerzitu, protože osazenstvo univerzity je k tomu kvalifikovanější. Úředník z ministerstva, který má o desítky bodů nižší IQ, zkrátka nemůže rozhodovat o výzkumných projektech univerzit, nemá na to.

Chápu, že by se našli ti, kteří by rádi diktovali ekonomii, protože pojali podezření, že ji znají (občas to chytne velkou část národa), ale dovedete si představit, že by úředníci z ministerstva zastavili výzkum tažného paprsku ze Star Treku, protože se jim to zdá jako pitomost? Kdybych to samé nazval výzkumem hybnosti světla, tak by vás ani nenapadlo, že by mohlo jít o tažný paprsek, ale fakticky je to totéž a je to seriózní výzkum, který nás v budoucnu opět někam posune.

Ministerstvo NEMŮŽE a NESMÍ mít vliv na to, co se zkoumá na univerzitách, o tom musí rozhodovat vedení univerzit a vedení univerzit musí být vybíráno v rámci univerzity. Stav, který máme dnes, ovšem pokračovat nemůže, posměšně se tvrdí, že financujeme výzkumníky, ne výzkum. Zase se ale těžko realizují výzkumné projekty, když nevíte, kolik peněz dostanete další rok a zda je nebudete muset rušit. Víceleté financování je nezbytný krok k růstu kvality výzkumné činnosti univerzit.

Stát by mohl částečně zadat výzkumy v rámci své hospodářské politiky, ale nechť to dělá na stejném principu, jako soukromé firmy a nikoliv na úkor zdrojů, které mají sloužit k financování vlastního výzkumu univerzit. A ano, u takového výzkumu musí platit beze zbytku, že kdo platí, ten poroučí. To samé platí i pro spolupráci univerzit se soukromým sektorem, kterou bude možná také vhodné legislativně ošetřit.

A samozřejmě je potřeba i nějaká forma kontroly. Stát sice nesmí určovat univerzitě, jak peníze využije v rámci výzkumu, ale zároveň by měl zabránit tomu, aby se stavěly předražené a nefunkční posluchárny, pavilony, ubytovny, aby v rámci výzkumu stihl profesor dovolenou a podobně.

Stát má tak tři různé hromádky peněz pro jednu a tu samou univerzitu, která jsou dnes bohužel v jedné hromadě. Financování studia (nemusel by platit), výzkum v rámci zadání hospodářské politiky (nemusel by platit, pokud neobjedná) a základní univerzitní výzkum (musí platit, to je ta veřejná funkce univerzit). A hypotetická čtvrtá je dotování soukromých projektů, které také vyžadují univerzitu, ale tam už je to vztah stát-firma a firma-univerzita.

Financování univerzit a vzdělání a obecně vztah státu a univerzity jsou dosti sofistikované věci a jejich správné fungování se nedá vykřičet na ulici, ale pouze vydiskutovat u jednacího stolu. Na ulici lze vykřičet jen věci jednoduché typu "školné ne" a s tím nesouhlasím, ani s tím nechci mít nic společného. Že může nám chytrým studentům i profesorům občas připadat, že se politici chovají jako úplní diletanti, nás neopravňuje k tomu, abychom se chovali stejně. Některá vyjádření studentstva byla bohužel hluboko pod úrovní anonymních diskutérů a mnohem hlouběji, než si podle mne může elita národa dovolit. Což je pravděpodobně další důvod, proč se VŠE demonstrací této úrovně straní.

Reformy školství včetně univerzit jsou však potřebné a je potřeba najít takové řešení, které povede k růstu kvality univerzit, jejich absolventů, nenaruší akademické svobody a zároveň bude i finančně stabilní. Tohle vyřešit je oříšek i pro ideálního politického reprezentanta, o kterém bychom všichni snili, kterého nemáme a dlouho mít nebudeme. Tak neházejme do koše každého, kdo si dovolí vznést nějaký návrh, ale pobavme se s ním o něm a pomozme mu hledat to správné řešení.

Spinelli Group je iniciativa poslanců EP a občanů EU na podporu federalizace, ke které se můžete připojit:

http://www.spinelligroup.eu/manifesto

Na závěr facebookové stránky, na kterých můžete podpořit jejich myšlenku tlačítkem "to se mi líbí":

http://www.facebook.com/pages/Manifest-skute%C4%8Dn%C3%A9-pravice/129871750428882?sk=infoZde se můžete vyjádřit k tomu, že se pravicová vláda nechová zrovna jako pravicová.

http://www.facebook.com/pages/Vra%C5%A5te-n%C3%A1m-na%C5%A1e-pen%C3%ADze/187121848029500?sk=info Zde je myšlenka, že obce by měly peníze, které možná obdrží z nového RUD, raději rozdat svým občanům, než aby se je naučily utrácet.

http://www.facebook.com/pages/Chceme-vy%C5%A1%C5%A1%C3%AD-rychlostn%C3%AD-limity/145327858865037?sk=info Navýšení obecných rychlostních limitů na dálnici a mimo obec.