Nakopni si svoje Euro!

Poslední dobou mám pocit, že jsem se ocitl v soutěži o nejbrilantnější shození eura. Skoro to poté vypadá, že kdyby euro neexistovalo, svět by se vyhnul dnešní krizi a Evropa by nemusela řešit problémy zadlužených zemí. Samozřejmě to tak není. Evropa díky zavádění a existenci eura zažila jedno z nejdelších obdobích prosperity vůbec. Euro je velmi užitečný nástroj, který umožňuje uživatelům realizovat vysoké zisky, pokud se ovšem řídí pokyny k bezpečnému užívání takového nástroje.

Odpůrce eura lze rozdělit do tří hlavních skupin:

1. Náckové, fanatici a jiná havěť - prototyp reprezentuje paní Bobošíková; tato skupina je založená na emocionálním, nikoliv racionálním působení, neexistují žádné jejich skutečné argumenty, se kterými by bylo možné polemizovat, nemá tedy smysl se jimi zabývat.

2. Mainstream - široká skupina, která dá na obecnou atmosféru, přijme momentálně většinový postoj, přestože měla předtím postoj opačný, aniž by se nad ním zamyslela. Pokud ano, přijme za své argumenty strany, která má navrh. Tuto skupinu chci ukrást zpět mezi zastánce eura.

3. Relativně chytří lidé s omezeným rozhledem. Sem patří V. Klaus a mnozí jeho následovníci. Vidí A, ale nevidí B. Pokud přehlédneme některé členy rovnice, dostaneme prostě jiný výsledek. V tomto článku odkryji souvislosti, které tato skupina buď nevidí nebo ignoruje.

První oblíbený argument odpůrců: EU není optimální měnovou oblastí. EU skutečně není optimální měnovou oblastí a nejsou ji ani USA. Teorie optimální měnové oblasti nám říká, za jakých podmínek bude na daném území jedna měna perfektně fungovat, aniž by se objevili jakékoliv problémy. Ale reálné situace nebyly, nejsou a nebudou perfektní, jinak bychom nemuseli vymýšlet modely. Je to teorie statická, vyhodnocuje okamžitý stav, vůbec nebere v úvahu dynamickou realitu. Společná měna je sama o sobě faktorem, který posunuje ukazatele, které tato teorie bere jako podmínky, směrem k jejich naplnění. Říkat, že euro lze přijmout, až bude EU optimální měnovou oblastí, je stejně hloupé, jako stavět jaderné elektrárny až poté, co bude vyvinut jejich vyspělejší typ, či stejně hloupé, jako zakázat všechna auta, dokud nebudeme mít taková, která mají nulové emise. Nebyl to náhodou náš pan prezident, který se posledními dvěma třetinami této věty vymezoval vůči zeleným?

Druhý argument: Je dobré mít nezávislou měnovou politiku. Možná je to dobré, ale nic jako nezávislá měnová politika ve světě volného pohybu kapitálu neexistuje. ČR nikdy nic jako nezávislou měnovou politiku neměla. Byla vždy povinna vést se na vlně trhů, jinak by byla vlnou akorát poškozena. Proti vlně se zkoušel postavit V. Klaus jako obhájce fixního měnového kurzu, ten ale finanční trhy rozmetaly v 97. Vůbec je zvláštní, že se V. Klaus hlásí k liberalismu, ale staví se za měnovou politiku. Ta by měla nějaký význam jen tehdy, pokud by skutečně mohla něco ovlivnit, dělat něco lépe, než země okolo a svět. To ale nemůže, na to je ČR příliš malá. Kurz i úrokové sazby lze ovlivnit nástroji CB jen velmi omezeně a zprostředkovaně, schopnost pomoci ekonomice v krizi se blíží spíše nule, než čemukoliv jinému. To byla nějaká klukovina, posazovat úrokovou míru ČR čtvrt procenta pod míru eurozóny? Samo o sobě nemá žádný smysl, aby různá místa v Evropě měla různé úrokové sazby. To, čemu říkáme cykly, je v podstatě sladěno a pokud existují asymetrické situace, jejichž řešením může, nikoliv musí, být měnová politika, mají příčinu na straně státu, nikoliv na straně trhu. Měnová politika umožňuje politikům vyžehlit problémy, které způsobili, s mírnějším dopadem na obyvatelstvo, než kdyby v rukou měnovou politiku neměli. Jen ať si to vyžerou.

Třetí argument: Jsou třeba fiskální transfery=>Je to nákladné. Dnes velmi živý argument. Nicméně to nákladné být nemusí a fiskální transfery nejsou potřeba. To, co je potřeba, je nedělat dluhy, chcete-li nevytvářet deficity státních rozpočtů. Nevytvářet deficity je postačující minimum pro bezproblémové fungování eura, které nic nestojí a je v zájmu každého jednoho občana. Země, která chce mít euro, by měla být vázána vyrovnaným rozpočtem. Pokud nechce nebo není schopna mít vyrovnaný rozpočet, neměla by mít možnost mít společnou měnu. Zajímavé, že se proti jakýmkoliv automatickým sankcím staví ti samí politici, kteří tímto argumentují proti euru. Fiskální transfery, jak je popisuje OCA, slouží ke kompenzaci asymetrického hospodářského šoku. Nic takového tady ale nemáme, máme jen asymetricky se chovající vlády. Občané by si měli svoje vlády hlídat, ostatně oni zaplatí vládami nasekané dluhy v každém případě, lhostejno zda normálně přes splátky, či devalvací a poklesem bohatství. Zákaz jakéhokoliv rozpočtového deficitu ve své podstatě znemožní politikům nabízet vyšší míru státních služeb a transferů bez zvýšení daní, oblíbený sport většiny politických stran.

Bylo by dobré, kdyby se okruh Klausových lidí, pokud tak označím skupinu inteligentních eurobijců, snažil hledat mechanismy, jak zajistit fungování eura, nikoliv se předháněl ve spekulacích o jeho konci. Ne kvůli euru, ale kvůli každému jednomu občanovi, který v EU žije. To jeho suverenita musí být bráněna, nikoliv suverenita=moc jakýchkoliv institucí a jejich představitelů nad ním. Sebereme-li vládám možnost zadlužovat své občany, nejedná se tím o omezení suverenity státu, ale o posílení suverenity každého občana tohoto státu.

Na závěr: Že EU potřebuje reformy, víme všichni. Protože jsem cítil potřebu nabídnout alternativní řešení proti fanatikům volajícím po konci EU, udělal jsem to, co může v dnešním světě jednotlivec udělat - založil stránku na facebooku, která se jmenuje Pro reformu EU. Obsahuje nástin toho, jakým směrem by se měla EU vydat a zvu vás tímto k diskuzi o jejím směřování.

http://www.facebook.com/home.php#!/pages/Pro-reformu-EU/129721300416087?v=wall

Technický dotaz: Funguje ten odkaz?