Mýtus volného obchodu bez Evropské Unie

V krizích ožívá populismus. S klesajícím sebevědomím roste touha po demonstraci síly, která reálně neexistuje, přesto se strašně hezky poslouchá. Tak slyším ze všech stran, že pro ČR je čas VYSTOUPIT z Evropské Unie a zůstat pouze v EHP, kterým jsou zajištěny pouze výhody v podobě volného pohybu zboží a osob, zatímco těch hloupých a nevýhodných směrnic se můžeme jednou pro vždy zbavit.

Ta myšlenka je naprosto geniální, necháme si prostě jen to dobré a na tu byrokracii kolem se vykašleme. Je to tak geniální, že se člověk musí plácnout do čela, jaktože to ještě nikoho nenapadlo. Všechny státy by měly rychle vystoupit z EU, zrušit všechny ty směrnice a regulace a ponechat integraci pouze na úrovni volného obchodu, tak vyřešíme krizi a nastane blahobyt. Jenže nenastane, takhle to prostě nefunguje.

Představme si, že bychom dosáhli svého, vystoupili z EU, zbavili se těch stupidních směrnic, zjednodušeně začali opět svítit klasickými žárovkami. Problém nastane už u těch žárovek, které u nás jistě budeme úspěšně vyrábět a exportovat. Přímo to asi nepůjde, protože v EU se prodávat nesmí. Ale máme volný pohyb, takže si ty skvělé žárovky jistě najdou cestu v kufrech aut. To už by chtělo nějaké ty kontroly, aby toto vadné zboží nebylo dováženo na západ. Na takové blbosti se může zhroutit volný obchod i volný pohyb? V principu docela snadno.

Od jistého rozsudku Evropského soudního dvora platí v EU zásada vzájemného uznávání standardů. Tu lze vyjádřit větou "co je dobré pro spotřebitele v jedné členské zemi, je dobré pro spotřebitele ve všech ostatních zemích". Rozsudek to byl průlomový, protože znamenal konec obstrukcí volného obchodu přes různé normy, které se po zrušení cel staly novým nástrojem protekcionalistů.

V okamžiku, kdy jsme členskou zemí EU, nemůžeme bránit dovozu zboží podléhajícímu vzájemnému uznávání, obdobně nikdo nemůže zamezit našemu exportu z důvodu dodržení nějakých norem. Pokud členskou zemí nejsme, tak tuto ochranu ztratíme. Ne sice hned, ale výrobcům v EU se nebude líbit, že jim byznys bere Česko díky tomu, že nedodržuje v EU dohodnuté standardy vyjádřené v těch šílených směrnicích, dejme tomu ochrany ovzduší. Na té se dá nejsnáze pochopit, že státní hranice je umělá čára na mapě a přechod prachových částic přes tuto hranici nezastaví ani superhrdina stvořený zkřížením Klause, Jakla a Bobošíkové.

V zájmu toho, že zlí Češi berou Evropanům práci a vypouští na ně zplodiny, jistě brzy Evropa volný obchod Česku stopne. Dopad cel na malou ekonomiku je extrémně škodlivý, zatímco velká ekonomika na něm může ještě vydělat, viz ekonomická teorie. A čtenář si jistě domyslí, zda je tou velkou ekonomikou EU nebo ČR.

Evropské směrnice a vůbec celý systém evropského práva není něco, co vzniklo za účelem otravování občanů a podniků, jak se nám dnes snaží někdo namluvit, ale z potřeby dohodnout se na podmínkách, za jakých nebudeme činit žádná protekcionalistická opatření. Všechna ta regulace vznikala historicky proto, aby předešla omezování volného obchodu pod záminkou antidumpingu vůči státu s podezřele mírnými standardy či dopouštějící se optikou významné části voličstva jakékoliv jiné formy nekalé konkurence.

Ne každá směrnice je dobrá, některé jsou špatné či nadbytečné, platí to i o těch úsporných žárovkách. Nicméně svět neskáká podle nás, je potřeba složit nějakou daň za kompromis. Navíc nevím, kde likvidátoři EU vzali přesvědčení, že suverénní ČR bude zrovna liberálním státem s minimem regulací a státních zásahů? Viděl někdo z nich preference nebo výsledky voleb? Když je vidím já, říkám si EU nás ochraňuj!