Krize ve stavebnictví následkem jeho závislosti na veřejném sektoru

Stavebnictví se dále propadá, což je sice smutné, ale upřímně nutné a předvídatelné. Generální příčinou propadu je závislost na veřejném sektoru, což je téma širší, než by jste čekali. Podpříčiny jsou následující:

1. Boom dopravních staveb Ve všeobecném boomu před se vezlo i stavebnictví, vyšší příjmy státního rozpočtu a příliv peněz z EU způsobil růst cen včetně mezd, ten se samozřejmě přenáší i pro zakázky mimo veřejný sektor, stavebnictví se tak stalo relativně dražším oborem a do nástupu krize to nikomu nevadilo. Propad přijít musel, protože zadlužený veřejný sektor rozestavěl příliš mnoho a v soukromém jsou stavební práce snadno odložitelné v době příjmové nejistoty. Dopravní stavby hrají podstatnou roli, zdaleka však nejsou jediným chapadlem veřejného sektoru obtáčejícího stavebnictví. Řešení: Nové přístupy, např. ryze privátní financování a provozování infrastruktury. Jak to funguje? Někdy příště. I PPP může za určitých okolností pomoci.

2. Stavební povolení Velká moc úřadů rozhodovat, zda se něco postaví či nikoliv, moc skrze územní plány měnit řádově ceny pozemků. Tohle je po veřejných zakázkách největší zdroj korupce. První důsledek pro stavebnictví spočívá v nutnosti spolupráce s veřejnou správou, někdy v ilegálním rámci, druhý pak v tom, že pro část lidí jsou nedostupná rozhodnutí o stavbě, protože nemají pozemky na správném místě územní mapy. Územní plánování je příčina umělého rozdílu cen pozemků, pro který není ekonomický důvod. Řešení: Konec závazného územního plánování a stavební řízení pouze u zákonem vymezených důvodů.

3. Nekalá soutěž ze strany státu Existuje kategorie bytů s nenasycenou poptávkou, malometrážní nízkonákladové bydlení, která v krizi docela frčí, přesto nejsou stavěny. Hlavním důvodem nevýstavby je nejisté tržní prostředí pro takovou investici. Obce, kraje i stát totiž příliš často vyhrožují stavbou takovýchto bytů z veřejných peněz. Kdyby k tomu náhodou došlo, bylo by jistě bydlení dotováno veřejnými rozpočty a projekt na znovuzvolení zahubí odlivem klientů projekt podnikatelský. Řešení: Veřejné sféře nechť je navždy zapovězeno stavět a provozovat jakékoliv bydlení.

4. Regulace nájmů a obecní vlastnictví Regulace nájmů způsobila, že majitelé domů na stavební úpravy prostě nemají, byty v obecním vlastnictví se chovají jako dopravní stavby, potenciální zakázky pro stavebnictví jsou tak zahubeny. Řešení: Deregulace a privatizace

Závislost stavebního odvětví na veřejných institucích způsobuje, že hospodářským poklesem prochází hůře, než jiná odvětví. Pokud se této závislosti zbaví, neuchrání ho to před hospodářským cyklem, ale bude mít otevřené nové možnosti, jak bouřlivým obdobím se ctí proplout.

Navíc ona 4 řešení zdaleka neposlouží pouze stavařům. Body 3 a 4 znamenají lepší dostupnost bydlení pro každého. Vyřešením bodu 2 se stane každý z nás svobodnější, nebude se muset podřizovat cizí vůli, nebude v pozici prosebníka o razítko a jedno korupční jádro zmizí. Bod 1 znamená kvalitnější a levnější infrastrukturu

Boj na těchto čtyřech frontách je pro stavaře dlouhodobě přínosnější než dnešní nedůstojné škemrání o veřejné peníze, které prostě nejsou.