Kde je zakopán copyright

Zklamán byl asi ten, kdo čekal v OVM nějaký zajímavý dialog o ochraně autorských práv mezi režisérem Janem Svěrákem, předsedou Pirátů Ivanem Bartošem a americkým režisérem Taylorem Hackfordem. Celá se nesla v duchu "já o koze, vy o voze".

V podstatě zazněl náznak střetu ochrany a vymáhání autorských práv s principy svobodného šíření informace a práva na soukromí. Zaznělo, že Piráti mají jinou představu o používání copyrightu. Udělal se z toho jeden velký guláš, který se nedal poslouchat. 

Důležité věci, které nezazněly:

1) Z pohledu diváka Film musí být dostupný snadno, rychle a za rozumnou cenu. Pokud není k dispozici legálně, prostě bude stažen z nelegálního zdroje. To, že film nebyl dostupný snadno, rychle a za rozumnou cenu, není problém diváka, ale filmaře a distributora. Veškeré snahy o omezování podstaty internetu jako místa svobodného šíření informace jsou stejné, jako nedávný vztek italských distributorů automobilů, že italové si jezdí ty samá auta nakupovat do Německa. Volný pohyb přebíjí volbu distribuční politiky. Platí to pro všechna odvětví. 

2) Z pohledu autora Autor je držitelem autorských práv, které zahrnují právo dílo šířit, rozmnožovat, zveřejňovat atd. K těmto právům lze poskytnout licenci, což autoři dělají zpravidla licencí výhradní. Zde je zakopán pes, stejně jako u běžného obchodního zastoupení. Pokud výhradní zástupce zaspí dobu, autor nese následky. Tedy by měl zvážit, že se podmínky změnily a kromě likvidace tradičních obchodních modelů přinesla tato změna i nové příležitosti k distribuci jejich díla a pokud chtějí vydělat peníze (to považuji za nejen legitimní, ale naprosto žádoucí cíl jejich tvorby), měli by být schopni je využívat. To není problém autorskoprávní, ale ryze obchodní. Tak jednoduché to je. Delegovat prodej někomu jinému má opodstatnění, pokud to dělá lépe než autor, ale ani tak to nemusí dělat podle jeho představ.

3) Z pohledu distributora Distributoři s trochou nadsázky nemají s autory nic společného, vydělávají peníze obchodní činností a místo děl autorů mohou klidně distribuovat oblečení, elektroniku nebo cokoliv jiného, zde skutečně není žádný rozdíl, byznys jako každý jiný. Distributoři, často velká studia, byly kdysi pro umělce rájem, který dokázal poskytnout vše potřebné od nahrávací techniky po marketing a prodej. Jenže konkurence ve všech službách, které tyto společnosti poskytovaly, je dnes veliká. Celosvětová distribuční síť je jejich konkurenční výhodou, ale internet byl zanedbán. Pokud se tyto společnosti staly výhradními distributory, aby udržely svoji skomírající sílu, nenesou na tom vinu jen oni, ale také autoři. Ti jsou poskytovately licence a měli by pečlivě zvažovat podmínky, výnosy a náklady. Rozumný vývoj předpokládá, že bude mizet výhradní distribuce a autoři budou používat vícero způsobů, jak dostat dílo k platícímu zákazníkovi.

Pirátství v dnešním rozsahu není příčinou potíží hudebního a filmového průmyslu, ale důsledkem nezvládnutí nových technologií. Pan Hackford sice namítal, že filmaři jsou vždy v čele nových technologií, ale zde se bavíme o technologiích prodeje. Nikoliv výroby. Jen dokresluje, že filmový a hudební průmysl se nijak neliší od jiných odvětví. Úplně všude je dnes mnohem větší umění prodat, než vyrobit.

Fakticky jsou jen dva druhy pirátů, kteří zde budou vždy a jedná se spíše o marginální skupiny:

1) Piráti extrémisté - levičáci, většina bez respektu k soukromému vlastnictví, co je duševní vlastnictví zpravidla ani nechápou. Jejich příjmy zpravidla tvoří příspěvky ostatních, vyhlídky na změnu žádné. Potenciál jejich zpoplatnění: Komický, nemají z čeho platit a kdyby mohli, což se nestává, odmítali by z principu.

2) Piráti sociálně slabí - nemají dostatek finančních prostředků, často ani práci, vyplatí se jim prohledávat internet, aby našli link pro své potěšení. Na rozdíl od první skupiny se z toho dá vyrůst. V okamžiku nalezení práce mají příjmy, méně času, touží po pohodlí a chtějí vidět filmy i poslouchat hudbu, budou ochotni platit. Jejich poptávka po nich je ovlivněna předchozím sledováním a poslechem pirátských kopií. Podstatná část populace projde tímto přechodným stádiem, což vybízí k zajímavým marketingovým experimentům. 

V segmentaci se dá pokračovat dál, lze udělat bezvadnou strategii z pohledu autora i distributora a dokonce na míru dílu. S výjimkou dvou skupin výše jsou všichni schopni i ochotni platit. To je úplně obyčejný byznys, nic více, úplně obyčejná marketingová strategie jako pro jakékoliv jiné zboží. Nedělejme z filmů a hudby něco extra.

Ne, že by jiná odvětví nezkoušela ovlivnit legislativu ve svůj prospěch, ale zákonodárce by měl být vůči takovým snahám odolný. Dnešní legislativa umožňuje účinně bránit autorská práva stejně jako osobní svobody. Nelze připustit vyšší ochranu a snazší vymahatelnost práv autorů na úkor osobních svobod. To musejí všechny zainteresované subjekty pochopit a pracovat s prostředím takovým, jaké je, ne doufat, že jim zákonodárce zaručí prodeje.

http://www.protialt.eu/ Stránky ProtiAltu

http://www.facebook.com/ProtiAlt Fanouškovská stránka ProtiAltu na Facebooku

http://www.spinelligroup.eu/manifesto/ Manifest SpinelliGroup za federální Evropu