Henych - další silný argument liberalismu

Tento víkend byl docela mrazivý. Zmrazil naděje na hladký průběh první přímé volby prezidenta. Zmrazil i drtivou většinu novinářské obce, která jindy ráda podniká ostré nálety na duchem slabé politiky. Pravděpodobně proto, že tak očividnou blbost, jako sčítání místo průměrování, by nikdo nečekal ani v Česku, tak se všichni zoufale hrabeme v zákoně a hledáme nějaké přirozenější vysvětlení, než že součet IQ všech ministerských úředníků dává 160.

Chudák pan Henych má pravdu v jediné věci: Výklad je pouze jeden. Na něj ale nepřišel a je mi opravdu záhadou, jak mohl dojít k originálnímu výkladu vlastnímu, protože:

1) Samotný text zákona: "Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že druhý kontrolní vzorek vykazuje chybovost u 3 % nebo více než 3 % občanů podepsaných na petici, odečte od celkového počtu občanů podepsaných na petici počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích." Přeložím tak, aby i úředník ministerstva vnitra pochopil: "odečte CHYBOVOST v obou kontrolních vzorcích" Jak zjistím chybovost? Sečtením procent chyb v obou vzorcích to asi nebude.

2) DUCH ZÁKONA (označeno tak speciálně pro pana Streita) - Pod duchem zákona se ukrývají výkladové zásady, které jsou v rozporu s obecným míněním poměrně jasné (každý právník vám ale bude tvrdit, že jsou nejasné, dělat to musí, jinak by neměl na chleba). Zkrátka se přihlíží i k účelu, jakého mělo být zákonem dosaženo. Ze zákona vyplývá, že účelem kontroly je zjistit, kolik podpisů je neplatných. A opět, žádné sčítání, to je prostě blbost.

3) Ústavní zákon - článek 22 Listiny:
"Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti." Kdybychom hypoteticky ignorovali (což nesmíme) text zákona i ducha zákona a tvrdošíjně trvali na nesmyslném sčítání procent chyb v obou vzorcích, tak tady dostaneme od Ústavy pěstí. Přes tohle nejede vlak a neprojde Henych. Je nade vší pochybnost jasné, že výklad, který používá sečtení procent chyb v obou vzorcích, je v neprospěch svobodné soutěže, vytváří tvrdší síto, než výklad zjištění chybovosti zprůměrováním chybovosti v obou vzorcích.

Takhle jednoduché to je, napíšu to za 10 minut jako ekonom s právnickou vedlejší specializací, který se právu teď vůbec nevěnuje. Ministerstvo mělo tým lidí, který se tím zabýval. Má celý právní odbor. Za zadkem servis politických stran a Poslanecké sněmovny. Jak je možné, že jsou ti lidé tak pitomí?????

Pan Henych, pan Kubice (mimochodem, tahle podivná figurka nemá na ministerském křesle co pohledávat ani při součtu, ani v průměru) a zbytek odpovědných lidí by se měli omluvit, sbalit se a jít mimo služby daňového poplatníka. Nevím jak vy, já si cirkus neobjednal. Ale už mu neutečem.

A poučení pro daňového poplatníka? Nevolit sockomunisty. Věřit ve své schopnosti rozhodovat o svém osudu a nepřenášet odpovědnost na stát. Protože stát není nic chytrého a vznešeného. Naopak je to často to nejhorší, co po planetě kráčí. Logika pana Henycha, finanční gramotnost Bohuslava Sobotky, účetní uvažování Miroslava Kalouska, světový rozhled Lubomíra Zaorálka, vyberte si podle chuti. Těmto lidem svěřujete svůj osud, ne něčemu abstraktnímu a bezchybnému.

A nebo si klidně věřte v sociální stát, volte levici nadále. Ale pak se nedivte, když vám stát vypočte místo důchodu almužnu.

 Freedom forever!